Jako ovocné stromy jsou velice oblíbené a zvlášť v dobách nedávno minulých bývaly ozdobou téměř všech alejí, zahrad i sadů. Jejich prapůvodní domovinou je podhůří Kavkazu. Do střední Evropy se dostaly s křížovými výpravami ve 12. Století, k nám dovezl první plody Karel IV. (odtud mají nářeční název „karlátka“). Rychle se rozšířily a rozmnožily – dnes je ve světě známo na 2000 druhů v různých barevných variantách. V naší zemi jsou ale přece jen nejznámější švestky klasické modré, jejichž barvivo má schopnost tlumit záněty, podporuje činnost srdce a dokonce může chránit i před infarktem. 100 g těchto plodin má energetickou hodnotu asi 280 kJ, dále obsahuje 0,8 g bílkovin, 0,3 g tuků, 16,1 g sacharidů a 1,5 g vlákniny. Z vitamínů v nich najdeme A, skupinu B, C a E. Ostatní minerální látky jsou zastoupeny železem, mědí a zinkem, dále draslíkem i vápníkem. Toto nenápadné ovoce má mnoho příznivých vlastností a léčivých účinků. Asi nejvíc známá a široce využívaná je jejich moc bojovat proti zácpě, o které věděly už naše prababičky. Dále mají velmi příznivý vliv na výkonnost a nervy, protože zvyšují mentální svěžest i odolnost proti stresu (což je aktuální zejména v dnešní době) a zlepšují činnost mozku jako takovou. Rovněž disponují schopností ochraňovat před aterosklerózou (onemocněním tepen zapříčiněným mimo jiné ukládáním tukových látek), snižují cholesterol, jsou důležité pro krevní oběh, snižují tlak krve, mají již zmíněný dobrý vliv na srdce a zabraňují předčasnému stárnutí buněk. Také působí na vyplavování vody z organismu, mají i sílu vázat na sebe ve střevech nadbytečné tukové látky, které jsou pak vylučovány z těla a nemohou se tak ukládat jako zásobní tuková vrstva (což by měly ocenit hlavně ženy, které neustále bojují se svou hmotností). Najdeme v nich velice málo soli, proto jsou vhodné pro osoby s onemocněním ledvin a jater, taktéž i pro lidi trpící revmatismem a dnou. Obsahují rovněž antioxidanty, takže bojují také proti rakovině, zpomalují stárnutí, zrychlují látkovou výměnu a podporují činnost imunitního systému. Sníst větší množství čerstvých švestek se však příliš nedoporučuje lidem, kteří mají citlivé zažívání, neboť obsahují nestravitelnou celulózu a mohou tak způsobit trávicí potíže. Lze je samozřejmě konzumovat i sušené, kdy mohou zcela nahradit sladkosti a pamlsky – proto byly hojně vyhledávané v minulosti v chudých rodinách. Mohou se uplatnit i v kosmetice, jelikož jsou výborné pro růst vlasů (díky kombinaci vitamínu A a železa), omezují tvorbu vrásek a také čistí pleť. Kdo chce, může si připravit i švestkovou masku (ta je vhodná pro ošetření mastné pokožky s rozšířenými póry): 6 – 8 švestek odpeckujeme a rozmixujeme spolu s několika kapkami mandlového oleje. Na obličeji necháme působit 5 minut a poté smyjeme vodou (může být minerální). Ženy, které mají pleť normálního typu a také více času, si zase mohou připravit tuto masku: jednu švestku rozmixujeme se 2 lžičkami medu a jedním vajíčkem – na tváři necháme působit půl hodiny a poté opláchneme. Nesmíme zapomenout ani na oblíbenou slivovici, jež bývá některými lidmi (hlavně z Moravy) - i odborníky doporučována téměř jako všelék proti různým nemocem. Tito jedinci nedají dopustit na „ranní štamprličku“, která údajně prodlužuje život. A proto bychom měli uvedené ovoce konzumovat pravidelně nejen v této tekuté podobě. Jistě se to vyplatí.