Články

Jak se mění v roce 2020 výše plateb pojistného na zdravotní pojištění a jaká je splatnost?

2020-01-08T13:40:02+00:00

Jako každý rok se mění výše minimálních záloh osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), protože je navázaná na průměrnou mzdu v národním hospodářství, a ta se každoročně zvyšuje. Od 1. 1. 2020 je proto minimální záloha OSVČ 2 352 Kč místo dosavadních 2 208 Kč. Zvýšit si odváděnou částku musí všechny osoby samostatně výdělečně činné, které mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ a dosud platí „minimum roku 2019“ ve výši 2 208 Kč, případně platí na základě výpočtu dle svých příjmů a výdajů sice více, ale míň než 2 352 Kč. Celkem se jedná o více než 50 % všech OSVČ.

Částku minima v nové výši je nutno odvést již počínaje lednovou platbou pojistného, nikoli až po podání přehledu OSVČ za rok 2019. Termín splatnosti pojistného na zdravotní pojištění je pro OSVČ od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího (resp. do prvního pracovního dne poté). Lednovou platbu tedy musí OSVČ odvést od 1. ledna 2020 do pondělí 10. února 2020.

V důsledku zvýšení minimální mzdy se zase zvyšuje pojistné osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) a minimální pojistné zaměstnanců, protože pro ně je vyměřovacím základem. Jestliže od 1. 1. 2020 činí stanovená minimální mzda 14 600 Kč místo dřívějších 13 350 Kč, zvyšuje se pojistné OBZP a minimální pojistné zaměstnanců na 1 971 Kč místo dosavadních 1 803 Kč, a to rovněž počínaje lednovou platbou.

Pro OBZP je splatnost stejná jako u OSVČ, tedy od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího. Zaměstnavatelé odvádějí za své zaměstnance pojistné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Po roce se opět mění i výše pojistného, které za „své“ pojištěnce platí stát: od 1. 1. 2020 je tato částka 1 067 Kč (místo dosavadních 1 018 Kč). Stát je plátcem pojistného za více než polovinu všech pojištěnců. Nárok na platbu pojistného státem mají nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání a mnozí další. Při souběhu kategorie „státní pojištěnec“ se zaměstnáním nebo podnikáním nemá dotyčná osoba povinnost dodržet minimální vyměřovací základ.

Vlastimil Sršeň
tiskový mluvčí

Osmá městská část v prosinci instalovala dva defibrilátory (AED) na místa, kde je běžně větší pohyb lidí a může se stát, že zde přístroj bude zapotřebí

2020-01-02T13:49:52+00:00

Praha 8 patřila v prostorách veřejných budov mezi nejméně pokryté oblasti tímto přístrojem v celé ČR. Místostarosta pro bezpečnost Jiří Vítek oslovil soukromé subjekty působící v osmém obvodu a požádal je o spolupráci a podporu při instalaci defibrilátorů. První hrazený z rozpočtu bezpečnosti byl umístěn do budovy radnice (takzvaný Bílý dům), další se objevil v Kulturním domě Krakov, a to jako dar od sousedního obchodního centra. Těsně před vánočními svátky přístroj od ředitele obchodního centra Adama Petra převzal zástupce kulturního domu Aleš Rataj. „Zařízeni bude umístěno na vrátnici KD Krakov, a i když doufáme, že jej nebudeme muset nikdy použít, jsme rádi, že u nás bude v případě potřeby k dispozici,“ řekl Rataj. V roce 2020 by měla být pokryta celá Prahy 8 co se týká budov ve právě MČ Praha 8, jako jsou Kulturní dům Ládví, Libeňský zámek a domovy s pečovatelskou péčí. „Provozovatelé veřejných bazénů budou osloveni s žádostí o pořízení tohoto přístroje, jako žádoucího pro bezpečnostní standard na území Prahy 8,“ informoval místostarosta Vítek.

Plně automatizovaný externí defibrilátor je malý a snadno ovladatelný přístroj, který umí zachránit život pacienta postiženého srdečním selháním. Dává srozumitelné slovní pokyny pro postup při záchraně, umí sám vyhodnotit stav pacienta a sám také doporučuje nebo provádí resuscitaci. Po zapnutí přístroje se zachránce okamžitě řídí hlasovou a obrazovou nápovědou. Obsluhu zvládne i laik. Jedna elektroda se umístí většinou pod pravou klíční kost a druhá dolů na levý bok. V čase srdeční zástavy je řada osob postižena život ohrožující poruchou srdečního rytmu – komorovou fibrilací. Prostřednictvím AED je možné dodat kontrolovaný elektrický výboj nazývaný defibrilace, který může obnovit normální srdeční rytmus. Pokud je defibrilace provedena tři až pět minut od náhlého kolapsu, zvyšuje se pravděpodobnost obnovení srdečního oběhu na 50 až 75 procent. Veřejný přístup k AED tak představuje šanci časného provedení defibrilace před příjezdem záchranné služby.

Foto: Nový defibrilátor za KD Krakov převzal z rukou šéfa OC Krakov Adama Petra (vpravo) Aleš Rataj

Šalek Martin, Mgr.

