Vytrvalá rostlinka s růžicí trojčetných řapíkatých listů a nadzemními šlahouny kvete od května do září. Má pět kališních žlutých lístků a kolem nich pět bílých okvětních plátků. Plodem je nažka na zdužnatělém lůžku – jahoda. Jahody mají červenou barvu a sladkou chuť.

Jahodník obecný (Fragaria vesca) nalezneme na stráních v lese. Sbíráme pouze divoce rostoucí jahodník, pěstované zahradní odrůdy nemají léčivý účinek. Od května do září sbíráme nať, listy a řapík. Plody bývají zralé od června.

Listy obsahují flavonoidy, vitamin C, silici, třísloviny, draslík, kverticin a kvercetin. Plody ukrývají vitamin C, A, B, organické kyseliny, pektiny, aromatické látky, antokyan a cukry.

Listová droga má svíravý účinek při žaludečních a střevních katarech a používaná jako kloktadlo či obklady se užívá na zanícené rány. Má močopudný účinek, zlepšuje metabolismus kyseliny močové a používá se při infekčních průjmech. Čerstvé plody užíváme při skleróze, chorobách ledvin, močových cest a jater, také při vysokém krevním tlaku nebo revmatismu. Citliví lidé by si měli dávat pozor, protože u nich jahody mohou vyvolat alergickou reakci.

Jahodník často zařazujeme do základních čajových směsí, neboť je příjemně aromatizuje, a to bez závažných fyziologických účinků.

Pro krásnou pleť je vhodné používat čerstvě vytlačenou šťávu z plodů, v tomto případě i ze zahradní odrůdy, a smíchat se smetanou. Směs pak nanést na obličej a nechat působit, nejlépe přes noc, obličej ráno umýt teplou vodou.

Čaj z listů a kořenů ve formě nálevu uklidňuje nervy a celkově povzbuzuje a posiluje organismus.

Při průjmech, hemeroidech, zánětlivých onemocněních, cévních obtížích a chudokrevnosti je výborným prostředkem jak samostatně, tak i v kombinaci s listy borůvky, maliníku, ostružiníku nebo plody šípku.

Pro pročištění a zregenerování celého organismu slouží jahodová kúra, tzv. jahodové dny. 1 až 3 dny se jí jen jahody.