ČlánkyMinistr zdravotnictví a zástupci církví podepsali
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dnes slavnostně podepsal trojstrannou dohodu o duchovní péči ve zdravotnictví uzavřenou mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR, Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví v ČR. Tato dohoda představuje historicky významný krok, neboť poprvé ve zdravotnictví stanovuje rámec, pojmy a strukturu pro poskytování duchovní péče ve zdravotnických zařízeních ze strany církví. Účelem této dohody je stanovit v souladu s platnými právními předpisy podmínky pro vzájemnou spolupráci mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a církvemi reprezentovanými Českou biskupskou konferencí (ČBK) a Ekumenickou radou církví v ČR (ERC) při poskytování duchovní péče ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče poskytovatelů zdravotních služeb.
„Duchovní péče hraje navýsost důležitou a nezastupitelnou roli při poskytování zdravotní péče v nemocnici. Zdaleka není určena jen pro těžce nemocné pacienty a seniory, slouží i jejich rodinným příslušníkům, případně pozůstalým. A není ani nutné být věřící, většina lidí v těžké životní situaci cítí potřebu se ze svých problémů vypovídat či s někým důvěryhodným diskutovat o tom, proč existují nevyléčitelné nemoci nebo co se s námi stane po smrti. Proto všichni musí tuto příležitost dostat, pokud o ni projeví zájem. Vždyť dobrá duchovní péče může pomoci podobným dílem jako operace – psychický stav pacienta totiž mnohdy výrazně ovlivňuje průběh a úspěšnost samotné léčby,“uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a touto cestou vyjádřil své poděkování členům Rady pro duchovní péči ve zdravotnictví za přípravu trojstranné dohody.
„S radostí mohu konstatovat, že dlouholeté úsilí o spolupráci mezi Duchovní službou a Ministerstvem zdravotnictví, respektive se zdravotnickými zařízeními, došlo svého konce.
Je to zásluha velké řady lékařů, duchovních a také ministrů zdravotnictví. Děkuji a gratuluji panu ministru Adamu Vojtěchovi za to, že toto úsilí mohlo být zakončeno jako opravdový projev kooperace mezi církvemi a Českou republikou zajištěním i duchovní podpory pacientům či klientům zdravotnických zařízení,“ vysvětlil k podpisu Dohody za Českou biskupskou konferenci kardinál Dominik Duka.
„Jsem velmi rád, že dlouholetá snaha o uzavření Dohody o duchovní péči ve zdravotnictví byla dotažena ke zdárnému konci. Jménem Ekumenické rady církví v České republice děkuji všem, kdo se o to zasloužili. Je důležité, že duchovní péče v nemocnicích se bude nadále poskytovat v rámci standardů, které jsou směrodatné a přehledné. Věřím, že důsledky této dohody brzy okusí ti, k nimž směřuje, totiž pacienti našich nemocnic a ústavů,“ řekl předseda Ekumenické rady církví v České republice Daniel Ženatý. „V České republice existuje unikátní spolupráce mezi církvemi v oblastech duchovní služby pro lidi v nestandardních situacích – v armádě, ve vězení nebo v případě hospitalizace. Tato duchovní služba v nemocnicích probíhá na ekumenické bázi, jejím cílem není získávat nové věřící, ale poskytnout duchovní doprovázení každému, kdo o to požádá, nezávisle na jeho církevní příslušnosti nebo nepříslušnosti. Jsem velice rád, že se díky smlouvě s ministerstvem duchovní služba v nemocnicích dostává na pevnější půdu a získává z pohledu církví i z pohledu resortu zdravotnictví jasná a transparentní pravidla,“ dodal generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš.