Tiskový mluvčí – vedoucí odd. komunikace, vnějších vztahů a infocentra

Úřad městské části Praha 8

Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se otevírají dveře už 11. ledna

2020-01-02T13:34:56+00:00

Jak se připravit na přijímací řízení? Jaké jsou letošní modelové otázky? Jak zvládnout první rok studia? Žijí medici vůbec něčím jiným než učením anatomie? Kam jezdí studenti medicíny stážovat doma i v zahraničí? Den otevřených dveří na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (1. LF UK) přinese 11. ledna 2020 odpovědi nejen na tyto otázky prostřednictvím svých pedagogů i studentů.

Všichni ti, kteří mají zájem o studium všeobecného a zubního lékařství nebo nelékařských oborů, získají během sobotního dopoledne (od 10.00 do 13.00 hodin) informace o fakultě a oborech, které lze na 1. LF UK v akademickém roce 2020/2021 studovat. V několika přednáškových sálech vysokoškolští učitelé uchazečům vysvětlí podmínky pro přijetí ke studiu či podmínky přijetí bez přijímacího řízení. Zájemci si mohou prohlédnout řadu zajímavých pracovišť a výukových míst fakulty. Otevřen bude například Akademický klub ve Faustově domě, Anatomický ústav včetně tamního Muzea srovnávací anatomie, Ústav vědeckých informací a jeho obsáhlá knihovna a studovny medicínské literatury, Stomatologická klinika a její muzeum prof. Jesenského nebo vysoce vědecké pracoviště Centrum pokročilého preklinického zobrazování (CAPI).

Termíny přijímacích zkoušek
Přihlášky ke studiu: elektronicky do 29. února 2020
Bakalářské a navazující magisterské programy: 12. června 2020
Magisterské programy (Všeobecné a Zubní lékařství): 16. června 2020
Náhradní termín: 23. června 2020

Vybrat si správný obor
Přihlášek ke studiu se na 1. LF UK tradičně schází mnohonásobně více, než kolik uchazečů může fakulta ke studiu přijmout. Proto prostřednictvím přijímacího řízení hledá studenty, jejichž šance na úspěšné studium jsou velké. „Medici mají před sebou během šesti let na padesát zkoušek a bezpočet testů a zápočtů. Je proto cílem příjímacího řízení, aby byli vybráni studenti, kteří úspěšně zvládnou náročné studium od anatomie v prvním ročníku až po státnice a stanou se kvalitními lékaři.Neustálou kultivací a hodnocením studijních výsledků mediků zpětně kontrolujeme účinnost přijímacího řízení. Snažíme se tak počet neúspěšných studentů snižovat a získat více prostoru pro výuku talentovaných mediků. Zároveň tím spoříme energii pedagogů, finanční náklady na nedokončená studia, ale i čas studentů, kteří mohou uspět v jiných oborech,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Fakultě se dlouhodobě osvědčují studenti, kteří měli výborný prospěch už na střední škole. V oboru Všeobecného lékařství upouští od přijímací zkoušky u těch, kteří měli na střední škole průměr do 1,2. Kromě celkového průměru se zvlášť hodnotí i známky z fyziky, chemie a biologie. Aby uchazeč mohl o upuštění požádat, musí studovat každý z těchto tří předmětů aspoň v jednom z posledních dvou let studia a musí z něj mít jedničku, nebo dvojku. Pokud měli středoškoláci v posledních čtyřech letech jedničky, nebo dvojky z matematiky, připočítávají se jim k výsledkům přijímaček body navíc. Stejně tak jsou bonifikováni za jedničku, nebo dvojku z nepovinné státní maturity Matematika+.

Nelékařské obory
Vedle všeobecného a zubního lékařství lze na 1. LF UK studovat také tzv. nelékařské obory, jejichž absolventi jsou součástí zdravotnických týmů a působí jako ergoterapeuti, fyzioterapeuti, nutriční terapeuti, porodní asistentky nebo adiktologové. Informace o bakalářském studiu ergoterapie a fyzioterapie na 1. LF UK si mohou zájemci poslechnout nejprve na III. interní klinice 1. LF UK a VFN a poté přímo na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN. Zde si budou moci prohlédnout prostory kliniky, kde probíhá většina výuky studentů ergoterapie i fyzioterapie. Mohou si vyzkoušet různé kompenzační pomůcky, projet se na mechanickém vozíku a prohlédnout si bezbariérovou cvičnou kuchyň, kde si mohou vyzkoušet oškrábat mrkev jednou rukou, jednou rukou si zavázat tkaničky nebo si obléknout bundu s funkčně využitelnou pouze nedominantní horní končetinou. Pro zájemce o studium závislostí – adiktologii bude připraven navazující doprovodný program také na Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN. Přednášku o studiu adiktologie a užitečné rady doplní soutěž v adiktologickém kvízu, nebude chybět ani interaktivní program, který předvede intoxikaci určitými látkami pomocí simulačních brýlí.

Jak vnímají výuku sami studenti
Na Dni otevřených dveří se uchazeči o studium mohou setkat také se studenty a absolventy 1. LF UK, i oni jsou pro uchazeče důležitým zdrojem informací a dozví se například, že i pro fakultu jsou postoje jejích studentů důležité. „Hodnocení výuky považujeme na lékařské fakultě za nepostradatelnou součást vzdělávání a podporujeme zapracování jeho výsledků do výuky. Podporujeme motivaci studentů k vyplňování těchto každoročních hodnocení,“ říká mladá lékařka Hana Dittrichová, absolventka 1. LF UK a bývalá místopředsedkyně Akademického senátu 1. LF UK, kde mají studenti také své zástupce. Z hodnocení výuky vyplývá, že studenti vítají využití elektronických vzdělávacích systémů a digitalizaci výukových materiálů, nízký počet studentů ve studijních skupinách a oceňují výuku ve zdejším simulačním centru.

