Zcela v duchu motta Jana Mládka „Vydrží-li kultura, přežije národ“ je vedena Nadace Jana a Medy Mládkových, umožňující přímý kontakt diváka s díly proslulých autorů v pražském Museum Kampa. V současné době jsou zde umístěny tři unikátní výstavní celky: Andy Warhol – Disaster Relics, Moderní středoevropské umění a

Abstraktní umění/ František Kupka – Kubismus/Otto Gutfreund.

Sbírka moderního středoevropského umění je výsledkem celoživotní úsilí českoamerické sběratelky a historičky umění, Medy Mládkové. Podařilo se jí shromáždit cenná umělecká díla, jež díky ní můžeme obdivovat v historickém prostředí Sovových mlýnů. Jsou zde zastoupena díla předních českých, slovenských, polských, maďarských a jugoslávských umělců z období 60., 70., a 80. let i ze současné doby.Pozornost přitahují abstraktní obrazy stále více ceněného Františka Kupky (1871-1957), jemuž je věnována stálá expozice. Mezi nimi vynikají: 37 studií k Čtyři příběhy bílé a černé a dřevoryty čtyř různých příběhů formálních řešení – organického, kosmického, vertikálního a úhlového (do roku 1925). Zaujmou rovněž barevně odlišné studie k obrazu Okolo bodu, vytvářené v letech 1911-1930. Dojem z viděného umocňuje i slyšené – vážná hudba citlivě vybraná ke kosmickým obrazům umělce. Vše společně graduje před plátnem Katedrála, korunující obrazovou sbírku, v níž jsou zastoupeny práce z počátku Kupkových studentských let až po abstraktní díla vytvořená v pozdější době.Společně je vystavováno dílo významného kubistického sochaře první poloviny 20. století, Otto Gutfreunda (1889-1927), zastoupené skulpturami odlitými do bronzu. Návštěvník si odnáší jedinečný zážitek ze setkání stylů, jež přes vzájemnou odlišnost demonstrují sílu umění spojující pozemské s kosmickým. Milovníci Andy Warhola (1928-1987) mají do 21. 10. 2007 vzácnou příležitost setkat se s tvorbou, charakterizující jeho pocity vážící se k smrti, neštěstí, katastrofám. U obrazu Marillyn Monroe (vytvořeném v roce 1969) je připojen text: „Myslím si, že během šedesátých let lidé zapomněli, jaké by city měly být. A nemyslím si, že si vůbec kdy potom vzpomněli. Myslím si, že jak jednou uvidíš emoce z určitého úhlu, už je nikdy nemůžeš považovat za skutečné. To je to, co se více méně stalo mně.“ U série z roku 1971, zachycující v různých barvách totéž – elektrické křeslo, čteme: „Filmy umožňují, aby emoce působily silně a skutečně, ale když se nám opravdu něco stane, je to jako byste sledovali televizi – nic necítíte.“ Spojitost se smrtí vyslovuje ve výroku: „…uvědomil jsem si, že všechno, co dělám, je asi Smrt…“, ačkoliv o několik let později, když tvoří Lebky (1976), říká: „Smrt: Nevěřím v ni, protože už tu nejste, abyste si uvědomil, že nastala. Nemůžu o ní nic říct, protože na ni nejsem připraven.“ V roce 1977 tvoří svůj červený autoportrét. Text, který ho na výstavě doprovází, jako by předznamenával blížící se neodvratnost: „Jsem si jist, že když se podívám do zrcadla, nic neuvidím. Lidé mě pořád nazývají zrcadlem, ale když se zrcadlo dívá do zrcadla, co je tam k vidění?“ O deset let později, kdy zemřel na následky jinak nepříliš náročné operace, už mohl nalézt odpovědi na všechny otázky včetně té, jaký je svět za zrcadlem.

Muzeum KampaNadace Jana a Medy MládkovýchU Sovových mlýnů 2, 118 00 Praha 1tel.: 257 286 147, e-mail: info@museumkampa.czhttp://www.museumkampa.czOtevřeno: denně od 10 do 18 hodinKaždé pondělí vstup do stálých expozic zdarma