Tato vytrvalá léčivá rostlina s latinským názvem Bellis perennis bývá až 15 cm vysoká. Její listy rostou v přízemní růžici a kvete drobnými květy se žlutě zbarveným středovým terčem a bílými okvětními plátky, které jsou někdy narůžovělé. Nejčastěji se vyskytuje na loukách, pastvinách, zahrádkách a vyhovují jí vlhké humózní půdy. Známé jsou i různé kultivary, ale pro použití v lidovém léčitelství nejsou vhodné.Sbírají se mladé květy i s krátkou stopkou od jara až do podzimu. Květy je nejlepší sušit v tenkých vrstvách do teploty maximálně 35°C a poté uložit do papírových sáčků. Droga má ostřejší chuť, obsahuje hořčiny, silici, saponiny, minerální látky a slizy.Zevně je vhodná na různé kožní vyrážky, záněty, vředy a špatně se hojící rány díky svému protizánětlivému účinku. Kloktat můžeme při zánětech dásní nebo krku. Užívá se i vnitřně. Zvláště při plicních chorobách. Saponiny obsažené v rostlině jsou vhodné pro vykašlávání, protože účinně rozpouští hleny. Je tak pomocným prostředkem při onemocněních plic, nachlazení, zánětu průdušek nebo dokonce zápalu plic. Dále chudobka podporuje zvýšení látkové výměny v játrech a pomáhá při žlučníkových chorobách.Nejvhodnější je ve formě čaje. Odvary z čerstvé natě se používají vnějším způsobem na kožní choroby a rány. Mladé čerstvé lístky lze použít do jarních zeleninových salátů jako podpůrnou pomoc při jarní únavě.Čaj můžeme pít 2 – 4x denně o dávkování jedné čajové lžičky sušených nebo i čerstvých květů na šálek vody.Nežádoucí účinky nejsou známy, proto lze drogu v přiměřeném množství užívat i dlouhodoběji.