V České republice jsou úrazy nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých. Co se týče místa, podle souhrnných dat za roky 2010-2012 se děti v celých 38,2 procentech zraní doma. Nejčastěji při obyčejném klopýtnutí nebo pádu z výšky větší než jeden metr. Alarmující je také vysoký výskyt kontaktu s horkou tekutinou, který v žebříčku zaujímá čtvrté místo. Výsledkem domácího úrazu je s největší četností v 10,9 procentech případů otřes mozku, v 9,1 % otevřená rána a v 3,7 % zlomenina v oblasti lokte. „Zvýšené riziko úrazů v době prázdnin nemůžeme samozřejmě eliminovat úplně, zaměřit bychom se ale měli na prevenci. Při sportech lze použít jednoduché pomůcky, jako přilby nebo chrániče, při vodních sportech pak u horších plavců například tzv. „rukávky“ nebo nafukovací kruhy,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák. Ministerstvo se v této oblasti podle Poláka zároveň chystá navázat na úspěšné projekty jako je „Den bez aut“, „Bezpečně do školy“ nebo „Na kolo jen s přilbou“. Hned za domácími úrazy jsou s 21,9 procenty úrazy sportovní, s 11,6 % úrazy dopravní a s 9,4 % úrazy školní. Bezpečněji bylo přitom v roce 2011/2012 ve školách v Praze, než například v Pardubickém kraji nebo na Vysočině. Nejvíce ohroženi jsou žáci základních škol, kteří si často ublíží v tělocviku nebo o přestávkách. Celkově se pak zraní dvakrát více chlapců (67 %) než dívek (33 %). Rozdíl mezi pohlavími se navíc stupňuje s věkem. Zatímco do věku čtyř let je zraněných chlapců více jen o třetinu, v nejvyšší sledované kategorii od 15-19 let už jde o trojnásobek. Konkrétně tvoří 27,1 % všech zraněných dětí chlapci ve věku 15-19 let, dívky stejného věku se přitom na celkovém čísle podílí jen 9,8 procenty. Při řazení hospitalizovaných podle příčiny, která způsobila poranění, jsou dlouhodobě nejčastější pády, a to jak u dětí do 14 let, tak u adolescentů. Druhou nejčastější příčinou jsou dopravní nehody. U dětí do 14 let stojí za zmínku vysoký výskyt opařenin a kontaktních popálenin, stejně jako výrazný pokles úrazů způsobených elektrickým proudem, kdy mezi roky 2007 a 2011 došlo k úbytku o 159 případů hospitalizace, tedy ke snížení o 82 procent. Zajímavým ukazatelem je také počet úrazů u dětí v dlouhodobém srovnání. Ten byl od roku 2001 do roku 2004 stoupající, tento trend se však podařilo obrátit a počínaje rokem 2005 množství zraněných dětí postupně zmenšovat. Podíl na tom má úspěšná implementace Národního akčního plánu prevence dětských úrazů, v rámci kterého se Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s dalšími institucemi v nejbližších letech plánuje zaměřit především na prevenci dopravních úrazů, sportovních úrazů a domácích úrazů dětí do pěti let věku. Česká republika v oblasti prevence dětských úrazů také dlouhodobě spolupracuje na mezinárodní úrovni, a to především se Světovou zdravotnickou organizací.Mgr. Viktorie Plívová