Aloisie patří do čeledi sporýšovitých. Rod Aloisie obsahuje asi 35 druhů. Pochází z Jižní Ameriky, Uruguaye, Argentiny a Chile. Rostlina vás ohromí svoji nádhernou citronovou vůní. Drogou jsou listy sbírané nejlépe ráno před květem, jinak kdykoliv. Má uklidňující působení, tlumí překrvení nosní sliznice, zanícenou sliznici průdušek, zlepšuje trávení, odstraňuje žaludeční křeče, a nadýmání. Užívá se k léčení tachykardie - bušení srdce, rozrušení a neklidu, při žaludečním a dvanáctníkovém vředu, k léčbě kašle, a chorob průduškově – plicních, při střevní dyspepsii, při pocitu ošklivosti, spojeným s nutkáním na zvracení. Používá se na průplachy nosu při chronické i akutní rýmě. Podává se ve formě nálevu, případně jako tinktura. Čaj se pije 2-4 šálky denně, tinkturu užíváme 2-4x denně po 30-35 kapkách. Přidává se též do masážních olejů. Čerstvé listy se přikládají na nehojící se a zahnisané rány. Při depresích se doručuje pít čaj z 1 lžičky aloisie a meduňky, přelít 1 šálkem vroucí vody, nechat 10 minut vylouhovat. Pije se přecezený 1 šálek před a 1 šálek po jídle, osladíme medem. Nálev z listů pomáhá při příliš slabé menstruaci. Čaj proti migréně:1díl heřmánku-květ, 1 díl aloisky, 1 díl majoránky a lipových květů.Směs uchováváme v tmavé, vzduchotěsné láhvi, podle potřeby přelijeme 1 vrchovatou polévkovou lžíci šálkem vařící vody, přecezené pijeme 2-3 šálky denně. Rostlina není příliš otužilá, ale při dobré ochraně dokáže v kořenech přečkat i mráz -10°C, nadzemní části musejí být ořezány. Raději ji ale pěstujeme jako přenosnou rostlinu či celoročně pokojovou. Nároky rostliny jsou polostín nebo slunce a chráněné místo, lehká, propustná zem. Vyžaduje bohatý zahradní substrát a dobrou zálivku. Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. /www.kotvicnikovafarma.cz/