Jak bylo vysvětleno v odpovědi ze dne 23.4.2010, dochází po úrazu míchy k poruše hybnosti celé levé poloviny tračníku a konečníku. Tato porucha vede k přeplnění uvedených oddílů stolicí, které dále hybnost zhoršuje. Základním opatřením je proto vyprazdňování nálevy.
Dráždivost tračníku je menší a to jak v důsledku nervového zásobení, tak útlumem receptorů v důsledku městnání stolice. Běžná strava tak dráždí k pohybu střev daleko méně než za normálních okolností. Proto se jako další opatření jeví potřeba podstatným způsobem zvýšit množství vlákniny v přijímané potravě tak, aby dráždění bylo větší a pohyb střeva lepší. Dostatečný přívod vlákniny nemá význam pouze pro zachování správné pohyblivosti tračníku, ale i v prevenci kardiovaskulárních chorob, kterými je populace vozíčkářů ohrožena mnohem častěji než populace ostatní. Proč tomu tak je, zatím objasněno nebylo, nicméně je známo, že vláknina ve stravě na sebe váže cholesterol, který hraje významnou roli při vzniku kardiovaskulárních chorob a zabraňuje tak jeho vstřebávání střevem. Vláknina se uplatňuje jednak mechanickým drážděním střeva, ale i tím, že váže vodu – bobtná a tím vyváří větší objem stolice, který opět zlepšuje pohyblivost střev.
Zvyšování podílu vlákniny ve stravě však musí být postupné a individuální. Musí být vždy spojeno s dostatečným zvýšením příjmu tekutin. Náhlé zvýšení podílu vlákniny může vést ke křečovitým bolestem břicha až ke vzniku zauzlení střev. Jiný podíl vlákniny musí mít zpočátku pacient, který před úrazem vlákninu nekonzumoval vůbec a přitom neměl s vyprazdňováním těžkosti, jiný pacient který již před úrazem obtíže měl. Důležitá je i skladba potravin s vlákninou a jejich příprava. Nejpodstatnější část by měla tvořit konzumace ovoce a zeleniny a to jak syrové, tak i kulinářsky upravené. To co je většinou populace v našich končinách považováno za hlavní jídlo by mělo být
pouze zákuskem či nepodstatnou přílohou (maso a přílohy). Vhodné je přidání hrubé vlákniny ve formě pšeničných otrub vmísených do salátů, polévek, kaší omáček apod. – denně až hrst, v kombinaci s jemnou bobtnající vlákninou například Diacelem, Lepicolem apod.

Tlusté střevo je významným orgánem regulujícím vodní hospodářství organizmu. Pokud je vody málo, organizmus si vodu vezme ze stolice, ta se zahustí a to tak, že může dojít až ke vzniku velmi tuhých bobků (skybal), které jsou mnohdy vyprázdnitelné po opakovaných pokusech pouze prstem nebo rukou. Je proto velmi důležité udržovat příjem tekutin na takové úrovni, aby množství moči za den bylo minimálně 1500 ml, avšak z urologických důvodů nepřesáhlo 2000ml, aby se pacient nemusel cévkovat častěji jak 5x za den.
Důležité je i to, jakým způsobem je strava přijímána. Každé podstatnější naplnění žaludku totiž vede k vyvolání tzv. gastrokolického reflexu – tj. aktivity tlustého střeva, která mohutným sevřením posune celý obsah směrem ke konečníku. Proto je vhodné přijímat stravu ve větších porcích
několikráte za den nikoli stále něco po trochách „zobat“.
Příště se budeme bavit o vhodnosti užití projímadel a medikamentů v péči o stolici.