Původní areál rozšíření šalvěje lékařské zahrnoval oblast Středomoří Malé Asie. K léčivým rostlinám patřila šalvěj už ve starověkém Egyptě. Do střední Evropy a dnešního Česka se tato bylina dostala pravděpodobně někdy v 9. století, kdy začala být hojně pěstována v klášterních zahradách. V Česku její obliba stoupá, pěstuje se na zahrádkách i v květináčích na okenních parapetech.Šalvěj je vytrvalá, silně aromatická rostlina dosahující výšky 20 – 70 cm. e to keř, většinou nevětvený, olistěný. Podlouhle vejčité listy jsou jemně vroubkované. Jejich délka je 2 – 8 cm, mají stříbrošedou až zelenou barvu. Květenství tvoří lichopřesleny o 4 – 10 květech. Květ má dvoupyskovou korunu, která je světle fialová, méně častěji, bílá. Kvete v květnu až červenci. Plodem je tvrdka.Vyžaduje propustnou půdu a slunné stanoviště. Na zimu je třeba rostliny chránit před mrazem přikrývkou.Jako koření se užívají čerstvé nebo sušené listy. Šalvěj chutná trpce a lehce nahořkle a hodí se hlavně k vepřovému a telecímu masu. Přidává se také do omáček, nádivek, k ochucení sýrů. Ve staročeské kuchyni byla používána šalvěj lékařská tak často jako petrželka.Sbírá se i kvetoucí nať v červnu až červenci. Používá se též v léčitelství pro své protizánětlivé účinky, zabraňuje průjmům. Omezuje pocení. Droga je i osvědčenou přísadou do čajových směsí při léčbě různých druhů rakovin. Ve vyšších dávkách (nebo v kombinaci s alkoholem) působí toxicky. Není známo mnoho případů otravy, ale je vhodné zvážit použití jako léčiva, nebo potraviny pro riziko poškození jater. Žádaná je šalvěj i v kosmetice, kde se využívají její stahující a dezinfekční schopnosti. Potlačuje tvorbu lupů, proto se pro závěrečné oplachování hlavy doporučuje šalvějový nálev. Pleťová voda ze šalvěje léčí problematickou pleť a akné. Pro účinky při léčbě zánětů v ústní dutině a při potlačení nepříjemného zápachu se výtažky ze šalvěje přidávají do ústních vod a zubních past (doporučuje se i žvýkání čerstvého listu nebo kloktání nálevu). Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. /www.kotvicnikovafarma.cz/