Někdy tomu skutečně tak je – ale jedná se o záležitost přísně individuální, neboť každý z nás reaguje na stres (=vše, co nějak zatěžuje psychiku) jinak. Co někoho úplně rozhodí, může druhého opravdu vybudit k větší aktivitě.
Také záleží na tom, jak je člověk duševně odolný a zda se konkrétní zátěžová událost již vyskytla, nebo je nová.
Například když se mladý muž rozejde se svou první láskou, tak to prožívá velice intenzívně. Většinou trpí velkým smutkem a nezřídka i depresemi. Jestliže však prožívá svůj druhý či další rozpad vztahu, tak si to už tolik nebere, protože ví, že ani zdaleka nenastal konec světa a po čase bude opět lépe (a on si najde novou partnerku). A tak je to se vším.
Nesmíme zapomenout ani na fakt, že rozlišujeme stres pozitivní (eustres) a negativní (distres). Mnoho lidí si myslí, že kladný stres nás nemůže tolik ovlivnit, ale opak je pravdou. Klasickou variantou bývá velká výhra v loterii.
Také třeba u sportovců leckdy platí, že napětí před důležitým závodem může pomoci k lepším výsledkům.
Stres obecně většinou pomáhá lidem přežít v náročných a vypjatých situacích, protože tehdy je celý organismus mobilizován k vyšší činnosti (souvisí to s fyzickou stránkou našeho těla, hlavně s hormony adrenalinem – který tělo nastartuje, a kortizolem – ten chrání před zbytečným vyčerpáním).
Je proto také důležité, aby člověk mohl své napětí nějak ventilovat. Protože když ho v sobě dusí, vede to pouze k dalším (větším) obtížím. Velkou roli zde hraje též pozitivní myšlení a schopnost být nad věcí. Jen osoba v této problematice trénovaná má velkou naději, že jí stres neskolí a skutečně ji vyburcuje k vyšším výkonům.
Jistě znáte pravdivé rčení „co tě nezabije, to tě posílí“, které by se dalo aplikovat i na výše zmíněné téma.