Anginovník čínský pochází podle svého druhého jména z Číny, roste však i ve Vietnamu, Japonsku, Indii a na Filipínách. Podle čínského lékopisu blahodárně ovlivňuje hlasivky, pomáhá při angíně, proti chřipce, krčních zánětech, zánětech průdušek a plicních chorobách. Má kladný vliv na hormonální systém a má protinádorové účinky.Je to sice mrazuodolná rostlina, přesto může při velkých a dlouhotrvajících zimách vymrznout. Proto se doporučuje pěstování v květináčích nebo obdobných přenosných nádobách. Protože špatně snáší větší mrazy (do -20), je nutné ji na zimu buďto důkladně chránit nebo přenést do nějaké chladnější místnosti. Rostlina se podobá kosatci. Kvete zpravidla v červnu až září. Dorůstá výšky až 1 metr. Má větvený oddenek, mečovité, až 40 cm dlouhé listy. Květy anginovníku jsou žluté nebo oranžové s červenými skvrnami. Semena rostou v plodech - tobolkách. Semena jsou kulatá, tmavá přibližně velikosti hrášku. Pěstuje se v několika odrůdách, jež se liší barvou květů a stínováním, léčebné účinky všech odrůd jsou přibližně stejné. Vyžaduje slunné stanoviště, půda by měla být výživná, propustná, spíše vlhká, nikoliv však podmáčená. Množí se dělením trsů nebo semeny, která se vysévají v únoru až v březnu. Při pokojové teplotě vyklíčí asi za 14 dní. Sbírá se oddenek nebo list. Droga obsahuje glykosidy (belamcadin, tectoridin), flavonoidy, třísloviny, silice, trochu saponinů a zřejmě i blíže neprozkoumané alkaloidy. Oddenku se užívá při poruchách žláz s vnitřní sekrecí (např. pohlavní žlázy), při revmatismu, při nadýmáni a zácpě, a protože působí i močopudně, lze jej aplikovat i při chorobách ledvin a močových cest. List se užívá obvykle čerstvý, jeho žvýkání může pomoci při angíně nebo zahlenění. Oddenek se podává ve formě odvaru, jenž se pije 4x denně po 125 ml. Mladé listy obsahují léčivé glykosidy. Užívání: Účinná část jsou listy a oddenky. Dá se též vylouhovat v lihu a zředěný užívat jako kloktadlo. Angínovník působí poměrně razantně až mírně toxicky, proto by se jej nikdy nemělo užívat v nadměrných dávkách. Žvýkání čerstvých listů (cca 3cm)by nemělo trvat déle než půl minuty a nemělo by se opakovat více než 6x denně. Pří déletrvajícím žvýkání se totiž u některých jedinců mohou objevit dosti nepříjemné alergické reakce (otoky dýchacích cest). Rozžvýkané listy nepolykat! Při zpracování tohoto článku byly použity informace a foto z Kotvičníkové farmy Sedlecko manželů Janoutových. /www.kotvicnikovafarma.cz/