Milá Ivo, pokud pozorně projdete všechny odpovědi v poradně, pak můžete dojít sama k tomu, co se pokusím v krátkosti shrnout v mé odpovědi.
Každý jedinec je osídlen bakteriemi, přesto většina z nás problém s infekcemi kdekoli na těle problémy nemá. Není proto třeba za každou cenu ničit bakterie, které se v dané oblasti vyskytují naprosto přirozeně a jsou dokonce i jakousi ochranou proti jiným infekcím. V případě zevního genitálu a zevního ústí močové trubic je E. coli jednou z nejčastěji kultivovaných bakterií. Problém nastává tehdy, když je nějakým způsobem narušena přirozená rovnováha mezi lidským organizmem a bakteriálním osídlením. V případě pacientů s poruchou nervového zásobení močového měchýře, což je Váš případ, je základním problémem jiné chování močového měchýře než u normální populace. To co dělá hlavní problém je zvýšený tlak v močovém měchýři jeho neovlivnitelné stahy (tzv. neinhibované kontrakce). Pokud nejsou tyto tlakové problémy vyřešeny tak se v převážné většině případů uplatní infekce a vznikají opakované záněty. V případě, kdy je tlak vyřešen, obvykle ke vzplanutí infekce nedochází, i když při kultivačních vyšetřeních bakterii často nacházíme. Cesta tedy není ve zničení bakterie, ale v zavedení takového chování močového měchýře, při kterém přítomnost infekce nevadí.
Užití „silnější desinfekce“ nic neřeší. Naopak zničením bakterií dojde k tomu, že jsou vzápětí nahrazeny bakterií jinou, obvykle nebezpečnější anebo dojde k osídlení kvasinkami, které mohou nadělat ještě více škody. Proto se pro intermitentní katetrizaci prováděnou doma doporučuje před zavedením cévky pouhý oplach genitálu a rukou vlažnou vodou, či cévkování bez oplachu, pouze gelovým katetrem anebo katétrem s užitím lubrikačního gelu. Při metodě čisté intermitentní katetrizace prováděné v domácím prostřední bylo prokázáno že, sterilní postup tj. užití desinfekce, sterilních rukavic a katetrů nevede k výraznějšímu snížení počtu infekcí a proto bývá uplatňován pouze v nemocničních zařízeních, kde hrozí infekce nebezpečnými nemocničními kmeny bakterií.
Daleko důležitější, než ničení bakterií ať již desinfekcí či přehnaným mytím teplou vodou a mýdlem
je, kromě již zmíněné úpravy chování močového měchýře, udržování správné obranyschopnosti kůže genitálu a přilehlého okolí. Kůže je za normálních okolností pokryta tenkou tukovou vrstvou chemicky kyselé povahy, která nás chrání proti průniku bakterií a poškození tělesnými sekrety. Desinfekce (všechny desinfekční prostředky snižují povrchové napětí a tím odmašťují) či užití teplé vody vede k poškození této ochranné vrstvy. Užití mýdla navíc pokožku alkalizuje tj. ničí její přirozenou kyselou reakci. Poškození této kožní bariéry pak vede ke snadnějšímu pomnožení bakterií a jejích přestupu do míst kde mohou dělat problémy.
Je samozřejmé, že pokud se bakterie v důsledku všech zmíněných faktorů nakonec přemnoží a způsobí klinický problém. Moč se zakalí, je častější nucení na močení či úniky moči, krev v moči nebo dokonce teplota, pak je třeba antibiotikum nasadit a infekci dostatečnou dobu (obvykle minimálně 14 dní) léčit. Následně je však nutné provést kontrolu chování močového měchýře a tlakové poměry upravit (to by měl udělat specializovaný urolog tzv. neurourolog) a důsledně zkontrolovat správnost cévkování pokud se týká zejména četnosti a správného intervalu cévkování případně úpravy vylučování moči v různých fázích dne. To vše ovlivňuje nárůst tlaku v močovém měchýři a je hlavní příčinou vzplanutí infekce, která za jiných okolností ač přítomna nemá šanci se projevit.
Pokud pacient nepečuje správným způsobem o kůži genitálu a okolí tak je třeba tuto péči zahájit co nejdříve tak jak je uvedena výše či v odpovědi ze dne 18. 3. 2008.