ČlánkyKomplikovaný pacient? Astmatik kuřák
Odborná spolupráce:
MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP
Předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN) a člen výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP
Ačkoliv se z kouření během posledních 30 let stala společensky převážně nepřijatelná aktivita, o čemž svědčí zákazy kouření na řadě veřejných míst, přesto v České republice stále kouří přibližně čtvrtina populace. Ba co víc, děje se tomu tak i přesto, že povědomí o nebezpečných důsledcích cigaretového kouře na lidský organismus je již na vysoké úrovni. Přestat kouřit nebo alespoň výrazně snížit množství vykouřených cigaret by přitom mělo být cílem hlavně pro osoby s alergickými predispozicemi. „Pro dítě i dospělého jedince, v jehož rodině se alergie nebo astma už vyskytují, kouření zvyšuje riziko vzniku astmatu,“ upozorňuje MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP.
Jak souvisí alergie s astmatem?
I když se na první pohled může zdát, že tyto dvě nemoci spolu nesouvisí, opak je pravdou. Často podceňované „banální“ onemocnění chronickou rýmou představuje ve skutečnosti závažný rizikový faktor pro rozvoj bronchiálního astmatu. Průběh onemocnění a případný rozvoj astmatu nebo dalších komplikací je v počátečních fázích dán především genetickou výbavou pacienta a faktory vnějšího prostředí, kterým je vystaven. Právě kouření cigaret je v tomto kontextu jedním z nejzávažnějších vnějších vlivů. Ať už se jedná o jeho aktivní, nebo pasivní formu, není kouření příčinou samotné alergie, ale je jedním ze základních rizikových faktorů pro vznik jak alergického onemocnění, tak následně i astmatu. „Kouření nepříznivě ovlivňuje obranyschopnost lidského organismu. Děti z rodin, kde rodiče nebo i prarodiče kouří, ve zvýšené míře trpí opakovaným dráždivým kašlem i vznikem astmatu. Aktivní i pasivní kouření matky v těhotenství a v dětství dítěte pak nejen zhoršuje plicní funkce a vývoj plic dítěte, ale je spojené i s rizikem opakovaných infekcí dýchacích cest a středoušních zánětů,“ říká MUDr. Kos.
Díky lékům na astma se můj stav zlepšil, proto mohu kouřit
Tento mylný názor a nebezpečný zlozvyk je velmi rozšířen mezi astmatiky kuřáky. Průduškové astma totiž obvykle dobře reaguje na podávané léky, takže nemocný může nabýt dojmu, že si může dovolit dále kouřit, pokud má díky lékům své astma pod kontrolou. „Je však jednoznačné, že pokud by nekouřil, nebo by alespoň omezil výrazně svoji spotřebu cigaret, jeho zdravotní stav by byl ještě lepší,“ říká MUDr. Kos. A to se týká nejen stavu dýchacího ústrojí, ale celého lidského organismu, protože aktivní i pasivní kouření cigaret vede k oslabení celkové imunitní reakce člověka i k řadě nepříznivých vlivů prakticky na všechny orgány lidského těla – kromě plic hlavně na srdce a cévy, ale i na močové, trávicí, nervové a další systémy těla.
Kouření lehkých cigaret je méně škodlivé – omyl!
Takzvané „lehké“ verze cigaret, zvláště jejich tenké „slim“ varianty, se staly během posledních deseti let nejen módní záležitostí, ale také častým šidítkem vlastního svědomí. Řada kuřáků je totiž považuje za méně škodlivou alternativu klasických cigaret. Opak je ale pravdou. „Představa o tom, že při kouření takzvaných „lehkých“ nebo aromatizovaných cigaret jsou nepříznivé důsledky pro tělo menší, je zcela mylná. Organismus každého kuřáka je zvyklý na určitou dávku nikotinu. Proto si kuřák lehkých cigaret nižší množství nikotinu v nich obsažených vynahrazuje usilovnějším potahováním kouře i vyšším množstvím vykouřených cigaret,“ uvádí věc na pravou míru MUDr. Kos.
Kouření nezpůsobuje pouze astma
Astma není jediným plicním onemocněním, jehož vznik souvisí s kouřením. Jednoznačná souvislost byla prokázána i u dalších dvou častých a společensky velmi závažných onemocnění dýchacího ústrojí: chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a rakoviny plic. Zatímco průběh CHOPN můžeme léčbou a hlavně prevencí příznivě ovlivnit, léčba plicní rakoviny je stále velmi obtížná a zatím ve většině případů málo perspektivní. „Základní podmínkou pro prevenci vzniku astmatu i CHOPN a pro úspěšnou kontrolu nad již existující nemocí je úplně vyřazení kouření, včetně pasivního, u dětí a těhotných žen. Nejen zdravotním, ale i společenským problémem je přitom kouření zvláště u dětí a mladistvých, kterých dle některých statistik kouří až 25 %, a dále astmatiků, těhotných nebo kojících žen. Jedná se o prohru jejich i celé společnosti, prohru, která je pro nás všechny včetně našich politiků výzvou, abychom udělali vše pro omezení kouření cigaret a pro ochranu nekuřáků,“ dodává na závěr MUDr. Kos.
MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP
Autor pracoval 45 let jako plicní lékař, z toho 25 let jako ředitel plicní léčebny Janov u Rokycan. Je dlouholetým členem výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, po 3 funkční období (1998-2010) byl jejím předsedou. V současné době je předsedou Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN) – bližší informace je možné nalézt na http://www.copn.cz.
Kontakt:
Mgr. Jakub Hofmann, Communication manager, GSK
