Lípa, zasvěcená bohyni lásky a štěstí Freyji, bývá již pro svůj tvar listů považována za strom lásky. Medově sladká, opojná vůně jejích květů (až 60 tisíc na jednom stromě) poskytuje během června sytou pastvu včelám a člověku příjemný odpočinek v jejím stínu. Však také bývalo dobrým zvykem vysazovat lípy na návsích i v centrech měst, aby se pod nimi scházeli lidé k přátelským rozhovorům nebo milostným setkáním. Nejstarší lípy se dožívají stáří až tisíce let. Jejich košaté koruny mohou dosahovat výšky 40 metrů. Vyskytují se v mírném pásmu Evropy, Asie a severní Ameriky. U nás bývá často považována za tzv. rodový strom, ochraňujících stavení. Věřilo se, že hrom do lípy nikdy neuhodí. Bývala uctívána jako ženský strom poskytující jemnou mateřskou energií útěchu ženám a dívkám v jejich starostech a ochranu rodinám. Proto se také často vysazovala při narození dítěte nebo při uzavření sňatku.Z měkkého, dobře opracovatelného lipového dřeva dokázaly citlivé ruce řezbářů vytvořit překrásná umělecká díla – oltáře, madony a sochy světců, ale také zdobený nábytek či předměty denní potřeby. Lýko se užívalo jako tětivy k lukům a sloužilo k výrobě provazů. Dřevěné uhlí pak pomáhalo jako dezinfekční prostředek na rány, ulevovalo rovněž při průjmech nebo kolikách. Nejhojněji je však užíván lipový květ, výborný potopudný prostředek při nachlazení, z něhož se připravuje voňavý čaj: vrchovatá kávová lžička rozdrobeného květu (nebo 15 květů i s kožovitými listeny) na šálek vroucí vody. Může se dosladit medem. Jako účinný prostředek proti chřipce lze připravit čaj ze směsi (po 25 g) natě máty peprné, květu bezu černého, květu heřmánku a květu lípy. Tři kávové lžičky směsi se přelijí půl litrem vroucí vody a nechají se 5 až 10 minut pod pokličkou. Poté se scedí a pijí se dva až tři šálky teplého čaje denně. Výluh léčil rovněž nemoci zažívacího traktu, žaludeční křeče a nemoci pohybového ústrojí. Lipový čaj prý dokonce zabíral i v situacích, kdy byl člověk daleko od domova a stýskal si. Uklidňující moc lípy utěšuje srdce i mysl. Po chvíli strávené v její blízkosti se cítíme naplněni uklidňujícím mírem, vyrovnaností, umožňující příval nových sil, s nimiž jsme schopni současné problémy zdolat, nebo je vidět z jiného, ucelenějšího úhlu pohledu.

Literatura: Marie Mičánková, Jan Lejnar: Rostliny v léčbě, kuchyni a kosmeticePeter Salocher, Dieter Buscher: Enertree – Léčivá energie stromůGisela Preuschoffová: Léčivá síla stromůAlfredo Cattabiani: Florarium