NOVÁ GUINEA

Začátek cesty 27. 8. – sobota – 28. 8. neděle
Odletěli jsme na čas, nejprve do Dubaje. Cesta trvala pět a půl hodiny a tak jsme si po přistání oddechli, že máme první část za sebou.
V Dubaji činí časový posun +2 hodiny. Dále následuje trochu delší let a to do Jakarty, kde už je časový posun hodně znát + 8 hodin. Zde na letišti vyřizujeme hrozně dlouho vízum, asi se jim nelíbíme a nechtějí, abychom se zde usadili.
V Dubaji činí časový posun +2 hodiny. Dále následuje trochu delší let a to do Jakarty, kde už je časový posun hodně znát + 8 hodin. Zde na letišti vyřizujeme hrozně dlouho vízum, asi se jim nelíbíme a nechtějí, abychom se zde usadili.
Dlouze a pozorně prozkoumávají všechny předložené letenky a až potom snad věří, že tu fakt nechceme zůstat. Tak hurá na další let na Biak, jeden z mnoha ostrovů patřících k Papui. Po 4 hodinách čekání hlásí zpoždění, asi hodinu a pak následuje dalších 5 hodin letu, tedy s mezipřistáním na Sulawesách. Jen co jsme vystoupili na Biaku z letadla a došli do haly, začalo pršet.
Tedy ne pršet, ale pravý monzun. Nepředstavitelné množství vody padá z nebe, to bylo skutečně „o fous“.
Taxíkem se přesunujeme do hotelu a po 32 hodinách konečně postel.
Letiště Dubaj
Letiště ještě jednou
"Trochu" prší, ale ani monzun nás nemůže odradit od další cesty
Po 32 hodinách cesty konečně hotel