„Chtěl bych poděkovat všem přítomným hostům, že si vybrali pro tento slavnostní den naši kapli svatého Václava v Thomayerově nemocnici, která má u nás letitou tradici. Jsme totiž jedna z mála nemocnic, která poskytuje duchovní péči pro naše pacienty jako součást komplexní zdravotní péče. Duchovní péči má u nás na starosti kaplan a kaplanka, kteří pomáhají pacientům, ale i jejich příbuzným či našemu personálu lépe zvládat a překonávat obtížné situace například v době nemoci, osamocení nebo při ztrátě někoho blízkého a snaží se je rovněž motivovat v jejich dalším životě,“ doplnil ředitel TN Zdeněk Beneš.
Dnes podepsaná Dohoda o duchovní péči ve zdravotnictví stanoví rámec, pojmy a strukturu pro poskytování duchovní péče ze strany církví reprezentovaných ČBK a ERC. Duchovní péčí v lůžkovém zdravotnickém zařízení (v nemocnici) se zde rozumí nezdravotní služba všem pacientům, zdravotnickým pracovníkům a návštěvníkům nemocnice při řešení jejich osobních, existenciálních, spirituálních, etických a morálních otázek a potřeb. Tato služba má důsledně neevangelizační charakter a její adresáti ji využívají dobrovolně a na základě svého svobodného rozhodnutí. Duchovní péči mohou v nemocnici poskytovat výhradně oprávněné osoby – kaplani, kterými jsou podle Dohody výhradně osoby, muži nebo ženy, pověřené církví reprezentovanou Českou biskupskou konferencí nebo Ekumenickou radou církví v ČR a společně vyslané ČBK a ERC. Dohoda rovněž upřesňuje statut, pověření a zásady činnosti nemocničního kaplana a stanoví kvalifikační požadavky pro osoby vykonávající tuto službu. Kromě dokončeného vysokoškolského vzdělání tak kandidát na nemocničního kaplana musí prokázat absolvování specializačního kurzu Nemocniční kaplan realizovaného na teologické fakultě v souladu s Obsahem minimálních standardů kurzu zveřejněným na stránkách MZ.
MZ ČR před dvěma lety představilo Metodický pokyn o duchovní péči ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče poskytovatelů zdravotních služeb, který jako vůbec první dokument vydaný orgánem státní správy v dějinách naší republiky hovoří o nemocničním kaplanovi a pro rezort zdravotnictví jej autorizuje. Na základě tohoto pokynu byla zřízena Rada pro duchovní péči ve zdravotnictví jako poradní orgán, v němž na poli otázek poskytování duchovní péče spolupracují zástupci církví, asociací nemocnic a ministerstva zdravotnictví. Rada pravidelně zasedá, od jejího zřízení k dnešnímu dni se konalo celkem 9 zasedání. Na nich byla mj. projednána vstupní kritéria, kurikulum a standardy kurzu Nemocniční kaplan či návrh Kodexu nemocničního kaplana, Rada byla rovněž požádána o vydání stanoviska k tématu důstojné smrti, hospiců i eutanázie. K současným stěžejním tématům Rady patří právě návrh trojstranné dohody o duchovní péči ve zdravotnictví.
Více k poradnímu orgánu MZ ČR Rada pro duchovní péči ve zdravotnictví: seznam členů, zápisy z jednání a vydané dokumenty.
Kněží a faráři chodili do nemocnic odedávna. V druhé půlce devadesátých let se s rozvojem hospiců ukázala nezastupitelná role duchovních v paliativních týmech. Nemocniční kaplanství jako takové, tedy ne jenom jako pastorační služba nebo „náboženský servis“ věřícím, ale duchovní služba pro kohokoliv v nemocnici (pacient, osoby blízké, personál), se začala u nás formovat pod vedením MUDr. Evy Kalvínské ve FN Motol. Vloni v říjnu tamější nemocnice oslavila desáté výročí ustavení Duchovní služby FN Motol a otevření prostoru ticha. První kurz Nemocniční kaplan, tzv. pilotní, proběhl na ETF UK v akademickém roce 2007/08. V současnosti působí asi sto čtyřicet kaplanů z deseti církví ve stovce českých nemocnic a hospiců.
