ČlánkyBodavý hmyz útočí: ošetření žihadel a jiných kousanců stojí ročně VZP kolem 20 milionů
V létě přichází k lékařům nejvíce lidí pobodaných od včel, vos nebo pokousaných od jiného hmyzu. Ne vždy jde jen o chvilkové nepříjemné pocity, které například žihadlo způsobí. Bolest, otok či svědění v dohledné době ustoupí, ovšem pokud by žihadlo zasáhlo jazyk či krk, může jít člověku o život. I v jiných případech ale může být situace vážná. Problémy s dýcháním, bušení srdce, nevolnost, mdloby až ztrátu vědomí mohou utrpět ti, kdo trpí alergií nebo atopickým ekzémem. VZP za zdravotní péči o své poštípané či pobodané klienty loni zaplatila 19,3 milionu korun.
Mezinárodní klasifikace nemocí, podle níž lékaři vykazují pojišťovnám diagnózy, zahrnuje jednak diagnostickou skupinu nazvanou „Kontakt se sršni, vosami a včelami“, jednak skupinu diagnóz „Kousnutí nebo bodnutí nejedovatým hmyzem“. Otázkou je, jak přesně zdravotnická zařízení při vypisování diagnózy mezi těmito skupinami rozlišují. Uvedená data je proto nejspolehlivější sečíst a sledovat souhrn za obě skupiny. Na loňský rok připadlo celkem 24 261 pacientů. Aktuální trend se již několik let zásadně nemění.
Počty klientů VZP pobodaných a pokousaných hmyzem a náklady na péči o ně
Pro většinu zdravých lidí není žihadlo (mnohdy ani více najednou) nebo třeba pokousání od komárů důvodem pro vyhledání lékaře – nepříjemné pocity, bolest, otok či svědění v dohledné době ustoupí. K jejich zmírnění pomůže studený obklad či zklidňující mast. Vážnější problémy nastávají většinou jen tehdy, pokud by žihadlo zasáhlo jazyk či krk. V takovém případě hrozí kvůli možnému otoku udušení a je vhodné vyhledat lékaře.
Těžší reakce na hmyzí jed zažívají leckdy i ti, kdo trpí alergií nebo například atopickým ekzémem. Žihadlo jim může způsobit různě závažné problémy a v krajním případě vyvolat takzvaný anafylaktický šok. Ten může vyústit až ve ztrátu vědomí. Těžká reakce většinou nastupuje do několika desítek minut, ale může nastat i několik hodin po bodnutí. Větší riziko hrozí u starších lidí se srdečními chorobami nebo postižením průdušek.
První pomoc u osoby alergické na hmyzí bodnutí spočívá v chlazení místa vpichu a podání protialergického léku, který by tito lidé měli nosit u sebe. Podle dalšího vývoje je pak potřebné zvážit, zda vyhledat lékaře. Při celkové šokové reakci je potřeba vyhledat lékaře vždy, i když se podaří příznaky utlumit za pomoci léků. Hrozí totiž vznik pozdní reakce.
Vlastimil Sršeň
tiskový mluvčí
Mezinárodní klasifikace nemocí, podle níž lékaři vykazují pojišťovnám diagnózy, zahrnuje jednak diagnostickou skupinu nazvanou „Kontakt se sršni, vosami a včelami“, jednak skupinu diagnóz „Kousnutí nebo bodnutí nejedovatým hmyzem“. Otázkou je, jak přesně zdravotnická zařízení při vypisování diagnózy mezi těmito skupinami rozlišují. Uvedená data je proto nejspolehlivější sečíst a sledovat souhrn za obě skupiny. Na loňský rok připadlo celkem 24 261 pacientů. Aktuální trend se již několik let zásadně nemění.
Počty klientů VZP pobodaných a pokousaných hmyzem a náklady na péči o ně
| Rok 2016 |
Rok 2017 |
Rok 2018 |
||||
| Pacienti |
Náklady v Kč |
Pacienti |
Náklady v Kč |
Pacienti |
Náklady v Kč |
|
| Včely, vosy, sršně |
2 457 |
2 616 000 |
2 513 |
3 193 242 |
2 486 |
3 650 130 |
| Ostatní hmyz |
23 692 |
18 841 000 |
22 317 |
15 099 516 |
21 775 |
15 693 723 |
| Celkem |
26 149 |
21 457 000 |
24 830 |
18 292 758 |
24 261 |
19 343 853 |
Pro většinu zdravých lidí není žihadlo (mnohdy ani více najednou) nebo třeba pokousání od komárů důvodem pro vyhledání lékaře – nepříjemné pocity, bolest, otok či svědění v dohledné době ustoupí. K jejich zmírnění pomůže studený obklad či zklidňující mast. Vážnější problémy nastávají většinou jen tehdy, pokud by žihadlo zasáhlo jazyk či krk. V takovém případě hrozí kvůli možnému otoku udušení a je vhodné vyhledat lékaře.
Těžší reakce na hmyzí jed zažívají leckdy i ti, kdo trpí alergií nebo například atopickým ekzémem. Žihadlo jim může způsobit různě závažné problémy a v krajním případě vyvolat takzvaný anafylaktický šok. Ten může vyústit až ve ztrátu vědomí. Těžká reakce většinou nastupuje do několika desítek minut, ale může nastat i několik hodin po bodnutí. Větší riziko hrozí u starších lidí se srdečními chorobami nebo postižením průdušek.
První pomoc u osoby alergické na hmyzí bodnutí spočívá v chlazení místa vpichu a podání protialergického léku, který by tito lidé měli nosit u sebe. Podle dalšího vývoje je pak potřebné zvážit, zda vyhledat lékaře. Při celkové šokové reakci je potřeba vyhledat lékaře vždy, i když se podaří příznaky utlumit za pomoci léků. Hrozí totiž vznik pozdní reakce.
Vlastimil Sršeň
tiskový mluvčí