Medici se na 1. LF UK sdružují také v sedmi studentských spolcích. Jedním z nich je např. IFMSA – mezinárodní medická organizace nejvíce známá zprostředkováváním stáží pro mediky do celého světa. Během Dne otevřených dveří se mohou zájemci dozvědět, jak lze na měsíc stážovat v Izraeli, Japonsku, Kanadě či Brazílii. Medici svým budoucím kolegům podají také informace o projektech a akcích, které spolek v průběhu celého roku připravuje. V Akademickém klubu – Fausťáku si za asistence studentů budou moci návštěvníci vyzkoušet základy chirurgického šití a první pomoci, dozvědět se, jak správně měřit tlak, nebo zjistit, jak se školí sexuální výchova pro pokročilé.

Podrobnosti o Dni otevřených dveří 1. LF UK jsou k dispozici na:
http://www.lf1.cuni.cz/den-otevrenych-dveri-1-lf-uk

Podrobnosti o podmínkách přijetí ke studiu zde:
https://www.lf1.cuni.cz/prijimaci-rizeni-uvod

Petra Klusáková, DiS.
Oddělení komunikace 1. LF UK

Kam s vánočním stromkem?

2020-01-02T13:38:48+00:00

Vyhozené vánoční stromky nepatří do nádob na směsný odpad. V případě, že máte veřejně přístupnou popelnici nebo kontejner na směsný odpad (například na sídlišti), lze stromky volně odložit vedle nich. V opačném případě odložte stromek u nejbližšího kontejneru na tříděný odpad.
Více zde.

MČ Praha 16

Poskytuje VZP úrazové pojištění na kratší dobu, jen na zimu? Jezdíme s dětmi hodně na hory, takže by se nám hodilo

2020-01-02T13:40:42+00:00

Úrazové pojištění nenabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna, ale její dceřiná společnost Pojišťovna VZP, a. s. (dále PVZP). Pojištění si každý může navolit podle svých představ, lze si například připojistit i nebezpečné a extrémní sporty, případně profesionální sporty. K jeho sjednání není požadováno potvrzení od lékaře ani dotazník na zjištění zdravotního stavu pojišťované osoby. Pojištění je platné nejen v rámci České republiky, ale po celém světě. Sjednat si ho u PVZP mohou dospělí ve věku 16-70 let (s platností pojištění až do 85 let) a samozřejmě děti ve věku 0-15 let. Pro ně existuje speciální pojistný produkt, tzv. „Pojištění Medvídek“

Na letošní zimu je navíc možné sjednat v rámci speciální, časově omezené akce „Úrazové pojištění dětí Zima 2019/2020“ do konce února pro děti do 18 let speciální balíček úrazového pojištění.

Toto pojištění se uzavírá na pojistnou dobu 3 měsíce, s počátkem pojištění ode dne následujícího po sjednání pojištění. Skladba pojištění je fixní (pojištění smrti úrazem, pojištění trvalých následků úrazu, pojištění denního odškodného za dobu nezbytného léčení úrazu a pojištění hospitalizace úrazem) s možností volby limitu pojistného plnění. Podle limitu pojistného plnění jsou nabízeny tři varianty, v nichž je možno pojištění sjednat – pojistné pak činí 299 Kč, 399 Kč nebo 499 Kč. Benefitem pojištění je krytí jakýchkoli sportovních činností provozovaných ve snowparku včetně skoků a akrobacie bez nutnosti připojištění sportů.

Pojistit se můžete na kterékoli pobočce Pojišťovny VZP, a. s., nebo VZP ČR (není možné on-line sjednání přes webové stránky).

Vlastimil Sršeň
tiskový mluvčí

Vzniknou tři speciální multidisciplinární týmy duševního zdraví pro děti a dospívající, ministerstvo na ně vypsalo výzvu

2020-01-02T13:43:25+00:00

Ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo Výzvu k předkládání žádostí o dotaci v rámci Programu podpory nových služeb v oblasti péče poskytované multidisciplinárním týmem duševního zdraví pro děti a adolescenty (dospívající). Cílem tohoto programu je prevence hospitalizací nebo jejich zkracování, napomáhání ke znovu začlenění hospitalizovaných dětí do běžné komunity a stabilizaci psychosociálních hledisek s důrazem na rodinné prostředí, školu a jejich sociální vztahy. Každý ze tří multidisciplinárních týmů duševního zdraví pro děti a adolescenty vybraných Ministerstvem zdravotnictví může čerpat dotaci ve výši až 11 milionů korun po dobu 18 měsíců.

