Svízel je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem. Lodyhy má přímé nebo vystoupavé, až přes 60 cm vysoké, větvené, nahoře čtyřhranné. Listy jsou lysé, úzce čárkovité, jednožilné, až ve dvanáctičetných přeslenech. Kvete žlutě v bohatých, hustých koncových latách. Kvete od května do září. Roste hojně na loukách, pastvinách, výslunných stráních, mezích a písčinách. Svízel je močopudný, snižuje chuť k jídlu, používá se s úspěchem ke snižování tělesné hmotnosti. Je jedno z nejúspěšnějších léčiv dutiny ústní, to se aplikuje formou žvýkání čerstvé byliny nebo spařené sušené natě. Má silné působení protirevmatické, kdy se používá zevně i vnitřně. Na oteklé klouby se aplikují kašovité obklady, stejně také na furunkly, vředy, nehojící se rány a kožní záněty i lehčí popáleniny. Při nočních křečích do končetin se podává vnitřně. Používá se nálev nebo krátce povařený odvar, jen pár vteřin. Do urologického čaje se míchá společně s natí celíku zlatobýlu, suchopýru, popence břečťanolistého a mateřídoušky. Tento čaj se podává 4x denně 0,3 litru nálevu.Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. www.kotvicnikovafarma.cz