Babi, babča, babička, stařenka…… Kdo z nás by si alespoň občas nevzpomněl na tu starou, křehkou, moudrou osůbku, v pestrobarevné blůzce pod nažehlenou zástěrou, se šátkem na hlavě, která většinu z nás provázela dětstvím. První vzpomínky patří jistě chvílím, kdy nás něco bolelo a ta milá stařenka, díky svým dlouholetým zkušenostem a zkušenostem svých předků, dokázala najít ten správný lék, který nás postavil na nohy. A ani v pozdější době v sobě nezapřela ženu moudrou a znalou řešení problémů. Vždy byla na naší straně, vždy se snažila, aby nám jako dětem bylo co nejlépe a dětská léta byla pro každého z nás plná jen příjemných zážitků a později milých vzpomínek. I v současné době, plné nejrůznějších léků, doplňků stravy, zaručených medikamentů a také technických vymožeností se jistě mnohdy najde chvíle, kdy si řekneme: „Jak by si s touto situací poradila moje babička, co by mi doporučila, co by asi dělala na mém místě?“ Protože „zaručených“ rad je velká spousta a každý má s jejich používáním různé zkušenosti, u každého má jiné účinky, každý jim jinak důvěřuje, není možné jednoznačně říci, tato rada je zaručeně vždy úspěšná a tato ne. Mnohdy je však člověk v situaci, kdy si řekne…. teď už je každá rada dobrá. V následujících článcích se budeme snažit přijít každý týden s radou naší babi, říkejme jí třeba Ludmila, která by mohla být pro vás cenná a užitečná. Určitě nebude vyčerpávající, určitě nebude určená pro všechny. Bude jen na vás, zda si alespoň něco pro sebe vyberete a poučíte se z toho, co naši předkové po dlouhá léta předávali jeden druhému pro zpříjemnění života, zmírnění bolesti a nepříjemností, které život přináší, pro lepší život.