ČlánkyStrach z "důchoďáku"
Všechny mé články vycházejí z osobní zkušenosti.
Hodně lidí má strach ze změny, která nastane, když se člověk přesune do zařízení, kterému se dříve říkalo domov důchodců.
Změna to je. O tom žádná.
Nemusí být ale nutně taková, aby to bylo něco horšího.
Vede k ní většinou vyšší věk, který s sebou také pochopitelně přináší zdravotní obtíže. Ty působí zhoršenou schopnost pečovat o sebe, natož se starat o byt, nebo rodinný domek. Je třeba zajistit pravidelné podávání léků, hygienu a výživu. Více si můžete přečíst v mém článku o Alzheimerově nemoci.
Také se v něm dozvíte, že je nutné jednat včas, protože toto přestěhování není nelidský (asociální) krok. Naopak může pomoci zajistit pohodovou část života, která k němu patří.
Možná se vám zpočátku může toto řešení zdát nevhodné a kruté.
Je ale dobré, probrat všechna proti a pro.
Určitě přijdete na to, že starším příslušníkům rodiny bude určitě lépe mezi svými vrstevníky. Budou si lépe rozumět, protože žili ve stejné době. Puberta a celý život byly provázeny podobnými zážitky, stejnou technikou, stejnou hudbou a stejnými módními výstřelky. Historky, nejen z dětství, najdou ochotné posluchače snadněji. Nehledě na to, že sice kvalitní, pravdivé a citově nabité historky málokoho z mladších zajímají. Ti si je chtějí prožít sami, přestože jim mnohdy hrozí i velký malér a na upřímně míněné rady moc nedají.
Starší se mohou cítit dotčení a nedocenění. Mezi svými vrstevníky se jim to pravděpodobně nestane.
Navíc i tato zařízení vypadají zcela jinak, než dřív. Jsou většinou vstřícná společenským aktivitám a obyvatele přímo vybízejí k činnosti.
Často se tak stává, že lidé začnou dělat to, co by je třeba nikdy nenapadlo nebo k tomu neměli příležitost.
"Důchoďák" se tedy nerovná automaticky "odklaďák".
Hodně lidí má strach ze změny, která nastane, když se člověk přesune do zařízení, kterému se dříve říkalo domov důchodců.
Změna to je. O tom žádná.
Nemusí být ale nutně taková, aby to bylo něco horšího.
Vede k ní většinou vyšší věk, který s sebou také pochopitelně přináší zdravotní obtíže. Ty působí zhoršenou schopnost pečovat o sebe, natož se starat o byt, nebo rodinný domek. Je třeba zajistit pravidelné podávání léků, hygienu a výživu. Více si můžete přečíst v mém článku o Alzheimerově nemoci.
Také se v něm dozvíte, že je nutné jednat včas, protože toto přestěhování není nelidský (asociální) krok. Naopak může pomoci zajistit pohodovou část života, která k němu patří.
Možná se vám zpočátku může toto řešení zdát nevhodné a kruté.
Je ale dobré, probrat všechna proti a pro.
Určitě přijdete na to, že starším příslušníkům rodiny bude určitě lépe mezi svými vrstevníky. Budou si lépe rozumět, protože žili ve stejné době. Puberta a celý život byly provázeny podobnými zážitky, stejnou technikou, stejnou hudbou a stejnými módními výstřelky. Historky, nejen z dětství, najdou ochotné posluchače snadněji. Nehledě na to, že sice kvalitní, pravdivé a citově nabité historky málokoho z mladších zajímají. Ti si je chtějí prožít sami, přestože jim mnohdy hrozí i velký malér a na upřímně míněné rady moc nedají.
Starší se mohou cítit dotčení a nedocenění. Mezi svými vrstevníky se jim to pravděpodobně nestane.
Navíc i tato zařízení vypadají zcela jinak, než dřív. Jsou většinou vstřícná společenským aktivitám a obyvatele přímo vybízejí k činnosti.
Často se tak stává, že lidé začnou dělat to, co by je třeba nikdy nenapadlo nebo k tomu neměli příležitost.
"Důchoďák" se tedy nerovná automaticky "odklaďák".
MUDr. Václav Lukáš, dr@pomrtvici.cz, www.pomrtvici.cz, www.mrtvice.brainjogging.cz