Nemocnice se službou nemocničních kaplanů je možné vyhledat v mapě na stránkách Asociace nemocničních kaplanů www.nemocnicnikaplan.cz. Konkrétní kontakty na nemocniční kaplany jsou rovněž dohledatelné na stránkách Katolické asociace nemocničních kaplanů v ČR www.kaplan-nemocnice.cz.
Ing. Gabriela Štěpanyová
tisková mluvčí
ředitelka Odboru komunikace s veřejností
„Duchovní péče hraje navýsost důležitou a nezastupitelnou roli při poskytování zdravotní péče v nemocnici. Zdaleka není určena jen pro těžce nemocné pacienty a seniory, slouží i jejich rodinným příslušníkům, případně pozůstalým. A není ani nutné být věřící, většina lidí v těžké životní situaci cítí potřebu se ze svých problémů vypovídat či s někým důvěryhodným diskutovat o tom, proč existují nevyléčitelné nemoci nebo co se s námi stane po smrti. Proto všichni musí tuto příležitost dostat, pokud o ni projeví zájem. Vždyť dobrá duchovní péče může pomoci podobným dílem jako operace – psychický stav pacienta totiž mnohdy výrazně ovlivňuje průběh a úspěšnost samotné léčby,“uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a touto cestou vyjádřil své poděkování členům Rady pro duchovní péči ve zdravotnictví za přípravu trojstranné dohody.
„S radostí mohu konstatovat, že dlouholeté úsilí o spolupráci mezi Duchovní službou a Ministerstvem zdravotnictví, respektive se zdravotnickými zařízeními, došlo svého konce.
Je to zásluha velké řady lékařů, duchovních a také ministrů zdravotnictví. Děkuji a gratuluji panu ministru Adamu Vojtěchovi za to, že toto úsilí mohlo být zakončeno jako opravdový projev kooperace mezi církvemi a Českou republikou zajištěním i duchovní podpory pacientům či klientům zdravotnických zařízení,“ vysvětlil k podpisu Dohody za Českou biskupskou konferenci kardinál Dominik Duka.
„Jsem velmi rád, že dlouholetá snaha o uzavření Dohody o duchovní péči ve zdravotnictví byla dotažena ke zdárnému konci. Jménem Ekumenické rady církví v České republice děkuji všem, kdo se o to zasloužili. Je důležité, že duchovní péče v nemocnicích se bude nadále poskytovat v rámci standardů, které jsou směrodatné a přehledné. Věřím, že důsledky této dohody brzy okusí ti, k nimž směřuje, totiž pacienti našich nemocnic a ústavů,“ řekl předseda Ekumenické rady církví v České republice Daniel Ženatý. „V České republice existuje unikátní spolupráce mezi církvemi v oblastech duchovní služby pro lidi v nestandardních situacích – v armádě, ve vězení nebo v případě hospitalizace. Tato duchovní služba v nemocnicích probíhá na ekumenické bázi, jejím cílem není získávat nové věřící, ale poskytnout duchovní doprovázení každému, kdo o to požádá, nezávisle na jeho církevní příslušnosti nebo nepříslušnosti. Jsem velice rád, že se díky smlouvě s ministerstvem duchovní služba v nemocnicích dostává na pevnější půdu a získává z pohledu církví i z pohledu resortu zdravotnictví jasná a transparentní pravidla,“ dodal generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš.
„Chtěl bych poděkovat všem přítomným hostům, že si vybrali pro tento slavnostní den naši kapli svatého Václava v Thomayerově nemocnici, která má u nás letitou tradici. Jsme totiž jedna z mála nemocnic, která poskytuje duchovní péči pro naše pacienty jako součást komplexní zdravotní péče. Duchovní péči má u nás na starosti kaplan a kaplanka, kteří pomáhají pacientům, ale i jejich příbuzným či našemu personálu lépe zvládat a překonávat obtížné situace například v době nemoci, osamocení nebo při ztrátě někoho blízkého a snaží se je rovněž motivovat v jejich dalším životě,“ doplnil ředitel TN Zdeněk Beneš.
