Patří mezi nejstarší známé obiloviny. Pochází z tropických oblastí Afriky a Asie, kde byla pěstována údajně už před 6500 lety. V Evropě se však objevila až kolem roku 1000 našeho letopočtu a k nám do Čech se dostala vývozem ze Španělska, a to až v 16. Století. Zejména v asijských zemích je velice důležitá, protože tvoří až dvě třetiny potravinového příjmu tamních obyvatel. Pěstuje se na speciálně upravených, důmyslným systémem zavlažovaných políčkách – tuto technologii pravděpodobně vymysleli kdysi Číňané. Právě Čína patří mezi největší pěstitele rýže vůbec: tato složka tam zajišťuje až 90 % veškeré úrody, sklízí se proto 2x až 3x ročně. 100 gramů této velice významné potraviny má energetickou hodnotu 1460 kJ, dále obsahuje 74 g sacharidů (převážně škrob), 2,2 g tuků, 7 g bílkovin a 2,2 g vlákniny. Najdeme zde i cenné minerální látky, například železo, hořčík, zinek, také draslík a sodík. Z vitamínů je obsažena řada B. Nejčastěji dělíme rýži na krátkozrnnou a dlouhozrnnou, nebo také na bílou (průmyslově dokonale opracovanou) a hnědou (přírodní), která je mnohem bohatší na vlákninu a obecně je velice doporučována odborníky na zdravou výživu. Za zmínku stojí také rýžové otruby, které jsou získávány při mletí produktu a jsou velice ceněny jako prevence rakoviny tlustého střeva (úmrtnost na tuto formu nádorového onemocnění je u nás stále nejvyšší). Pokrmy z uvedené suroviny jsou lehce stravitelné, takže se uplatňují zejména v léčebné výživě a v nemocniční stravě, kde tvoří nezanedbatelnou součást dietního jídelníčku pacientů. Z jejích prospěšných vlastností jmenujme kupříkladu zmírňování nadýmání, pálení žáhy a vůbec pomoc při trávicích obtížích (také regulace zácpy či průjmu). Dále je osvědčeným lékem i na ledvinová onemocnění, při vysokém krevním tlaku a poruchách krevního oběhu obecně. Rovněž rýžový olej má podle posledních studií příznivý vliv na snižování hladiny cholesterolu v krvi. A nesmíme zapomenout, že rýže je nezastupitelná u pacientů s bezlepkovou dietou, protože jim slouží jako náhrada obilných výrobků (z pšenice, žita a ovsa). Rýžový nápoj se zase používá jako alternativa kravského mléka, jelikož neobsahuje laktózu (takže ho ocení hlavně lidé s mléčnou alergií). Z rýže se vyrábí také alkoholické nápoje. Známé Saké je tradiční japonské víno, Arak zase destilát vyráběný převážně v Libanonu, Sýrii a Iráku. Své uplatnění má tato plodina i v kosmetice, kdy se přidává do průmyslově vyráběných čistících pleťových masek či pěn. Podle některých orientálních kultur je rýže symbolem plodnosti, neboť z každého jednoho zrnka může vyrůst tolik klásků, že mohou obsahovat až tři tisíce (!) dalších semínek. Odtud také pramení tradice házení zrníček rýže při svatbách na novomanžele – přeje se jim tak hodně dětí. Zkrátka využití této nenápadné drobné bílé plodiny je velice pestré, byť největší uplatnění nachází přece jen v kuchyni. Proto si bez ní neumíme náš každodenní život vůbec představit.