Když dovolíte, začnu úplně od konce: jakýkoli strach z diagnózy je naprosto zbytečný. Uvědomte si, prosím, co vlastně diagnóza znamená: je to názor lékaře na stav pacienta. Jestliže například dostane dítě diagnózu atypický autismus a následně – řekněme po dvou letech – dostane místo toho diagnózu dysfázie, tak to neznamená, že Vám doma vyměnili jedno dítě za jiné, lékař tím jen prostě říká, že „příznaky autismu ustoupily a nyní je třeba se soustředit na komunikační dovednosti“.

Pokud jde o toho vzteklouna, můžete mít samozřejmě do určité míry pravdu.