V těsné blízkosti polských hranic se na březích Metuje rozkládá město Náchod. Zatímco kdysi tudy vedla rušná obchodní cesta z Prahy přes Kladsko do Polska, dnes sem míří řada turistů a návštěvníků, kterým učaroval zdejší kraj. Z dálky viditelná silueta zámku, typická pro toto historické místo, se vypíná na kopci v samém centru města, založeného roku 1245. Původně skromný raně gotický hrad prošel mnoha přestavbami až do dnešní barokní podoby, kterou mu vtiskli majitelé z proslulého italského rodu Piccolominiů, pobývající zde v letech 1634 až 1783. První majitel z tohoto rodu, polní maršál Ottavio I. Piccolomini, vévoda z Amalfi, úspěšný vojevůdce a obratný politik, získal Náchod odměnou za odhalení a potlačení spiknutí Albrechta z Valdštejna, jemuž sloužil jako velitel osobní stráže. Zámek v Náchodě užíval jako svoji rezidenci a snažil se, aby poskytoval pohodlné a zároveň komfortní bydlení reprezentující vybraný vkus a vztah k umění.Roku 1792 přešlo panství pod správu nového majitele P. Birona, který se zasloužil o založení zámeckého divadla a celkového oživení kulturní úrovně ve městě. Jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilhelmína, o níž Božena Němcová ve své Babičce píše jako o paní kněžně, zdědila zámek v roce 1800. Za 42 let nato kupuje panství Jiří Vilém Schaumburg-Lippe a stává se tak posledním majitelem, neboť roku 1945 jeho zkonfiskovaný majetek přechází do správy státu.Ten během sedmdesátých let 20. století věnoval nemalé náklady na rozsáhlou obnovu zámku, do níž byla zahrnuta i oprava bohatých venkovních sgrafit. Díky rozlehlým prostorám s pěti nádvořími a třemi kašnami se zámek řadí mezi naše největší. Na jeho návštěvu se vyplatí nechat si čas, neboť prohlídka opravdu stojí za to. Je členěna do několika tras: Piccolominská expozice, Salony druhého zámeckého patra, Na dvoře vévodském a Expozice řádů, medailí, mincí a šperků. Tzv. Malý okruh bez průvodce nabízí možnost seznámit se s obrannou věží a hladomornou, návštěvník se může podívat do středověkých sklepů se studnou a pokochat se nádhernými výhledy na město ze zámecké terasy. Jednotlivé pokoje a sály jsou vybaveny cenným historickým mobiliářem, porcelánem, obrazy zejména s loveckou tematikou, květinových zátiší a především nejcennějšími exponáty, kterými se náchodský zámek zaslouženě pyšní – proslulými bruselskými tapisériemi, vytvořenými na zakázku Octavia Piccolominiho roku 1650, jak dokládají vetkané erby v rozích bordur. Z původních padesáti se dochovalo devět kusů. Čtyři tvoří soubor Pastorálie s rostlinnými a krajinnými motivy, další série pěti gobelínů představuje Život na venkovském sídle. Jemná struktura, harmonicky sladěné barvy a mistrovské zpracování jednotlivých uměleckých námětů podle předloh slavného vlámského malíře Jacoba Jordaense z nich činí obdivuhodné dílo. Velkolepě řešený Španělský sál v rokokovém slohu krášlí bohatá štuková výzdoba a na nástropní fresce zobrazující vstup Octavia Piccolominiho na Olymp věčné slávy, kde kromě bohů Marta a Chrona rozeznáváme emblémy a znaky jeho moci, je vypodobněný i náchodský zámek. V druhém patře zaujmou malované stropy s pestrými motivy, sbírka portrétní a krajinné malby, grafických listů, novorenesanční mobiliář a další gobelín představující Medvěda zápasícího s vlkem. Zájemce o řády, medaile a mince nepochybně zaujme unikátní sbírka, zahrnující tzv. velké řády včetně Řádu zlatého rouna a rovněž plakety a medaile vztahující se k náchodské větvi rodu Schaumburg-Lippe. Zámecká kaple s bohatou uměleckou výzdobou raně barokního interiéru s oltářním obrazem od Giovanni Vanettiho Nanebevzetí Panny Marie byla realizována podle projektu italského architekta Carla Luraga. Prozářená světlem pozvedá duši do vyšších sfér…Od kaple zamíříme ke kašně na nádvoří, odkud můžeme v hradním příkopu pozorovat párek medvědů hnědých – Ludvíka a Dášu a chceme-li je vidět zblízka, stačí jen sejít po schodech níž.Blízkou Piccolominskou zahradu ve francouzském stylu s kašnou a sochou Diany zdobí kamenné lavice ukryté v zeleni a spolu s okrasnými dřevinami tvoří romantické místo, kde si své „ano“ řekl nejeden svatební pár. V parku na východním svahu je pod ochranou rozložité koruny dubu letního umístěna busta princezny Idy Schaumburg-Lippe, jejíž jméno nese známý pramen běloveské kyselky. Uměnímilovné návštěvníky nejspíš zláká v prostorách bývalé zámecké konírny zbudovaná galerie s významnou sbírkou ruského umění 19. a počátku 20. století. Náchod skýtá řadu uměleckých zážitků a nabízí zajímavé tipy k výletům. Ve městě lze navštívit kromě již zmíněné Galerie výtvarného umění také Regionální muzeum na náměstí, uprostřed něhož se vyjímá kostel sv. Vavřince, původně gotický, později barokně upravený, jehož věže místní důvěrně pojmenovali Adam a Eva. U staré radnice stojí od roku 1659 kamenný pranýř, kde mohlo být zároveň trestáno vícero provinilců. Nepoctivých občanů bývalo vždy dost, ani po staletích se na tom nic nezměnilo, a přesto je dnes pranýř nevyužitý. Pln dojmů a nových zážitků se může návštěvník občerstvit – aniž by opustil náměstí - v restauraci a kavárně secesního hotelu Beránek, kde rovněž sídlí divadlo, v němž se odehrávají i mnohé kulturní a společenské akce. Až budete centrum města opouštět, vydejte se z náměstí ulicí Palackého. Na jejím konci u informační tabule najdete v dlažbě kopii podkovy, kterou tu prý roku 1620 ztratil zimní král, Fridrich Falcký, když po prohrané bitvě na Bílé hoře prchal z Čech. Každému, kdo na ni vstoupí a bude v duchu myslet na své přání, se prý vyplní.