NOVÁ GUINEA
22. 9. – čtvrtek
Odjeli jsme lodí na ostrov Malaita, do hlavního města Auki (pěkná díra). Cesta trvala skoro 4 hod. a byla zajímavá, jen bylo strašné horko i v podpalubí, kde byla klimatizace, ale svítilo přes sklo sluníčko.
Po přistání nás čekal „dědeček“ tedy náš nový ubytovatel. Potřebovali jsme ještě zabukovat loď nazpět, případně se poptat na letadlo a to byl další velký zážitek. Letiště je uzavřené, majitelé pozemku se nějak nedohodli a tak to zavřeli. Zde není nic problém, čas téměř neexistuje a nikdo nikam nepospíchá.
Dědeček - Thomas si od nás vzal peníze, že jede pro benzin do lodě, měl nás dovézt na jiný ostrov k němu domů. No čekali jsme na smluveném místě přes hodinu, už jsme si fakt mysleli, že si vzal prachy a máme ho vidět, ale nakonec přeci jen dorazil. K našemu velkému překvapení naše první zastávka lodí byla u „vodní benzinky“, protože neměl pohonné hmoty. Asi sháněl betel, bez toho to tu nejde.
Cesta do zátoky Longa-Longa, kde jsme měli strávit 3 dny, vedla kolem mnoha malých ostrůvků z korálů, postavených cca před 400 lety a taky jsme minuli jeden zbytek korálového ostrova, který prý postavili v roce 1940, ale nevydržel, odnesl ho orkán. Je vidět, že i zde měli podstatně šikovnější předky. Zátoka byla úžasná, čistá, po těch hororech posledních dnů, plných odpadků, špíny a švábů, toto bylo jako balzám.
Čistá postel i s moskytiérou, která prý ale není potřeba a tak tomu chci věřit. Po šnorchlování hned „před barákem“ a nákupu korálků z mušlí od rodiny našeho „hoteliéra“, jsme šli na průzkum ostrova. Mohli jsme jen vpravo, se sousedy vlevo byly nějaké rozbroje.
Viděli jsme i výrobu zmíněných korálků, nádhera, ale je to strašně pracné. Dřív se zde takto vyráběly i peníze z mušlí. Inu i tady je pokrok a dnes tu mají peníze obyčejné papírové.