Dnes podepsaná Dohoda o duchovní péči ve zdravotnictví stanoví rámec, pojmy a strukturu pro poskytování duchovní péče ze strany církví reprezentovaných ČBK a ERC. Duchovní péčí v lůžkovém zdravotnickém zařízení (v nemocnici) se zde rozumí nezdravotní služba všem pacientům, zdravotnickým pracovníkům a návštěvníkům nemocnice při řešení jejich osobních, existenciálních, spirituálních, etických a morálních otázek a potřeb. Tato služba má důsledně neevangelizační charakter a její adresáti ji využívají dobrovolně a na základě svého svobodného rozhodnutí. Duchovní péči mohou v nemocnici poskytovat výhradně oprávněné osoby – kaplani, kterými jsou podle Dohody výhradně osoby, muži nebo ženy, pověřené církví reprezentovanou Českou biskupskou konferencí nebo Ekumenickou radou církví v ČR a společně vyslané ČBK a ERC. Dohoda rovněž upřesňuje statut, pověření a zásady činnosti nemocničního kaplana a stanoví kvalifikační požadavky pro osoby vykonávající tuto službu. Kromě dokončeného vysokoškolského vzdělání tak kandidát na nemocničního kaplana musí prokázat absolvování specializačního kurzu Nemocniční kaplan realizovaného na teologické fakultě v souladu s Obsahem minimálních standardů kurzu zveřejněným na stránkách MZ.
MZ ČR před dvěma lety představilo Metodický pokyn o duchovní péči ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče poskytovatelů zdravotních služeb, který jako vůbec první dokument vydaný orgánem státní správy v dějinách naší republiky hovoří o nemocničním kaplanovi a pro rezort zdravotnictví jej autorizuje. Na základě tohoto pokynu byla zřízena Rada pro duchovní péči ve zdravotnictví jako poradní orgán, v němž na poli otázek poskytování duchovní péče spolupracují zástupci církví, asociací nemocnic a ministerstva zdravotnictví. Rada pravidelně zasedá, od jejího zřízení k dnešnímu dni se konalo celkem 9 zasedání. Na nich byla mj. projednána vstupní kritéria, kurikulum a standardy kurzu Nemocniční kaplan či návrh Kodexu nemocničního kaplana, Rada byla rovněž požádána o vydání stanoviska k tématu důstojné smrti, hospiců i eutanázie. K současným stěžejním tématům Rady patří právě návrh trojstranné dohody o duchovní péči ve zdravotnictví.
Více k poradnímu orgánu MZ ČR Rada pro duchovní péči ve zdravotnictví: seznam členů, zápisy z jednání a vydané dokumenty.
Kněží a faráři chodili do nemocnic odedávna. V druhé půlce devadesátých let se s rozvojem hospiců ukázala nezastupitelná role duchovních v paliativních týmech. Nemocniční kaplanství jako takové, tedy ne jenom jako pastorační služba nebo „náboženský servis“ věřícím, ale duchovní služba pro kohokoliv v nemocnici (pacient, osoby blízké, personál), se začala u nás formovat pod vedením MUDr. Evy Kalvínské ve FN Motol. Vloni v říjnu tamější nemocnice oslavila desáté výročí ustavení Duchovní služby FN Motol a otevření prostoru ticha. První kurz Nemocniční kaplan, tzv. pilotní, proběhl na ETF UK v akademickém roce 2007/08. V současnosti působí asi sto čtyřicet kaplanů z deseti církví ve stovce českých nemocnic a hospiců.
Nemocnice se službou nemocničních kaplanů je možné vyhledat v mapě na stránkách Asociace nemocničních kaplanů www.nemocnicnikaplan.cz. Konkrétní kontakty na nemocniční kaplany jsou rovněž dohledatelné na stránkách Katolické asociace nemocničních kaplanů v ČR www.kaplan-nemocnice.cz.
Ing. Gabriela Štěpanyová
tisková mluvčí
ředitelka Odboru komunikace s veřejností
