Latinským názvem Convallaria majalis nazýváme konvalinku vonnou, ve volné přírodě poměrně ohrožený druh. Konvalinka je jedovatá rostlina, proto by se měla používat obezřetně a nejlépe po konzultaci s lékařem.

Obsahovými látkami jsou glykosidy (konvalatoxin, konvalatoxol, konvalatoxosid, majalosid), které ovlivňují činnost srdce.

Její využití je tedy spojené především se srdcem. Proto tam, kde není možný okamžitý zásah lékaře, by si měl člověk s sebou brát tinkturu z konvalinky. Používá se při náhlých srdečních záchvatech, při infarktu, při prudkém bušení srdce, srdeční slabosti či vynechávání srdeční činnosti. Tinktura, připravená z konvalinky, se hodí hlavně pro lidi, kteří vědí, že tyto problémy mají V minulosti byla využívána i proti vodnatelnosti, epilepsii nebo záchvatu mrtvice.

Při pocítění nevolnosti, která je spojena se srdeční činností, se přidá 10 kapek tinktury do vody a vypije. Toto lze opakovat 2 nebo 3x denně. Nesmí se však překročit dávkování, kvůli jedu obsaženému v rostlině. Otrava se projevuje zvracením, omámením, křečemi, průjmy, závratěmi, zvýšeným vylučováním moči, poruchou krevního oběhu, dokonce i kolapsem.

Výroba tinktury: sbírá se celá rozkvetlá nadzemní část (květ, nať, list), která se naseká (20 g čerstvé rostliny) a přelije 1 dl čistého lihu. Pak se nechá 14 dní vylouhovat, kdy se musí směs denně protřepat. Poté slít, přefiltrovat a je připravena k užití.

DOPORUČUJI KONZULTACI S LÉKAŘEM!