Kamčatská borůvka. Naprosto bez hořkosti. Nejranější ovoce - dozrává na přelomu května a června. Rostliny jsou cizosprašné, proto je vhodné vysadit alespoň dvě sazenice např. Amur, Altaj či Duet.Zimolez kamčatský patří mezi nové perspektivní druhy drobného ovoce, jehož plody dozrávají v našich zeměpisných podmínkách jako první. Jsou přiřazovány k nejchutnějším plodům. Plody zimolezu vždy více či méně připomínají chutí, vůní i barvou u nás oblíbené borůvky. Tvarově neobvyklé plody mají silně barvicí schopnost, kterou si zachovávají ve všech výrobcích. Obsahují vitamin C, vitamin B, značné množství rutinu, dříve označovaného jako vitamin P, a minerální látky, zejména hořčík, draslík, fosfor a vápník. Díky obsahu různých biologicky aktivních látek mají plody také léčivé vlastnosti a využívají se při léčbě sklerózy, používají se také jako močopudný a antimikrobiální prostředek.Plody lze zpracovat na různé kuchyňské dobroty, jako jsou kompoty a džemy, dají se i mrazit, tím se tedy jejich využití neliší od jiného drobného ovoce. Nejlepší je ale sníst je rovnou z keře – je to přece první čerstvé ovoce po dlouhé zimě.Jedná se o keř dorůstající do výšky 1,5 metru. Fialové podlouhlé plody svou chutí velmi připomínají borůvky. Na rozdíl od nich, však tato rostlina nevyžaduje kyselou půdu a pěstuje se podobně jako rybíz.Jejich pěstování není náročné. Neplodnější výhony jsou 1-2leté pruty, které se nezastříhávají. Čím delší jsou, tím více postranních výhonů s plody vytvoří. Starší dřevo se vyřezává, čímž se keř neustále zmlazuje. Kamčatská borůvka potřebuje od jara, jakmile začne rašit, vydatnou zálivku, v žádném případě nenechat vyschnout a dostatečně hnojit. Vyžaduje mírně kyselé, písčitohlinité půdy, dobře roste také na neutrálních a zásaditých půdách, vyžaduje slunná nebo mírně zastíněná stanoviště. Tento druh je výjimečně odolný vůči suchu a mrazu.Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. /www.kotvicnikovafarma.cz/