Na horním toku Vltavy v jižních Čechách se rozkládá město Vyšší Brod, známé dřevozpracujícím a potravinářským průmyslem i jako vyhledávané rekreační středisko. Pod vznosnými budovami kláštera, který zde vybudovali mniši cisterciáckého řádu, proplouvají po řece vodáci, obdivující jeho ladnou krásu z hladiny řeky. Klášter, vyhlášený za národní kulturní památku, je otevřen pro veřejnost, a tak může každý navštívit místo, kde promlouvá dávná i nedávná historie a kde lze vnímat stopy osudů těch, kteří ji tvořili.Starobylý klášter, v němž počínaje jeho založením roku 1259 stále pulzuje život, odolal husitským bouřím a později i josefínským likvidacím. Dochoval se tak unikátní soubor gotického základu kláštera i s částí původního opevnění včetně komplexu později přistavených hospodářských budov, který patří k nejvýznamnějším památkám jižních Čech.Vznik tohoto významného duchovního místa připomíná pověst o šlechtici Voku z Rožmberka, pocházející z rodu Vítkovců, zakladateli odnože se znakem červené růže v bílém poli. (Ten se objevuje i nad hlavní branou kláštera.) Když se snažil přebrodit rozvodněnou Vltavu, aby se dostal ke kapličce svaté Anny, nebezpečný proud ho málem strhl ke dnu. V poslední chvilce zavolal o pomoc Matku Boží, a jak později vypověděl, jakoby slyšel pokyn „Broď se výše“. Vyšší brod mu zachránil život a stal se impulzem k založení záchranného kláštera, který zde Vok z vděčnosti nechal zbudovat. Místu byl natolik oddán, že se zde po své smrti roku 1264 nechal pochovat. Pod ochranou rožmberského rodu a za jeho vydatné finanční pomoci mohli členové řádu cisterciáků povolaní z rakouského Wilheringu postupně uskutečňovat rozsáhlou a nákladnou výstavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie včetně prelatury, knihovny z roku 757 se 70 000 svazky (třetí největší u nás) a souboru klášterních budov. Nejstarší dochovaná část je dnešní sakristie a kapitulní síň, vystavěná po roce 1285, křížová chodba a konventní kostel, vysvěcený roku 1292. Genialita tehdejších stavitelů je obdivuhodná. Po architektonické, umělecké i akustické stránce jde o vynikající stavební dílo. Pod presbyteriem se nachází hrobka Rožmberků, v níž je pochován i poslední člen rodu, Petr Vok.V průběhu 15. století je na značné umělecké výši i desková malba v tzv. krásném slohu. Z této doby pochází proslulý milostný deskový obraz Madony vyšebrodské, jehož originál lze shlédnout v pražské Národní galerii. Druhým předmětem nevyčíslitelné umělecké hodnoty, spojeným s vyšebrodským klášterem, je dvouramenný Závišův kříž, jenž mu Záviš z Falkenštejna z rodu Vítkovců věnoval. Uchovává třísku z Kristova kříže a pochází z druhé čtvrtiny 13. století. Zdobí ho drahé kameny a zlatý filigrán. Prohlídka kláštera rozhodně stojí za to, neboť návštěvník může obdivovat nejen všechny zmíněné památky, ale také umělecká díla v galerii včetně obrazů Petra Brandla, nebo tisíce knih v historické knihovně či nádherně zdobeném filozofickém a teologickém sále. V části kláštera je umístěno Poštovní muzeum se zajímavými exponáty. Je tu také možnost zakoupit si pohlednice, knížky i upomínkové předměty a u šálku kávy v klášterní kavárně nechat doznívat dojmy z jedinečné návštěvy.U kláštera také vede a končí naučná stezka „Opatskou stezkou“, která je pro svoji nenáročnost – trvá asi hodinu a půl – vhodná i pro rodiny s menšími dětmi. Budete-li chtít, můžete z ní odbočit přes Menší Vltavici a vydat se vzhůru na poutní místo Maria Rast.Další informace:www.klaster.vyssibrod.czwww.vyssibrod.cz