I v partnerských vztazích se občas podobné problémy s domácími zvířaty vyskytují, váš případ není proto až tak výjimečný.
Je možné, že přítel docela obyčejně žárlí. Vaše kočička je s Vámi přece pořád, ale on asi ne. Zkuste se zamyslet nad tím, zda mu projevujete náklonnost a zájem ve stejné míře, jako svému čtyřnohému mazlíčkovi. Pokud ne, tak se nedivte, že nemá micinku příliš v lásce.
Ani náhodou ať Vás ale nenapadne dát kočičku kvůli němu pryč – toho byste mohla později velice trpce litovat. Váš milý Vás může totiž někdy i zklamat nebo dokonce opustit, oblíbené zvířátko však svému majiteli takovou věc nikdy neudělá. Pamatujte si to.
Je také známo, že některá zvířata (a kočky obzvlášť) mají poněkud větší „cit na lidi“, než samotní lidé mezi sebou. Můžete tedy případně svého „pokojového tygra“ brát jako jakýsi barometr mezilidských vztahů.
Jestliže jsou u vás antipatie vzájemné (tedy ani kočička nemá v oblibě Vašeho partnera), měla byste se také vážně zamyslet nad jeho povahou. Vadí Vám na něm něco? Může mít nějaké skryté negativní vlastnosti, o kterých zatím nemáte ani tušení. Znáte ho opravdu dobře? Když ne, snažte se to napravit. Někdy nás může totiž čtyřnohý miláček svojí specifickou formou varovat před určitým druhem přátel i životních lásek – a je tak i docela dobře možné, že své kočce dáte časem úplně zapravdu.
Váš protějšek by Vás prostě měl mít rád i s Vaší kočičí přítelkyní. Jestliže tomu tak není, pak je něco v nepořádku.
A bohužel je též spíše pravidlem, že muži obecně kočkám moc neholdují (maximálně těm dvounohým), protože mají radši psy. Příslušnice kočičího rodu jsou podle nich falešné a mají svou hlavu.
Úplně nejhorší varianta však je, když chlap má rád jenom sám sebe. I to dokáže taková čičinka poměrně snadno vycítit.
Přeji Vám, aby to nebyl zrovna váš příběh.