Vznik multidisciplinárních týmů duševního zdraví pro děti a adolescenty navazuje na probíhající reformu péče o duševní zdraví. „Potřebujeme týmy, které se v této oblasti zaměří na přímou práci s dětskými pacienty a také budou pomáhat osobám v sociálním prostředí dítěte, nebo ve škole. Tyto služby jsou určené především pro děti, které potřebují akutní pomoc v oblasti psychosociální, děti, které jsou po hospitalizaci a vrací se do vlastního sociálního prostředí nebo děti, které jsou v péči dětské a dorostové psychiatrické ambulance. Děti jsou velmi citlivé duše a správný a odborný přístup na úrovni psychiatrických ambulancí, v rodinách nebo ve škole bezpochyby znamená účinnou prevenci před hospitalizací,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

V rámci týmu půjde o poskytování zdravotních, sociálních a pedagogických služeb, ambulantního i terénního charakteru. Konkrétně se bude jednat o služby dětského psychiatra, psychologa, rodinných poradců, speciálních pedagogů, sociálních pracovníků, rodinných terapeutů a peer konzultantů. Během pilotního provozu se ověří, nakolik jsou tyto týmy schopné pomoci nejen mladým pacientům a jejich rodinám, ale i odlehčit stávajícím modelům péče. Důležitým faktorem provozování služeb je garantovaná časová i územní dostupnost a práce formou case managmentu. Cílovou skupinou multidisciplinárních týmů jsou děti a adolescenti ve věku 0-18 let, jejich zákonní zástupci nebo osoby odpovědné za jejich výchovu.

Týmy ve svém regionu budou aktivně navazovat spolupráci s dalšími službami péče o děti a adolescenty, jako jsou dětské a dorostové psychiatrické ambulance, psychiatrické ambulance pro dospělé pacienty, lůžková pedopsychiatrická a psychiatrická zařízení, centra duševního zdraví (CDZ), pediatrická lůžková i ambulantní zařízení, ambulance klinických psychologů, psychoterapeutická zařízení, školská zařízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, střediska výchovné péče, dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy atd.), sociální služby, úřady (úřad práce, OSPOD, osoby pověřené k výkonu SPOD). Pokud bude třeba, budou služby poskytovány členy týmu v přirozeném prostředí dětí a mladistvých (domov, škola, mimoškolní aktivity).

Dotace je určena pro poskytovatele zdravotních služeb v souladu se zákonem o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a pro poskytovatele sociálních služeb v souladu se zákonem o sociálních službách a podmínkách jejich poskytování. Žadatelé se mohou hlásit do výzvy od 20. prosince 2019 do 10. února 2020. Ministerstvo zdravotnictví následně posoudí oprávněnost žadatele a dodržení pravidel Programu. Poté komise pro hodnocení žádostí o dotaci z Programu podpory nových služeb v oblasti péče poskytované multidisciplinárním týmem duševního zdraví pro děti a adolescenty vybere tři žadatele, kteří budou vyzváni k doložení dalších podkladů pro vydání oficiálního rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Dotační program se řídí Výzvou a její přílohou č. 1, „Metodikou programu podpory nových služeb v oblasti péče poskytované multidisciplinárním týmem duševního zdraví pro děti a adolescenty.“ Poskytovatelé služeb mohou žádat o finanční dotaci prostřednictvím žádosti uveřejněné na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. V době trvání Výzvy je plánován seminář, kde se budou moci potenciální žadatelé o dotaci blíže seznámit s podmínkami pro podání žádostí o dotaci i pro realizaci následného pilotního provozu psychiatrické ambulance s rozšířenou péčí. Pozvánku na seminář naleznete taktéž na výše uvedeném odkazu.

Program podpory nových služeb v oblasti péče poskytované multidisciplinárním týmem duševního zdraví pro děti a adolescenty je součástí projektu Podpora nových služeb v péči o duševně nemocné, který realizuje Ministerstvo zdravotnictví v rámci Operačního programu Zaměstnanost, prioritní osa – Sociální začleňování a boj s chudobou, spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu.

Ing. Gabriela ŠTĚPANYOVÁ
ředitelka odboru

Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny vytvořily mapu urgentních příjmů

2020-01-02T13:44:55+00:00

Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny dnes podepsaly Memorandum o spolupráci při budování sítě zdravotnických zařízení s funkčními urgentními příjmy v ČR. Navazuje na koncepci urgentní péče, kterou ministerstvo představilo v září tohoto roku (tisková zpráva zde). Dokument stanovuje podmínky pro realizaci této koncepce, přináší mapu urgentních příjmů a poprvé definuje pravidla pro jejich financování.

Cílem nového modelu urgentní péče je systematicky zajistit péči o akutní pacienty ve všech regionech a v režimu trvalé dostupnosti 24/7. Ten předpokládá, že urgentní příjem bude zřizován v rámci poskytovatele akutní lůžkové péče, a to minimálně jeden urgentní příjem prvního typu na kraj a jeden urgentní příjem druhého typu na okres. „Podpis tohoto memoranda považuji za historický okamžik. Vůbec poprvé tak začínáme se zdravotními pojišťovnami systémově tvořit státem garantovanou síť urgentních příjmů. Vytvořili jsme jejich mapu a vyřešili jsme, jak budou financovány. Urgentní příjmy má dnes již řada nemocnic, ale doposud nebyly vůbec hrazeny, což je absurdní. Takže to pro nemocnice byla ztrátová věc. My tohle všechno měníme. Cílem je pro naše občany zajistit dostupnou akutní zdravotní péči garantované kvality i rozsahu,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Memorandum přesně definuje síť poskytovatelů akutní lůžkové péče zajišťující urgentní příjem v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech území jednotlivých krajů a dělí ji do čtyřech skupin – dvě skupiny prvního typu a dvě skupiny druhého typu. Seznam zdravotnických zařízení a jejich mapu naleznete v příloze níže.

