Zástupci všech třinácti skupin poskytovatelů zdravotní péče, od nemocnic, ambulantních specialistů až po domácí péči, uzavřeli dohody se zdravotními pojišťovnami o úhradách na příští rok. Vyslyšeli tak apel ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a veřejnou deklaraci, že ministerstvo nebude nijak zasahovat do dohodovacího řízení. „Jedná se skutečně o historický okamžik. V minulosti k takovému množství dohod o výši úhrad nikdy nedošlo. Zástupci nemocnic, akutní lůžkové péče a následné lůžkové péče se například dohodli po více než deseti letech. Vnímám to jako obrovský úspěch a všem účastníkům dohodovacího řízení děkuji,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Podepsané dohody jsou výsledkem tzv. dohodovacího řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče o hodnotách bodu, výši úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezeních pro rok 2019, které bylo zahájeno 30. ledna a oficiálně potrvá do 19. června. Již na začátku ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odmítl jakkoliv do procesu zasahovat a nechal stanovení úhrad plně na účastnících řízení. Ministerstvo zdravotnictví určuje úhrady skutečně jen v případě, kdy není možné dojít k dohodě. „Dnešní den znamená zásadní změnu v procesu dohodování a odklon od praxe předchozích let, kdy ministerstvo určovalo kolik, co bude stát direktivně úhradovou vyhláškou, a ministři pod tlaky jednotlivých segmentů přilepšovali jedněm na úkor druhých. Zásadně jsem odmítl jít touto cestou. Od začátku jsem žádal poskytovatele a zdravotní pojišťovny, aby byli při uzavírání dohod konstruktivní, jednali spolu a kladli důraz na kvalitu poskytovaných služeb tak, aby byl zajištěn spravedlivý nárůst úhrad napříč všemi segmenty. Řekl jsem také, že dohoda mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami je jediná možnost, protože u mě si nikdo lepší podmínky nevylobuje,“ vysvětlil ministr. Je velmi pozitivní, že v rámci dohodovacího řízení se neřešila pouze výše úhrad, ale jednotlivé segmenty přišly také s celou řadou prvků, které cílí na větší efektivitu, příkladem jsou třeba takzvané trojcestné žádanky.

Jediným a posledním segmentem zdravotní péče, který ještě nemá jasno v úhradách za péči pro příští rok, jsou lékárníci. „Domnívám se, že jedním z důvodů je způsob jejich vyjednávání a neochota konstruktivně jednat o více variantách úprav odměňování lékáren. Všechny segmenty, které se dnes dohodly, musely přistoupit na určitý kompromis. Máme omezený objem finančních prostředků a ty se musí mezi všechny rozdělit spravedlivě. Ale přístup lékárníků ve stylu: „chceme jednu miliardu, nebo nebudeme jednat“, je neakceptovatelný. Je potřeba se bavit seriózně,“ vysvětlil ministr.

„Velmi mě mrzí, že místo konstruktivního jednání s pojišťovnami, věnují lékárníci svou energii psaní kritických tiskových zpráv a mediálnímu nátlaku na ministerstvo. Zdůrazňuji, že ministerstvo lékárníkům ani nemohlo závazně nic slíbit,“ upřesnil důrazně ministr. Nicméně vzhledem k tomu, že v uplynulých letech nedošlo v lékárenském segmentu k téměř žádnému navýšení, ministerstvo mu opakovaně deklarovalo podporu, kterou bylo připraveno přetavit do navýšení úhrad pro příští rok v situaci, kdyby přerozdělovalo všechny disponibilní prostředky v případě, že by se jako v minulých letech většina segmentů nedohodla. Ministr Vojtěch je tak po letech prvním ministrem, který je ochoten podpořit narůst jejich příjmů z prostředků zdravotního pojištění, avšak s podmínkou udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění a upřednostnění dohodovacího řízení. Útočný postoj lékárníků však způsobil, že jsou jediný segment, který nemá dohodu a spoléhá na zásah ministerstva. To s sebou však nese negativní konsekvence. V tuto chvíli historického úspěchu třinácti dohod se manévrovací prostor ministerstva rapidně zúžil, neboť naprostá většina disponibilních prostředků byla již přerozdělena právě v rámci uzavřených dohod se zdravotními pojišťovnami. Je přitom zcela jasné, že ministerstvo nemůže a nebude navyšovat jakémukoliv segmentu úhrady, pokud by tím došlo k deficitu systému veřejného zdravotního pojištění. Jinými slovy, ministerstvo nemůže rozdávat peníze, pokud už budou rozdány jinam.

„Vyzýváme zdravotní pojišťovny i zástupce lékárenského segmentu, aby ještě jednou zasedli k jednacímu stolu a přednesli konstruktivní návrhy. Konstruktivností ze strany zdravotních pojišťoven myslíme zejména adekvátní zohlednění celé řady nových regulatorních povinností, se kterými se lékárenský segment v poslední době potýká a které na něj ještě dolehnou příští rok. Konstruktivnost ze strany lékárenského segmentu je především v předložení dat o skutečných příjmech lékáren plynoucích z obchodních přirážek hrazených léčiv a přijmutí diskuze o více formách navýšení úhrad, ne jen v navýšení hodnoty signálního výkonu. Jsem přesvědčen o tom, že dohoda je stále možná,“ dodal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ing. Gabriela Štěpanyová
Vedoucí tiskového oddělení, tisková mluvčí