Majitel školy modelování pro nevidomé výtvarníky, Štěpán Axman (nar. 1956), vedl od roku 1994 výtvarný kroužek pro nevidomé žáky základní a střední školy v Brně. Práce s dětmi ho nadchla natolik, že se jí začal věnovat profesionálně. S úspěchem se setkaly jím navržené hmatové orientační znaky Ecce Via. Díky projektu Manus Europae bylo možno zorganizovat putovní výstavy soch pro vidomé i nevidomé. Ve sdružení Slepíši, založeném roku 1995, se realizovaly představy do jasných kontur a podle speciálních osnov techniky tzv. hmatového modelování, později techniky modelování pro zdravotně postižené, zaměřených především na žáky nevidomé nebo také s mentálním postižením, se nadané děti učí rozvíjet svůj talent. Ve světě ojedinělá, patentovaná technika nazvaná Axmanova technika modelování pro zdravotně postižené se zdárně ujala také díky tomu, že její autor dokázal vytvořit podmínky nejen pro teoretický základ postupu tvorby, ale také pro samotnou tvořivou práci s hlínou. Metodika spočívá jak na hmatových schopnostech, tak na hmatové matematice a na kombinování stanovených stavebních prvků, přičemž proporce ruky a prstů jsou základním měřítkem. Nejprve se modeluje hadová kostra, konečná podoba díla je dotvářena přidáváním hlíny a dalším zpracováním. Jde tedy spíš o řemeslný než výtvarný postup, proto není nezbytně nutné výtvarné nadání, jako spíš motorická zručnost při práci s hlínou a chuť naučit se s ní pracovat. „Během let, kdy jsem pracoval s nevidomými, jsem prostřednictvím jejich řemeslného a výtvarného vyjadřování v hlíně poznával možnosti hmatového vnímání. Začal jsem se zabývat odlišností hmatového projevu i specifickou výtvarnou symbolikou výtvarně nadaných nevidomých. Důležitým poznáním byla i rozdílnost hmatového projevu autorů nevidomých od narození a autorů osleplých v průběhu života. Uvědomil jsem si možnost nové výtvarné disciplíny – hmatového umění. Práce především mladých nevidomých výtvarníků byly natolik specifické a mimořádné, že se staly podnětem k mnoha projektům, ať už vzdělávacím či výstavním. Sbírka hmatového sochařství je jedním z nich. Vytvoření stálé sbírky dává možnost seznámit se s výsledky této nové výtvarné discipliny nejen veřejnosti laické a odborné, ale otevře i dalším nevidomým lidem cestu k výtvarnému projevu,“ svěřuje se Štěpán Axman. Pod rukama mladých autorů vznikají jedinečné, originální objekty, jimž pro stálou expozici poskytla prostor Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Po léta budovaná sbírka vypovídá o hmatovém sochařství tak, aby návštěvník pochopil řemeslné postupy při plastické práci nevidomého a mohl zprostředkovaně nahlédnout do jeho vnitřního svět díky obdivuhodným dílům.