Řešení je poněkud drastické.
Ale chcete – li si ušetřit další nervové vypětí a hlavně peníze, nezbývá Vám, než říct synovi, že za stávajících podmínek nemůže dále s vámi sdílet společnou domácnost.
Pro každou matku je velmi obtížné, když musí vlastně vyhnat z domu své dítě. Ale pokud by Váš syn zůstal, jeho řádění by se jen stupňovalo a Vy byste si způsobila mnoho nepříjemností, včetně například opletaček s policií a soudy.
Nechte ho, ať ukáže, co v něm je. Buď se půjde léčit, nebo se postaví na vlastní nohy. V horším případě skončí pod mostem. Nezaslouží si ale slitování a Vy musíte být ve svém rozhodnutí tvrdá – nenechat se obměkčit jeho případnými sliby. Jen ať pozná, zač je toho loket. Pokud mu zbylo jen trochu zdravého rozumu, delší pobyt mimo domov by mu mohl pomoci se vzpamatovat. Zvláště, pokud je ještě mladý (o jeho stáří se nezmiňujete). Pokud má už nějaký věk, pak bohužel většinou platí, že „starého psa novým kouskům nenaučíš“, ale ani tady není zdaleka vše ztraceno.
Druhou šanci mu dejte teprve tehdy, až uvidíte v jeho životě nějaké zlepšení. Pokud ne, netrapte se. Je dospělý (a svéprávný) a jako takový je odpovědný za svoje žití pouze on sám. Myslete na to – byť je to pro Vás těžké.
Ale daleko těžší by bylo nechat se bez vlastního zavinění zruinovat psychicky a hlavně materiálně.
Přeji Vám hodně odvahy a síly.