ČlánkyUnikátní dílo Adolfa Wölfliho
„[…]Vysoce postavení pánové a dámy, kteří často sami nevíte, co je křesťanský mrav a spravedlnost, pohlédněte do tak často zapadlých a smutných očí nižších tříd, v nichž se snad až příliš zhusta zračí hluboké zoufalství a bída, jež jim skličují srdce. Ne každý, kdo ráno v odlesku umyvadla spatří zčeřený obraz svých muk, je alkoholik, ne, příčina jeho bídy leží začasté úplně někde jinde. Přátelé zblízka i zdaleka, je-li mezi vámi někdo bez viny, ať přede mě předstoupí a já ho poprosím o milost a slitování.“Podepsán: Adolf WölfliPsáno v ústavu pro duševně choré ve Waldau. Bern, 12. června 1895Do 27. května 2012 je v Domě U Kamenného zvonu v Praze možno shlédnout na výstavě nazvané Adolf Wölfli - Stvořitel Universa výjimečné dílo životem těžce zkoušeného švýcarského tvůrce (1864-1930), řadícího se mezi nejvýznamnější představitele art brut (umění v surovém, nebo původním stavu). Adolf Wölfi prožil velmi krušné dětství v bídě, na samém okraji společnosti. V 10 letech osiřel a byl umisťován v různých rodinách, kde vykonával podřadné a těžké práce. Často musel snášet bití, trpěl ústrky a ponižováním. Ještě více opovrhován a izolován od společnosti se cítil později, poté, co si ve vězení odpykal trest za sexuální obtěžování nezletilého děvčete. Když byl za stejný přečin roku 1895 znovu odsouzen a poslán do psychiatrické léčebny ve Waldau u Bernu, lékaři zjistili, že trpí schizofrenií. Vzhledem k vážnosti onemocnění byl nucen zůstat v ústavu až do konce života. Záhy zde začíná kreslit, zprvu jen tužkou, v pozdějších letech i pastelkami a jeho ohromný tvůrčí talent nabitý touhou po vyjádření podporuje zejména psychiatr Walter Morgenthaler, který vyzrálé tvorbě Adolfa Wölfliho věnuje svoji stěžejní knihu Duševně nemocný jako umělec, v níž se tento fakt poprvé veřejně a vědecky připouští. Jeho svěřenec neustále intenzivně pracuje, pokračuje v sérii jedinečných kreseb a věnuje se také psaní a komponování hudby. Vše se prolíná, navazuje na sebe a dohromady tvoří ohromující dílo. André Breton označil Wölfliho tvorbu za „jedno ze dvou tří nejvýznamnějších děl 20. století“ a tak je rovněž oceňováno na celém světě. Od roku 1974 schraňuje tuto neuvěřitelně bohatou produkci Nadace Adolfa Wölfliho v Bernu, která má významnou zásluhu na uchování a celosvětové prezentaci unikátního projevu umělce, jenž nekonečnou celistvost veškerenstva ozřejmuje kresbou, číselnými řadami i netradičně pojatým záznamem vlastních hudebních skladeb.
