NOVÁ GUINEA

30. 8. – úterý
Plán zněl – taxíkem do přístavu, najmeme si loďku a půjdeme se alespoň koupat a šnorchlovat.
Nápad dobrý, jenže hned u moře se stává skoro tragédie. Nejhorší by byl úraz, pak okradení a pak už jen utopení foťáku, mobilu a všech dokladů a peněz. A co se mi přihodilo.
Na takové hrázi, asi proti tsunami, jsme hledali majitele nějaké lodi k pronajmutí. Byly tam i schody do moře a já si chtěla sáhnout, jaká je voda. Bylo to asi 8 schodů a tak na čtvrtém jsem uklouzla ve svých nových trekových sandálech a sletěla do vody. Až po hlavu. No slaná voda udělala ihned své. Foťák nefunguje, spojení se světem taky nemám a manžel mě málem zabil, což se fakt nedivím.
Ostatní, od peněz, po doklady, se snad usuší, bez mobilu vydržím a stejně zde není signál, ale s tím foťákem je to hrůza, nový, stejný, který by se vešel do podvodního pouzdra, zde určitě nekoupíme a jsme na úplném začátku dovolené, kde manžel chtěl, mimo jiné, fotit i podmořské potvory a korály. No trochu drahé „zjištění teploty vody“. Ze mě kape voda, manžel se snaží rozebrat a vysušit foťák, ale je to marné, stále nefunguje. Je mi to upřímně líto, taky ráda fotím, ale život jde dál.
Tak kupujeme alespoň rybu, najímáme katamarán (je strašně úzký, ještě, že se sedí navrchu). Já dostávám dokonce na sezení takové užší prkno, ale kluci sedí jen na bidýlku, to je musí strašně tlačit.Nebýt té příhody s foťákem, mobilem, penězi, elektronickým pasem, baterkou a jinými „maličkostmi“, tak by to byl docela relax.
Navštívili jsme 3 krásné ostrovy Pacifiku. Na druhém nám náš lodivod výborně upekl na ohni rybu, naservíroval na obřích listech a vezli jsme si i citrony, tak to byla lahůdka. Nevím, zda jsem někdy jedla rybu tak skvěle připravenou. Stála na naše asi 60 korun a nevíme, co to bylo za potvůrku, ale byla i moc hezká. No a na třetím ostrově jsme šnorchlovali a já, která měla opravdu smolný den, jsem šlápla na ježka. Naštěstí jen z boku, tak jsem chodit mohla, jen v botách to docela bolelo a to byly jen 4 bodlinky.
Tak jsem zvědavá, co to udělá. Vyndat se to nedá, láme se to, asi to byl trest, tak uvidíme ráno.
Taxíkem jsme dojeli zpět do hotelu a kluci se šli pokusit koupit alespoň nějaký foťák do jediného obchodu na ostrově. Já sušila peníze na posteli, měla jsem jich celou postel, doslova miliony jejich rupií plus všechny dolary určené na více než 5 - ti týdenní cestu i s rezervou. Mám ze svého uklouznutí naražené koleno, ruku, modřiny, no spadla jsem jak podťatá.Hurá, máme foťák, měli zde tři a tak jeden přinesli. Olympus a dle mého moc pěkný, tak snad alespoň „suchozemskou“ fotodokumentaci budeme mít.
Máme i kameru, tak vzpomínky budou.
Kupujeme krásnou rybu
Místo téměř tragédie
Kostel tady mají pěkný
Takto vypadalo sušení pasu