Zdravotní pojišťovny se memorandem zavázaly jak k zajištění dostupnosti, tak k zajištění optimálního financování péče na urgentních příjmech v návaznosti na úhradovou vyhlášku pro rok 2020 a zdravotně pojistné plány na rok 2020 ve výši od 2 mil. Kč do 30 mil. Kč podle typu urgentního příjmu. U urgentních příjmů prvního typu budou pojišťovny navíc nasmlouvávat 5 nových signálních výkonů, a to triáž pacientů na oddělení urgentního příjmu, komplexní vyšetření lékařem urgentního příjmu, kontrolní vyšetření lékařem urgentního příjmu, péči o nemocného na intenzivní vyšetřovně (shock room) urgentního příjmu à 15 min a péči o nemocného na expektační hale urgentního příjmu à 15 min. Zvýší se také úhrada za výkon lékařské pohotovostní služby, aby tato zdravotní péče nemusela být dále financována z krajů. Nemocnice budou také dostávat úhradu za každého pacienta přijatého od zdravotnické záchranné služby.

Urgentní příjem je zřizován jako samostatné specializované pracoviště poskytovatelů poskytujících akutní lůžkovou péči s nepřetržitým provozem 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu. Zajišťuje příjem a poskytování akutní intenzivní lůžkové péče a akutní specializované ambulantní péče pacientům s náhle vzniklým závažným postižením zdraví, pacientům v přímém ohrožení života a také pacientům s náhlou změnou zdravotního stavu. Je určen pro pacienty transportované do zdravotnického zařízení výjezdovou skupinou zdravotnické záchranné služby a pro pacienty s akutním zdravotním problémem, kteří přicházejí sami bez doporučení lékaře.

UP jako místo prvního kontaktu s pacientem v lůžkovém zdravotnickém zařízení zajišťuje vyšetření, stabilizaci životních funkcí (je-li nezbytná) a primární ošetření pacienta, a rozhoduje o jeho přijetí/nepřijetí na akutní lůžko poskytovatele. Péče na UP je vždy garantována okamžitou dostupností lékaře – dle Vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, je trvale dostupný i tým konziliářů, a to zejména v oborech vnitřní lékařství, chirurgie, anesteziologie a urgentní medicína. V případě přijetí k lůžkové péči je pracovníky UP v rámci systému diferencované péče určeno směřování pacienta a charakter lůžka v rámci zdravotnického zařízení.

Ing. Gabriela Štěpanyová
ředitelka Odboru komunikace s veřejností

Novým ředitelem FN Brno se stal Jaroslav Štěrba

2020-01-02T13:53:03+00:00

Výběrová komise složená z představitelů odborných společností, profesních komor, vzdělávacích institucí, odborů a nemocnic většinou hlasů doporučila ministrovi zdravotnictví jmenovat na pozici ředitele Fakultní nemocnice Brno Jaroslava Štěrbu. Ministr zdravotnictví doporučení respektuje a dnes ho jmenoval do funkce. Jaroslav Štěrba nastoupí do čela fakultní nemocnice 1. ledna 2020.

„Respektuji doporučení výběrové komise, jejíž členové rozhodli poměrně jednoznačně. Dle mého názoru má profesor Štěrba, jako pracovník zdejší fakultní nemocnice, ve které je zaměstnán přes dvacet let, z toho většinu let na pozici přednosty Kliniky dětské onkologie, dostatečné množství zkušeností a dobré předpoklady pro funkci ředitele nemocnice. Jeho hlavním úkolem bude především ekonomická stabilizace nemocnice, racionalizace nemedicínského provozu a příprava investice do gynekologicko-porodnické kliniky. Bude nutné přizpůsobit řídící a podpůrnou strukturu nemocnice hlavnímu účelu, pro který byla Fakultní nemocnice Brno zřízena, a tím je poskytování špičkové péče pacientům nejen z Jihomoravského kraje,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Prof. MUDr. Jaroslav Štěrba, PhD (1962) je lékař a profesor v oboru onkologie. Od roku 2003 doposud působil jako přednosta Kliniky dětské onkologie FN Brno. Jaroslav Štěrba je proděkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a předsedou Pediatricko onkologické sekce České onkologické společnosti. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.

Ing. Gabriela Štěpanyová
ředitelka Odboru komunikace s veřejností

Dostupnější moderní léky či více hrazených pomůcek přináší jedna z největších novel za poslední dvě dekády

2019-12-19T13:52:48+00:00

Ministerstvo zdravotnictví předložilo do meziresortního připomínkového řízení jednu z nejrozsáhlejších novel zákona o veřejném zdravotním pojištění v jeho více než dvacetileté historii. Řeší několik oblastí souvisejících s dostupností hrazených zdravotních služeb a reaguje tak na aktuální problémy.

