Kozinec je víceletá rostlina. Původně je rozšířen v Číně, Japonsku, Vietnamu, Sýrii, Íránu, Mongolsku a v asijské části Ruska.Má světle hnědý dužnatý kořen až 5cm tlustý. Lodyha je 1 – 1,5m vysoká, hranatá, v horní části větvená a listnatá. Listy jsou lichospeřené, s 8 – 12 jařmy, lístky eliptické, celokrajné, a hrotité, palisty blanité, trojúhelníkovité a zašpičatělé. Květy vyrůstají v hroznech po 1 -15 květech. Jsou motýlokvěté. Plodem je pukavý lusk s 6-12 černými ledvinovitými semeny.Užívá se při stavech slabosti, poruchách trávení, diabetu 2.typu. Je to žlučopudný a potopudný prostředek. Léčí astenii, nechutenství, únavu, průjem, nadýmání břicha, nespavost. Snižuje hladinu cukru v krvi, vysoký tlak, posiluje imunitu, má antibakteriální účinky, Antioxidační působení, chrání jaterní buňky před toxickými vlivy, zlepšuje funkci nadledvinek.Doporučená denní dávka je 9 -30 g suché drogy, nejčastěji ve formě prášku nebo odvaru a to 2 l odvaru pijeme tak 2 – 4krát denně. Prášku pak 2-4krát na špičku kulatého nože, tinkturu pak 2 -3krát denně 20 – 25kapek. Suchý kořen 5 -10 g, se také může péci, samostatně nebo se lžičkou medu. Je to povzbuzující lék, který se může každý den přidávat k běžnému jídlu.Kozinec není náročný, ale lépe prospívá v mírně kyselé a lehčí půdě. V zamokřelé, těžké půdě mu zahnívají kořeny. Je mrazuodolný. Během vegetace uvítá kypření půdy a pletí.Po příchodu prvních mrazíků se sklízejí kořeny. Vyryjeme je, očistíme a nakrájíme na 2cm dlouhé kousky. Suší se ve stínu při teplotě 40 – 50 stupňů. Uchovávají se na suchém a tmavém místě.Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. /www.kotvicnikovafarma.cz/