Ve druhém pololetí mezi roky 2017 a 2018 došlo k významnému poklesu počtu hospitalizací pro akutní infarkt u osob mladších 70 let, a to o 9,2 %. Zatímco v roce 2016 v této věkové skupině bylo v souvislosti s akutním srdečním infarktem hospitalizováno 11 278 osob, v roce 2018 se jednalo o 10 579. Analýza srovnávající celková data za rok 2018 s rokem 2016 tak prokázala u osob mladších 70 let pokles o 699 hospitalizací, což korigováno na dlouhodobý trend činí 7,1 %. Ze srovnání dat za roky 2016 a 2018 vyplynul také významný pokles počtu hospitalizací pro astma. Ve skupině osob mladších 40 let došlo k poklesu o 722 hospitalizací, což představuje 18.5 %. <br><br>

„Dostupná data prokázala pozitivní efekt zavedení nekuřáckých veřejných prostor v České republice. Těší mě významný pokles u počtu hospitalizací pro nemoci srdce a u pacientů trpících astmatem. Je nutné si uvědomit, že se jedná o časově velmi rychle pozorovatelný dopad u hospitalizací pro nemoci, na které má prokazatelný vliv aktivní i pasivní kouření,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.<br><br>

„Analýza časových trendů prokázala již u dvou z hodnocených diagnóz, čímž je astma a akutní infarkt myokardu, v roce 2018 celkový pokles počtu hospitalizací o 1 400 oproti roku 2016. V případě hodnocení dalších diagnóz se dostaneme na ještě mnohem vyšší číslo,“ dodal ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. <br>

Jedním z impulsů pro zavedení tzv. protikuřáckého zákona byl výzkum agentury IPSOS a Fakulty sociálních věd UK z roku 2012. Z něj vyplývalo, že možnost kouřit v restauracích, barech, diskotékách a klubech podporuje mladé lidi v kouření. Pokud by v těchto zařízeních platil zákaz kouření, podle vlastních slov by vůbec nezačala kouřit čtvrtina (24 %) pravidelných kuřáků a polovina (51 %) příležitostných kuřáků. Z dat Státního zdravotního ústavu o spotřebě tabáku v dospělé populaci ČR za rok 2018 vyplývá, že mezi mladými dochází k poklesu kouření tabákových výrobků. „Pokles kouření mezi roky 2017 a 2018 je pozorovatelný u obou pohlaví a u mladší i starší věkové skupiny s tím, že u mladší je pokles výraznější. Lze tedy předpokládat, že u nejmladší věkové skupiny došlo k výraznému poklesu prevalence“, uvedl ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský.<br><br>

Ing. Gabriela Štěpanyová<br>

ředitelka Odboru komunikace s veřejností <br>

tisk@mzcr.cz