1.    Dostupnější vysoce inovativní léčivé přípravky a léky na vzácná onemocnění

V současné době je vstup inovativních léčiv do systému veřejného zdravotního pojištění pomalý a složitý. Pravidla jsou nesystémově obcházena přes paragraf 16 a u léků na vzácná onemocnění je téměř nemožné do systému vstoupit. Pacient se tak velmi komplikovaně dostává k těmto léčivým přípravkům.

Novela zákona z pera Ministerstva zdravotnictví, která vznikla v široké pracovní skupině složené mimo jiné z odborných společností, zdravotních pojišťoven, profesních komor, farmaceutického průmyslu a pacientů, má za cíl tento stav změnit. „Urychlíme vstup moderních léků do systému a zvýšíme tak dostupnost nejmodernější léčby za předpokladu udržitelného financování,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Návrh také podporuje podávání žádostí o standardní úhrady, a ne skrze paragraf 16, který je určen pro výjimečné případy. „V posledních letech došlo k masivnímu nárůstu nákladů a počtu žádostí o úhradu na paragraf 16. Zdravotní pojišťovny jich vyřídí 90 procent kladně a zaplatí za ně přes dvě miliardy korun. Důvodem je fakt, že o mimořádnou úhradu žádají i léky, které by mohly dostat standardní úhradu. Chceme tyto případy eliminovat a vrátit paragrafu 16 původní smysl, tedy aby to byla nadále cesta jen pro ty léky, které jsou pro pacienta jedinou možností z hlediska jeho individuálního zdravotního stavu,“ doplnil náměstek ministra Filip Vrubel.

U vysoce inovativních léků bude stanovena delší doba pro dočasnou úhradu a závazek dodavatele doléčit pacienty i v případech, kdy tato lhůta uplyne a léčivý přípravek nevstoupí do standardního úhradového systému. U léků na vzácná onemocnění novela zavádí zcela nový systém posuzování jejich efektivity, kdy klíčovou roli při rozhodování o vstupu takové léku do systému úhradu bude hrát kolektivní poradní orgán složený ze zástupců jmenovaných na návrh Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, odborných lékařských společností a pacientské veřejnosti. „Pacientů je málo a někdy se nepodaří shromáždit dostatek dat z reálné klinické praxe, podle nichž můžeme lék zhodnotit," vysvětlila ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

Například se jedná o léky na cystickou fibrózu, svalovou dystrofii nebo různé hematoonkologické diagnózy. „Protože se jedná o léky, které pravděpodobně nikdy nebudou nákladově efektivní, bude se nově hodnotit širší celospolečenský dopad vstupu léčiva do úhrad. Není správné, aby se u vzácných onemocnění z důvodu nákladové neefektivity nedostávaly k pacientům léky, které jim mohou zachránit život. Novela těmto pacientům potřebné léky zpřístupní. Do procesu schvalování chceme zapojit také pacientské organizace a odborné společnosti,“ dodal ministr Vojtěch.

2.    Rozhodování o nároku pojištěnce

Novelizace zákona také sjednocuje proces rozhodování jednotlivých pojišťoven o žádostech o mimořádnou úhradu přes paragraf 16, zrychluje řízení a zlepšuje procesní postavení pojištěnce. V současnosti totiž nejsou stanovena jasná procesní pravidla pro případy, kdy je poskytnutí některých zdravotních služeb podmíněno předchozím schválením revizního lékaře. Jedná se přitom o více než 450 tisíc žádostí ročně, netýká se pouze paragrafu 16, ale především schvalování zdravotnických prostředků či lázeňské rehabilitační péče.

U některých zdravotních služeb již nebude nutné předchozí schválení zdravotní pojišťovnou, neboť není důvod, aby indikaci přezkoumávala, např. přímé překlady z lůžka akutní péče do následné rehabilitace. V těchto případech může zdravotní pojišťovna vydat souhlas v řádu několika málo dní. Znamená to snížení administrativní zátěže i zjednodušení čerpání hrazené péče pro pojištěnce. Ve složitějších případech bude posíleno postavení pojištěnce a jeho procesní práva. Rozhodnutí musí vycházet z jednoznačných podkladů, které budou obsaženy ve spisu. „Pojištěnec bude více chráněn a bude mít možnost se proti postupu zdravotní pojišťovny bránit. Chceme tím zvýšit transparentnost řízení a posílit právní jistotu pojištěnců,“ vysvětlila náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová. Neúspěšní pacienti se dnes často obraceli na soudy, které však nerozhodovaly jednotně. Nově bude proces běžným správním řízením, každá pojišťovna zřídí odvolací orgán – revizní komisi, která bude obsazena odborníky na zdravotnictví a právo stojící mimo pojišťovnu.

3.    Změna úhrad zdravotnických prostředků

V reakci na výstupy Komise pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků Ministerstvo zdravotnictví mění úhrady některých zdravotnických prostředků. Lidé se zdravotním postižením se dočkají dalších nově hrazených zdravotnických prostředků, patří mezi ně např. sluchadla pro vzdušné vedení pro binaurální korekci, prostředky pro lokální kyslíkovou terapii, ochranné přilby a přístrojové vybavení pro invazivní domácí umělou plicní ventilaci. U dalších zdravotnických prostředků se navyšuje úhrada či počet kusů, např. u chodítek do limitu bez schvalování zdravotní pojišťovnou, u řečových procesorů či slepeckých holí, plně hrazeny budou např. dětské ortézy z prefabrikátu. Celý výčet naleznete v příloze této zprávy.

