Je vcelku pochopitelné, že se Vám současná situace příliš nezamlouvá.
U starších dětí se stává docela běžně, že se musejí starat o své mladší sestřičky či bratříčky a nemají tak mnoho času na své záliby a seberealizaci. Ale vždycky by měly mít prostor na učení a ostatní přípravu do školy (nebo zaměstnání) - péče o mladší sourozence (která je patrně údělem všech prvorozených) totiž nesmí být na úkor vlastních povinností.
Na Vašem stavu lze též objevit i něco pozitivního (jistě jste již slyšela pravdivé přísloví „všechno zlé je pro něco dobré“): zkušenosti s péčí o malého brášku se Vám budou velice hodit, až jednou budete mít sama děti.
Dnešní mladé maminky, které v minulosti neprošly podobnou praxí, jakou prožíváte nyní Vy, se totiž musejí teprve učit, jak se o své potomky mají postarat. Nezřídka je to příliš zmáhá i stresuje a není proto divu, že pak mají problémy se zvládáním ostatních domácích úkolů - včetně péče o manžela (případně partnera), a také s celým vztahem vůbec. Někdy se dokonce stává, že svou novou roli prostě neunesou a pak jejich soužití s mužem končí krachem.
Vy máte tedy alespoň nějakou naději, že se Vám v budoucnu takové potíže vyhnou. A věřte, že i v bližší době máte vyhlídky na zlepšení – jak bratříček poroste, nebude už Vaši péči a pozornost tolik potřebovat.
V každém případě však matce řekněte (a na stanovisku trvejte), že musíte mít čas i na svoje povinnosti a odpočinek.
Až budete sama rodičem, jistě také oceníte, když Vám někdo (nemusí to být zrovna partner) s péčí o děti pomůže. Určitě už dnes uznáte, že starostlivost o ně je záležitost docela náročná.
Přeji hodně štěstí a dostatek sil.