Areál Sapa v Praze-Libuši je jedním z nejviditelnějších míst, kde se projevují problémy při soužití dvou velkých, ale zcela rozdílných komunit. Vedle obce s 10 000 obyvateli postupně vznikla druhá, plná cizinců, povětšinou vietnamské národnosti. Bývalý masokombinát Písnice se proměnil v Sapu, přezdívanou nejen místními malý Saigon.Pohled na Vietnamce je v české společnosti různý, většinou naštěstí spíše pozitivní. Pokud jich ale vedle vás žije 10 000, může být soužití problematické. Základem jakéhokoli společného soužití je vzájemná tolerance. Ta ale může vzniknout pouze ve chvíli, kdy si obě strany rozumí a respektují stejná pravidla a zákony. A právě tímto směrem se vydala místní radnice. Rozhodla se z prostředků OP LZZ vzdělávat kohokoli, kdo o to má z komunity pracující v areálu Sapa zájem.Účastníci kurzů se seznamovali s právním řádem ČR, získávali základní odbornosti pro práci v potravinářském a nepotravinářském sektoru a při stavebních pracích. Vzdělávali se v legislativě, ochraně spotřebitele, hygieně i základní české odborné terminologii podle oborů, jež určovaly složení skupin. Součástí přednášek byly i obecné, ale o to důležitější informace o státním uspořádání České republiky, jejím vzdělávacím systému a v neposlední řadě o místní mentalitě a způsobu života.Mnozí účastníci kurzů si teprve po jejich skončení uvědomili, jaké mají v tuzemsku možnosti, ale také povinnosti. Pochopili a lépe poznali pravidla fungování české společnosti a zákonů, což by bez přispění kurzů v uzavřené komunitě mohli jen velmi těžko.Nyní se koná druhá řada kurzů. Zatímco během první panovala nedůvěra, dnes se lidé hlásí dobrovolně, na doporučení svých přátel a kolegů. Organizátoři ale nehodlají ustrnout. Již začali pořádat školení pro rusky a čínsky mluvící obyvatele.Projekt „Příběhy“ Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) Evropského sociálního fondu (ESF) mapuje zkušenosti a příběhy lidí, kterým pomáhají peníze z Evropské unie. Peníze investované do několika tisíc projektů. Od těch zaměřených na lidi potřebné, odkázané na pomoc druhých, po podporu vzdělávání a rozvoj těch, kteří se o sebe postarat dokážou, a přesto jim evropské peníze pomáhají. Pomáhají městům, firmám, občanským sdružením, ale hlavně konkrétním lidem s konkrétními problémy.Viktorie Plívová vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí