"

Kdo by neznal pohled do nádherně zlatožlutého pole slunečnic. Slunečnice roční je pěstována nejen jako okrasná květina zahrad, ale i pro zemědělské účely. Je pěstováno mnoho druhů okrasných slunečnic, ale náš zájem je zaměřen na slunečnici roční, kvůli jejím léčebným účinkům.

Je to jednoletá statná bylina dosahující výšky kolem 2,5 metru. Nevětvená lodyha s velkými listy je drsně chlupatá. Slunečnice většinou kvete od srpna do října. Má zlatožluté jazykové květy a středové lůžko s obvejčitými nažkami.

Běžně je pěstována jako olejodárná rostlina. Její semena totiž obsahují kolem 45 % oleje. Obsahují také bílkoviny, fosfolipidy, glyceridy, steroly, organické kyseliny (např. citronovou, vinnou, clorogenovou kyselinu). Vyrobený slunečnicový olej pak má vysoký podíl nenasycených mastných kyselin, zejména linoleové a olejové. Slunečnicový květ a listy obsahují tripertenové saponiny, karotinoidy, flavonoid (quercimeritrin), kumarinové glykosidy, třísloviny, hořký helianth, betain, ale také minerální látky.

Určitá část rostliny nebo způsob zpracování má svoje léčebné působení. Květ slunečnice umí snižovat horečku, zlepšovat trávení či snižovat pocení a stimulovat jaterní činnost. Podáváme ve formě prášku v množství 5 g denně nebo ve formě běžného nálevu. Nálev z květu slunečnice smíchané s květy černého bezu, lipovými květy, vrbovou kůrou a celíkem zlatobýlem působí při plicních onemocněních. Pro posílení trávení je vhodná směs květu slunečnice s benediktem, mátou peprnou, třezalkou, kopřivou, kořenem anděliky, zeměžlučí a kořenem puškvorce. Zevní léčba z odvaru z květu je v hodná při hnisavých ranách, zánětech nebo při zapaření.

Dvakrát až čtyřikrát denně můžeme podávat 25 až 40 kapek květové tinktury.

Slunečnicová semínka obsahují vitamin A a dostatek potaše, což má dobrý vliv na srdce. Semínka v množství 2 až 4 čajových lžiček denně zlepšují ostrost vidění.

Olej má protisklerotické účinky. Je používán jako médium pro přípravu mastí, výtažků, léčivých olejů, ale také v kuchyni pro běžnou přípravu pokrmů. Nenasycené mastné kyseliny, dříve nazývané vitamín F, působí jako ochrana organismu před vysokým tlakem a vznikem peptického vředu.

Protirevmatické mazání vyrobíme následujícím způsobem. Odřízneme celý úbor květu při dozrávání semen a následně ho rozřežeme na malé části, které zalijeme lékárenským denaturovaným lihem o koncentraci 65 %. Dále přidáme hrst mýdlových vloček nebo nadrobno nakrájené mýdlo a vše dobře promícháme. Nádobu se směsí necháme stát 10 dní na slunci, poté procedíme a užíváme jako mazáni při revmatismu.

Květová droga nemá žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace, proto ji lze užívat samostatně, ve směsích s jinými bylinkami, dokonce i v těhotenství. Semena jsou pak vhodná jako denní potravní doplněk s preventivními léčebnými účinky.

"