Je naše neoblíbenější košťálová zelenina. Názory na jeho stáří a původ se poněkud různí: některé zdroje uvádějí, že se pěstoval už před naším letopočtem na Středním Východě (a přes Itálii se potom dostal do vnitrozemí Evropy), jiné tvrdí, že byl vyšlechtěn až v raném novověku arabskými národy z divoké brukve zelné (podobně jako později kedlubny, zelí a kapusta). V našich krajích je produkován od 18. Století, a to hlavně v Polabí, kde jsou příznivé podmínky (bývá poněkud náročný na kvalitu půdy). V poslední době bylo vykříženo více variant, takže se můžeme setkat s květákem fialovým, nebo žluto – zeleným (barevné druhy se chutí výrazně neliší, mají ale více minerálů a vitamínu C). Obsahuje mnoho příznivých látek potřebných pro lidský organismus. 100 g potraviny má energetickou hodnotu asi 120 kJ, dále 2,4 g bílkovin, 0,3 g tuků, 4,4 g sacharidů a 1,8 g vlákniny. Je tedy vhodný i pro diabetiky či jako součást redukční diety, protože je v něm obsaženo přírodní sladidlo mannitol (které se používá také při výrobě některých léků) – bohužel může mít projímavé účinky, proto není vhodné konzumovat příliš velké množství této zeleniny. Z nerostných látek v něm najdeme železo, draslík, vápník, síru, měď, zinek, hořčík, jód, fosfor, sodík a molybden (který napomáhá uchovávat fluor v zubech a kostech). Samozřejmě zde objevíme i kyselinu listovou, která je známá svými protirakovinovými vlastnostmi – z tohoto důvodu je květák (podobně jako brokolice) velice důležitý a jeho pravidelné pojídání značně snižuje riziko nádorů tlustého střeva i dalších orgánů (třeba prostaty nebo prsu). Obsahuje též i vitamíny C, E a K. Pomáhá při látkové výměně, působí proti řídnutí kostí a lámavosti nehtů, podporuje růst vlasů, dobré fungování kloubů i šlach v těle. Má příznivý vliv na funkci pokožky a sliznic, je cenný pro růst a obnovu buněk, posiluje krvetvorbu a imunitní systém obecně. V neposlední řadě tlumí zánětlivé reakce a umí i snižovat krevní tlak. Nedoporučuje se ale lidem trpícím dnou (jelikož v sobě má kyselinu močovou) a těm, kteří mají potíže s játry a žlučníkem (způsobuje nadýmání). Možná jste nevěděli, že ve 100 g květáku je obsaženo daleko větší množství vitamínu C, než je doporučená denní dávka, a více než polovina této hodnoty zůstává zachována i při kratším povaření produktu. Leckomu však může vadit, že při tepelné úpravě ve vodě se uvolňují sirné složky, které způsobují poněkud nepříjemný zápach. Pročež mnoho lidí připravuje karfiól v uzavřené nádobě – je to chyba, poněvadž přítomná síra se hromadí a může negativně ovlivnit výslednou chuť (někteří kuchaři prohlašují, že nelibé aroma lze zmírnit přidáním bobkového listu anebo nového koření do vody). I přes tento menší nedostatek se květák v naší kuchyni objevuje velice hojně – a to je jen dobře. Vždyť zvlášť ve spotřebě zeleniny poněkud zaostáváme za okolním vyspělým světem. Je tedy nejvyšší čas to napravit: chceme přece něco udělat pro své zdraví a dobrou kondici! A právě květák je jedním z levných prostředků, jak toho dosáhnout.