Máčka ladní (Eryngium campestre)

Čeleď: Daucaceae – mrkvovité.
Je to stará léčivá rostlina, používaná hlavně ve středověku v 16 a 17. stol.se užívali kořeny hlavně kandované, byly používány jako afrodisiakum, užívaly je i starší lidé se "ztrátou životní síly" a na dušnost.
Masité kořeny vykopané na podzim nebo na jaře se vařily nebo pekly, chutnají jako pečené kaštany. Nať se sbírá začátkem léta.
Droga má v mnohých smětech razantní účinky. Podporuje vykašlávání, i v těžkých stavech, je výrazně močopudná, rozpouští močové kameny, má proti zánětlivé účinky v močových cestách i v prostatě, na hypertrofii prostaty ale příliš nepomáhá.
Má afrodisiakální účinky, především ve formě vinného macerátu - mužského vína (na 1l ryzlinku nebo vlašského vína se dá 60g sušené natě nebo kořene máčky, 50g rozmarýny a 10-15g koření hřebíčku, nechá se macerovat při pokojové teplotě za občasného protřepání 8dní, pak se zfiltruje a uschová v chladu, v lednici vydrží i 3 měsíc), to užívá 0,5 - 1dcl před ""potřebou"" a ještě jednou tolik po ní, v žádném případě více!!!
Tohle je recept ze Zentricha, osobní zkušenost nemáme....Neužívá se v těhotenství a kojení. Neužívat dlouhodobě. Je také dobrou rostlinou pro včelky.
Máčka ladní je nižší vytrvalá bylina. Květy jsou složeny v okolíky s asi padesáti květy, vyvíjí se ale pouze několik dvounažek, které se v době zralosti rozpadají. Nažky jsou v obrysu oválné, na hřbetní straně vypouklé, na břišní ploché. Na vrcholu jsou dva až tři ostnité kališní cípy, na břišní straně jen velká jizva po spojení obou nažek a dva dlouhé sličné kanálky. Oplodí je matné, na hřbetní straně porostlé vzhůru obrácenými šupinovitými útvary. Nažky jsou světle hnědé, siličné kanálky tmavší, šupiny bílé. Nažka je asi 4 mm dlouhá a 1,5 mm široká, kališní cípy jsou dlouhé asi 4 mm.
Mezi naší květenou vyniká máčka exotickým zjevem. Je to světlomilný druh, roste hlavně v teplých oblastech na mezích, úhorech, pastvinách, suchých paloucích, při cestách a na stráních.Na záhonku bude jistě ozdobou.
Je to mrazuodolná trvalka.
Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. http:/www.kotvicnikovafarma.cz