Tak začíná romantická báseň Karla Hynka Máchy. Pravda, pozdní večer ještě nenastal, možná proto nebyl slyšet hrdliččin ku lásce zvoucí hlas. Také by asi zanikl v ruchu milenců, jejichž davy proudily k soše básníka, aby se sklonili před jeho symbolem, aby se políbili pod rozkvetlou třešní a zabránili tak uschnutí své lásky. Fotografie z úpatí Petřína, až po vrchol Petřínské rozhledny, snad dostatečně ukazují všechnu krásu jarní přírody, která začala kvést a zelenat se nad Vltavou, která právě odnáší poslední zbytky roztátého sněhu z hor. Také se snaží zakrýt šeď velkoměsta a nechává vyniknout rozmanitosti věží a věžiček, které se tyčí nad tím vším lidským shonem tam dole. Stačí, abychom použili alespoň divadelní kukátko a můžeme spočítat lidi na Karlově mostě, nebo podívat se do objektivu mnohem většího dalekohledu, který sleduje oblohu z nedaleké hvězdárny, nebo přehlédnout mosty klenoucí se nad Vltavou. Tak a teď už se potichu můžeme vžít u kávy do té slavnostní atmosféry, kterou nám přichystal letošní 1. máj.