Novela také reflektuje snahu Ministerstva zdravotnictví posílit roli praktických lékařů v primární péči (reforma primární péče) a kompetence sester. Novela umožní, aby praktičtí lékaři předepisovali například některé pomůcky pro diabetiky, antidekubitní matrace a podložky či různé fixační ortézy. Všeobecné nebo dětské sestry se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí by po nabytí účinnosti novely mohly samostatně předepisovat například inkontinenční či stomické pomůcky.

4. Stomatologické výrobky a výkony (ortodoncie)

Na základě podnětů z terénu, od samotných zubních lékařů prostřednictvím České stomatologické komory, byly do chystané novely zákona o veřejném zdravotním pojištění zahrnuty novinky, které učiní péči pro pacienty s vážnými ortodontickými vadami, jako jsou rozštěpy, vrozené nebo systémové vady, mnohem dostupnější a rozšíří úhradu i na jiné než základní zubní náhrady. Více informací v tiskové zprávě zde.

5. Ostatní dílčí změny

Nová legislativa upraví i proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče a zdravotních pojišťoven jednají o úhradách pro další rok. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje, aby byly zveřejňovány seznamy účastníků dohodovacího řízení a plných mocí a protokoly o výsledku dohodovacího řízení, ze kterých bude zřejmé, kdo jednal, o čem a s jakým výsledkem. „Cílem je, aby bylo dohodovací řízení pro zastoupené poskytovatele i pro veřejnost transparentnější,“ uvedl závěrem ministr Vojtěch.

Novela dále přináší úhradu očkování proti meningokokovým infekcím, možnost pozůstalých požadovat výpis vykázaných hrazených služeb po zemřelé osobě blízké, zvýšení věku pro úhradu IVF z 39 let na 40 let na základě doporučení odborné komise a požadavku MPSV, rozšíření možnosti preskripce domácí péče jako hrazené (dočasně může předepsat i ambulantní specialista, lékař na pohotovosti) a možnost vedení fyziologického porodu porodní asistentkou, pokud je porod veden v lůžkovém zdravotnickém zařízení.

Ing. Gabriela Štěpanyová
ředitelka Odboru komunikace s veřejností

Předepisování léčiv na recept bude mít od nového roku nová pravidla

2019-12-19T11:35:06+00:00

Nová vyhláška o předepisování léčivých přípravků zveřejněná ve Sbírce zákonů přinese lékařům od 1. ledna 2020 několik novinek. Změny se budou týkat především údajů uvedených na eReceptu a receptu v listinné podobě. Na změny by měli být dodavatelé softwarů pro lékaře včas připraveni. „Dodavatelé softwaru byli včas o všech změnách vyrozuměni Státním ústavem pro kontrolu léčiv a opakovaně proškoleni na několika seminářích. Přesto by se měli lékaři přesvědčit u svého správce systému nebo dodavatele programu, který používají pro předepisování receptů, že v jejich programu budou všechny potřebné změny od nového roku implementovány,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Dosavadní vyhláška č. 54/2008 Sb., o předepisování léčiv, a také vyhláška č. 415/2017 Sb., která upravovala některá pravidla týkající se elektronických receptů, pozbydou platnosti k 31. 12. 2019. Nově se pravidla týkající se předepisování elektronických i listinných receptů budou řídit novou vyhláškou č. 329/2019 Sb. a částečně přímo zákonem o léčivech. Avšak předepisování léčiv pro poskytování veterinární péče bude upraveno samostatnou vyhláškou.

Co se týče receptů v listinné podobě, vyhověli jsme požadavkům předepisujících lékařů a nově již není nadále nutné opatřit recept otiskem razítka. Požadované identifikační údaje o předepisujícím lékaři, resp. poskytovateli, které se na razítku dnes uvádějí, bude možné jednoduše vytisknout nebo vypsat. Důležitou změnou u listinných receptů je, že v této formě již nebude možné vystavovat opakovací recept. To souvisí se zdůrazněním toho, že listinné recepty mají být pouze výjimečné, v zákonem definovaných situacích. Opakovací recept bude nadále možné vystavit pouze v elektronické podobě.

U elektronických receptů bude nově uvedeno telefonní číslo pacienta, popřípadě místo jeho skutečného pobytu. Kvůli nutnosti ztotožnění pacienta v základních registrech se na elektronickém receptu uvádělo jen trvalé bydliště, podle kterého však pacient není často dohledatelný, a telefon či adresa skutečného pobytu může zásadně pomoci, například při stahování léčiv u závad v jakosti.

Další změnou je nová informační povinnost v situaci, pokud dojde ke změně již vystaveného elektronického receptu. Lékař může změnit podstatné náležitosti každého receptu. Jelikož však zpravidla ke změně dochází až poté, kdy pacient již není v dosahu lékaře, a pacient tak může očekávat, že mu v lékárně bude vydán původně předepsaný léčivý přípravek nebo jiná varianta či s jinými pokyny, je potřeba, aby lékař do poznámky k elektronickému receptu dopsal informaci, že provedl změnu a v čem spočívá. Toto zásadně napomůže tomu, aby lékárník mohl pacientovi správně odůvodnit, proč je mu vydáno něco jiného, než pacient očekával, nebo s jinými pokyny.

