Je známo, že muži a ženy vnímají svět jinýma očima.
Muži vidí vše prostorově, kdežto ženy zase v širším kontextu. Muže zajímají výsledky, cíle, postavení, moc, souboj s konkurencí, baví je úspěšně se dostávat věcem na kloub.
Ženy se zaměřují na komunikaci, spolupráci, lásku, účast a vzájemné vztahy.
Chlapci mají rádi věci, kdežto dívky lidi. Ženy touží po vztazích a spolupráci, chlapci zase po moci a postavení.
Ženy si cení vztahů, muži práce. Je – li žena nespokojená ve svých osobních vztazích, nemůže se soustředit na práci. Ale je – li muž nespokojený v práci, nemůže se soustředit na vztahy.
Muži nemají rádi kritiku a neradi se mýlí – to snášejí velmi špatně, protože se pak považují za neúspěšné. Ženám tyto věci sice také vadí, ale zdaleka ne tolik.
Muži skrývají své city – mají to geneticky zakódováno. Jejich geny jim přikazují, aby byli stateční a nedávali najevo žádnou slabost. Muž prostě drží své citové stavy na uzdě. Dát je najevo znamená pro muže prohru – a to nechce. Nikdy.
Odlišné vnímání mužů a žen je prostě dané stavbou a vývojem jejich mozků. O tom bychom se více dověděli od odborníků z řad neurologů, v naší poradně na to není prostor.