(Stachys sieboldii Miq., syn. S. affinis Bunge) Čistec hlíznatý patří do čeledi čeleď hluchavkovitých - Lamiaceae. Je původní v Japonsku a Číně, kde se hojně pěstuje. V Japonsku je znám pod jménem choro-gi. Od minulého století se čistec začal pěstovat i v některých evropských státech. U nás je pěstován jen výjimečně.Patří mezi rostliny používané jako léčivka i zelenina. V tradiční čínské medicíně se používá především jako lahůdková zelenina, vhodná nejen pro diabetiky, reguluje obsah cukru v krvi. Hlízky jsou výživné a snadno stravitelné. Obsahují pektiny a makromolekulární polysacharidy, které snižují obsah cholesterolu v krvi, což je žádoucí při nemocech cévních. Dále obsahují celulózu, která příznivě ovlivňuje procesy v zažívacím traktu. Ve východní Evropě se hlízky čistce používají při diabetes, jelikož snižují obsah cukru v krvi. Nadzemní část se používá v lidovém léčitelství jako posilující prostředek (tonikum). Jde o mrazuvzdornou trvalku dorůstající asi 50 cm. Lodyha je silně rozvětvená, roztroušeně chlupatá, listy vstřícné, vejčité až kopinaté s pilovitým okrajem. Květy jsou v lichopřeslenech, nachové nebo bílé. Oddenky jsou hlízovitě ztloustlé, kyjovité až růžencovitě zaškrcovány. Dorůstají délky 2 až 8 cm a šířky l až 2 cm. Čistec se rozmnožuje vegetativně malými hlízkami, zřídka semeny. Vyžaduje lehčí, ale nevysychavou půdu, dostatečně živnou. Nejlépe se mu daří v řepařské a kukuřičné oblasti. Hlízky vysazujeme v dubnu do rýh, asi 40 cm od sebe, po třech do hnízd, do hloubky asi 10 cm. Ve 100 g je asi 50 malých sadbových hlízek. Na 1 m2 jich vysazujeme 25 až 30. Během vegetace kulturu okopáváme. Vhodné je i zavlažování. Nať se sbírá v době květu, ale jen výjimečně. Čistec se pěstuje hlavně pro hlízky. Sbíráme je na podzim, v říjnu až v listopadu. Na vzduchu rychle zavadají. Je třeba je rychle spotřebovat nebo skladovat založené v zemině ve sklepě. Omyté a neloupané hlíny se vaří, podobně jako chřest, v osolené vodě, také se pečou. Chutí připomínají květák.