ČlánkyAlzheimerova nemoc-co dělat?
Opět platí pravidlo, že, "kdo nestál v našich botách, neví, o co jde."
Kdo se s touto velmi nepříjemnou chorobou potýká u někoho ze svých blízkých, ví, že to není nic příjemného. Zejména v pozdějších stadiích si nemocný svůj stav příliš neuvědomuje. O to víc se ale trápí nejbližší. Je bolestné zažívat postupující devastaci, velmi často dříve společenské a chytré, osobnosti.
Této nemoci věnuji následující řádky, protože její dopady na rodinu bývají tristní, ale hlavně se s ní setkává stále větší počet lidí.
Je označována jako demence alzheimerovského typu (dále Alz.n.)
Od té prosté demence (dále P.d.) se liší také věkem, kdy se objevuje. Vzniká nejčastěji mezi 50.-60. rokem věku, kdežto prostá demence později - po šedesátce. O Alz.n. se toho příliš neví, 100% účinná léčba neexistuje. P.d. souvisí s věkem pacienta, resp. stavem jeho cév, srdce a ev. přítomností dalších nemocí, které mohou nepříznivě ovlivňovat stav mozku.
První příznaky bývají nenápadné a pozvolné. Někdy vyvolávají úsměvy. Zapomínání, kdy si nemůže vzpomenout na jména známých nebo na některé události se postupně zhoršuje, takže třeba nepoznává ani rodinné příslušníky.
V té chvíli bychom měli zpozornět, přestat se jen smát a zajistit kvalifikované vyšetření. Odborníci jsou schopni přesně určit, o jaký problém se jedná, a jak pomoci. Nehledě na to, že za "prapodivnými projevy" se může skrývat i závažnější příčina a jejím zvládnutím se může stav zlepšit.
Prvotní testy lze provést i doma. Jednoduché otázky na skutečnosti, o kterých předpokládáte, že je zná. Například jména rodinných příslušníků, lehké početní příklady, dny v týdnu, podepsání se, namalování méně složitého obrazce. Těch testů existuje celá řada. Lze vyzkoušet cokoliv vás napadne. Běžný život nabízí celou škálu testů, které jsou schopny prověřit stav paměti, logického uvažování, orientace, manuální zručnosti. Stačí být kolikrát jen pozorný.
Dá se předem bránit?
Je dobré dělat cokoliv můžeme. Stejně, jako přijímáme preventivní opatření proti dalším nemocem, i tady lze dělat mnohé.
Člověk by se měl udržovat v kondici nejen tělesné, ale i duševní. Je nutné zaměstnávat mozek čtením, testy. Nenechat ho zahálet. Trénovat ho.
Udržování společenské aktivity i ve vyšším věku (nespokojit se v důchodu "krmením kachen"). Koníčky, universita 3. věku, nové činnosti a mnoho dalších zpestření života hodně pomůžou.
V poslední době starší brblají na "počítačové hry mladých". Ale právě v jejich souvislosti se mluví o zlepšení reakce, postřehu, orientace a dalších dobrých vlastností.
I starší mohou využívat ke zlepšování, či udržení kvality tzv. kognitivních funkcí (postřeh, orientace, řeč, logické myšlení, sluch, ...) PC techniky.
Nejsou výjimkou lidé okolo 80 let, kteří počítač ovládají (internet, včetně e-mailu a další "vymoženosti moderního věku"). Například program Happy neuron je lehce ovladatelný i laiky a přináší možnost kognitivní funkce dobře cvičit.
MUDr. Václav Lukáš, dr@pomrtvici.cz, www.pomrtvici.cz, www.mrtvice.brainjogging.cz
Kdo se s touto velmi nepříjemnou chorobou potýká u někoho ze svých blízkých, ví, že to není nic příjemného. Zejména v pozdějších stadiích si nemocný svůj stav příliš neuvědomuje. O to víc se ale trápí nejbližší. Je bolestné zažívat postupující devastaci, velmi často dříve společenské a chytré, osobnosti.
Této nemoci věnuji následující řádky, protože její dopady na rodinu bývají tristní, ale hlavně se s ní setkává stále větší počet lidí.
Je označována jako demence alzheimerovského typu (dále Alz.n.)
Od té prosté demence (dále P.d.) se liší také věkem, kdy se objevuje. Vzniká nejčastěji mezi 50.-60. rokem věku, kdežto prostá demence později - po šedesátce. O Alz.n. se toho příliš neví, 100% účinná léčba neexistuje. P.d. souvisí s věkem pacienta, resp. stavem jeho cév, srdce a ev. přítomností dalších nemocí, které mohou nepříznivě ovlivňovat stav mozku.
První příznaky bývají nenápadné a pozvolné. Někdy vyvolávají úsměvy. Zapomínání, kdy si nemůže vzpomenout na jména známých nebo na některé události se postupně zhoršuje, takže třeba nepoznává ani rodinné příslušníky.
V té chvíli bychom měli zpozornět, přestat se jen smát a zajistit kvalifikované vyšetření. Odborníci jsou schopni přesně určit, o jaký problém se jedná, a jak pomoci. Nehledě na to, že za "prapodivnými projevy" se může skrývat i závažnější příčina a jejím zvládnutím se může stav zlepšit.
Prvotní testy lze provést i doma. Jednoduché otázky na skutečnosti, o kterých předpokládáte, že je zná. Například jména rodinných příslušníků, lehké početní příklady, dny v týdnu, podepsání se, namalování méně složitého obrazce. Těch testů existuje celá řada. Lze vyzkoušet cokoliv vás napadne. Běžný život nabízí celou škálu testů, které jsou schopny prověřit stav paměti, logického uvažování, orientace, manuální zručnosti. Stačí být kolikrát jen pozorný.
Dá se předem bránit?
Je dobré dělat cokoliv můžeme. Stejně, jako přijímáme preventivní opatření proti dalším nemocem, i tady lze dělat mnohé.
Člověk by se měl udržovat v kondici nejen tělesné, ale i duševní. Je nutné zaměstnávat mozek čtením, testy. Nenechat ho zahálet. Trénovat ho.
Udržování společenské aktivity i ve vyšším věku (nespokojit se v důchodu "krmením kachen"). Koníčky, universita 3. věku, nové činnosti a mnoho dalších zpestření života hodně pomůžou.
V poslední době starší brblají na "počítačové hry mladých". Ale právě v jejich souvislosti se mluví o zlepšení reakce, postřehu, orientace a dalších dobrých vlastností.
I starší mohou využívat ke zlepšování, či udržení kvality tzv. kognitivních funkcí (postřeh, orientace, řeč, logické myšlení, sluch, ...) PC techniky.
Nejsou výjimkou lidé okolo 80 let, kteří počítač ovládají (internet, včetně e-mailu a další "vymoženosti moderního věku"). Například program Happy neuron je lehce ovladatelný i laiky a přináší možnost kognitivní funkce dobře cvičit.
MUDr. Václav Lukáš, dr@pomrtvici.cz, www.pomrtvici.cz, www.mrtvice.brainjogging.cz
