Puberta je kritické období jak pro děti, tak i pro jejich rodiče. Je to doba vzdoru, zmatku, nejistoty a hledání.
Hodně záleží na tom, jaká atmosféra doma panuje. Jsou – li mezi dospělými harmonické a pohodové vztahy, bývá i soužití s potomky v pubertě o poznání lehčí a jejich období dospívání není tak bouřlivé. Ale když je soužití rodičů rozhádané a neklidné samo o sobě, je i výchova dětí těžká. Takže na to byste měl pamatovat především.
Dále platí, že při jakékoli komunikaci s –náctiletými je potřeba zachovat si chladnou hlavu a nenechat se vyprovokovat (přestože právě o to se dítě snaží). Rozhodně se vyplatí vyvarovat se přílišného mentorování, poučování či bezhlavého zakazování, protože zrovna toto mladé muže či slečny dráždí nejvíc a vzdor je pak o to větší. Když už je toho opravdu moc, určitě na ně nekřičte a nevybíravě nenadávejte – tím si jen uškodíte. Raději v duchu počítejte do deseti a zhluboka dýchejte. Uvidíte, že Vás prvotní nával vzteku přejde a budete přístupný rozumné diskusi. Není – li možná, nevynucujte si jí hned. Vyberte si „oddechový čas“ a v klidu a bez emocí o problému přemýšlejte.
Potomci také velice ocení vzájemnou důvěru a pochopení.
Za pár let bude Váš syn z obtížného věku venku a Vy se možná některým věcem, které jste museli řešit, i zasmějete.
Do té doby Vám přeji pevné nervy a hodně síly.