Jestřabina lékařská ( Galega officinalis)

Jestřabina patří do čeledi bobovité. Původní rozšíření zřejmě zahrnuje jih a jihovýchod Evropy, tyto hranice však nejsou zcela jasné. Zdomácnělá ve Španělsku, v jižní Francii, v Německu, v ČR, na Slovensku a v Polsku, na východě zasahuje až do středního Ruska, na Kavkaz, do Malé Asie, Iráku a Íránu. U nás zdomácněla v teplejších a vlhčích oblastech. Jestřabina lékařská je vytrvalá, nádherná, až 120 cm vysoká keřovitá bylina. Lodyhy má přímé, četné, nevětvené nebo dole větvené, lysé, jemně a mělce rýhované. Listy s 5 až 9 páry lístků, které jsou kopinaté, jsou podlouhlé až čárkovité, špičaté, celokrajné, lysé, přisedlé až krátce řapíkaté. Květy uspořádané v 6 až 8květých hroznech rostou na koncích větví a jsou namodralé, běložluté nebo bílé. Plodem je mnohosemenný lusk. Kvete v červenci až srpnu. Obsahuje zejména alkaloid galegin (v semenech), flavonový glykosid galuteolin, aminokyseliny, sacharidy, hořčinu, saponiny a třísloviny. Sbírá se kvetoucí nať a plody. Nať se suší na stinném místě nebo při umělém sušení za teplot do 50 °C. Droga snižuje hladinu cukru v krvi u diabetu II. typu, zvyšuje činnost mléčných žláz a působí močopudně. Při nedostatku mléka u kojících matek se doporučuje užívat vnitřně nálevu z 2 čajových lžiček rozmačkaných plodů na 0,5 l vody - přestože není známo, která látka a jak působí, v mnoha případech se tento prostředek osvědčil. Jako podpůrného prostředku je užíváno jestřabiny i při cukrovce. Protože však účinek jestřabiny je obvykle jen slabý, více se jí užívá ve směsíchDroga snižuje hladinu cukru v krvi u diabetu II. typu, zvyšuje činnost mléčných žláz a působí močopudně. Při nedostatku mléka u kojících matek se doporučuje užívat vnitřně nálevu z 2 čajových lžiček rozmačkaných plodů na 0,5 l vody - přestože není známo, která látka a jak působí, v mnoha případech se tento prostředek osvědčil. Jako podpůrného prostředku je užíváno jestřabiny i při cukrovce. Jestřabina se obvykle využívá ve směsích. Rostlina se pěstuje v několika odrůdách, které se liší zejména barvou květů. Pěstuje se poměrně snadno, roste takřka v každé půdě, vyhovuje jí slunné až polostinné umístění, s dostatkem tepla a vlhkosti. Vzhledem k poněkud neuspořádanému růstu se hodí spíše do přírodních částí zahrady. Množí se dělením trsů na podzim. Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. /www.kotvicnikovafarma.cz/