…. a tak tedy jo, řekl i čtvrtý kamarád z naší malé rybářské skupinky a bylo rozhodnuto. Pojedeme do Norska vyzkoušet své rybářské umění na moři.To však byl jen začátek naší výpravy, rozhodnutí. Starosti teprve začaly. Ani jeden z nás nevěděl, co takový mořský rybolov vyžaduje. Jak se k moři vůbec dostaneme, co všechno s sebou potřebujeme…. A tak začalo shánění informací od našich známých, kteří měli bohaté zkušenosti s tamním pobytem. Vytipovat lokalitu, objet cestovní kanceláře, zvolit způsob dopravy, nakoupit veškeré potřebné (a jak se ukázalo až později, i některé nepotřebné) vybavení. Zjistili jsme totiž, že vše co máme doma na sladkovodní rybolov, nemůžeme na moři vůbec použít. Postupně začaly mít přípravy rychlý spád. Stačilo rozdělit jednotlivé úkoly a vše šlo poměrně snadno. Vybrali jsme lokalitu, cestovní kancelář pro zabezpečení celého pobytu a hlavně takový termín, aby se hodil všem účastníkům. Zvolili jsme druhou polovinu června. Ještě, že jsme s rozhodnutím přišli v dostatečném předstihu, protože jak jsme zjistili, termín do známějších, často vyhledávaných lokalit je nejlépe zamluvit alespoň půl roku dopředu, aby byl jistý, a také zaplatit zálohu. Dopravu jsme dohodli také, a to vlastním autem a ne autobusem, či jiným hromadným dopravním prostředkem. Důvodem byla lepší mobilita při zajíždění k moři. Také jsme nebyli omezeni množstvím zavazadel, a těch po všech nákupech byla pro čtyři lidi pěkná hromada.Tak plynul pomalu čas a při všem tom shonu jsme se ani nenadáli a byl zde den D… Nebylo to bez určitých potíží, ale nacpali jsme všechna zavazadla do auta (ještěže jsme si obstarali hodně velké) a mohli vyrazit na naši výpravu za norským dobrodružstvím.