Změny se nedotkly způsobu předávání identifikátoru elektronického receptu. Ten i nadále musí být předáván bezplatně, ale způsob předání si volí sám pacient. „Pacient si může svobodně vybrat mezi vytisknutím průvodky, zasláním identifikátoru prostřednictvím SMS nebo e-mailu, popř. zcela bez zaslání identifikátoru, pokud pacient používá aplikaci eRecept. Pokud pacient nezvolí žádnou specifickou formu, identifikátor by mu měl být předán v listinné podobě, tedy na tzv. průvodce. Elektronický recept může předepisující lékař, tak jako tomu bylo doposud, změnit nebo zrušit, pokud nebyl zahájen jeho výdej,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel.

Jak již bylo uvedeno, vystavení eReceptu a předání identifikátoru je podle zákona bezplatné. Lékař není oprávněn vybírat žádný poplatek. V případě opaku se dopouští přestupku, za který mu hrozí finanční postih. Předání identifikátoru formou SMS či e-mailu pro lékaře nepředstavuje vůbec žádné náklady. Náklady na SMS zaslané prostřednictvím centrálního úložiště elektronických receptů hradí Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ani pacient, ani lékař. Není tedy důvod, aby takový způsob předání identifikátoru podléhal nějakému poplatku, který by byl pacient povinen předepisujícímu lékaři uhradit.

Pacient má sice právo vybrat si způsob předání identifikátoru, a může tedy požadovat zaslání identifikátoru v SMS nebo e-mailem, přičemž lékař mu nemůže v této volbě bránit. To ale neznamená, že má pacient nárok na předepsání léčivého přípravku, obzvláště v situaci, kdy pacient vyžaduje vystavení eReceptu na dálku, bez návštěvy lékaře. Novela zákona o léčivech ani předepisovací vyhláška nic nemění na tom, že je pouze na rozhodnutí lékaře a je jeho odpovědností, zda předepíše léčivý přípravek, a zda jej předepíše i v situaci, kdy pacient nepřišel k lékaři osobně. Pacient si nemůže vynutit předepsání léčivého přípravku na dálku. Pokud už však lékař souhlasí s vystavením receptu na dálku, pak musí identifikátor poslat způsobem, který určí pacient.

Společnou změnou u elektronických receptů i listinných receptů je změna počtu položek. Na obě formy receptu bude možné předepsat pouze jedinou položku. U elektronických receptů je změna vyžádána na základě připomínek lékařů a lékárníků z terénu. U listinného receptu souvisí tato změna opět s již zmiňovanou skutečností, že vystavení listinného receptu má být i do budoucna jen výjimečné. Navíc lékárník bude muset takový recept digitalizovat. Zatímco u listinných receptů bude jedna položka povinná až od 1. června 2020, aby byl dostatek času na seznámení se s touto zásadní změnou, u elektronických receptů to nastane již od 1. ledna 2020. Centrální úložiště elektronických receptů od tohoto data automaticky neumožní vystavit žádný elektronický recept, který by obsahoval dvě položky.

Další společnou změnou pro elektronické i listinné recepty je sjednocení doby platnosti receptu. Jednotně nyní bude 14 dní, nestanoví-li lékař jinak, nejdéle však 1 rok. Tím byla zrušena odlišná doba platnosti receptu u různých typů předepisovaných léčivých přípravků. Délka platnosti u všech typů receptů se bude počítat od následujícího dne po dni vystavení receptu. Odlišná úprava platnosti stále zůstává pro recept předepsaný v rámci poskytnuté neodkladné péče a recept vystavený lékařskou pohotovostní službou, který platí do konce prvního dne následujícího po dni jeho vystavení.

Ing. Gabriela Štěpanyová
tisková mluvčí
ředitelka Odboru komunikace s veřejností

Kde je stanoveno, jak daleko může pacient mít k lékaři, do nemocnice apod.?

2019-12-19T11:45:11+00:00

Dostupnost zdravotních služeb je jednoznačně a závazně stanovena platnou legislativou; konkrétně jde o nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Toto nařízení stanoví maximální dojezdové doby, za jaké se pacient musí dostat k poskytovateli zdravotních služeb dané ambulantní nebo lůžkové odbornosti. Nařízení přímo uvádí, že se jedná o dobu jízdy dopravním prostředkem rychlostí, která je přiměřená typu pozemní komunikace a je v souladu se zákonem upravujícím provoz na pozemních komunikacích. Povinností zdravotní pojišťovny pak je (podle § 40 platného zákona o veřejném zdravotním pojištění) zajistit svým pojištěncům místní a časovou dostupnost hrazených služeb. Tuto povinnost pojišťovna plní prostřednictvím sítě svých smluvních partnerů – poskytovatelů zdravotních služeb. A můžeme říci, že VZP má tuto síť ze všech zdravotních pojišťoven nejhustší.

Přesto existují lokality, zejména v pohraničí, kde je se zajištěním některých zdravotních služeb problém (a to bez ohledu na to, že i tam bývají požadavky dle nařízení vlády splněny). VZP se proto průběžně a často opakovaně snaží v rámci výběrových řízení získat lékaře a nabízí jim v dotčených lokalitách navíc i finanční zvýhodnění. Zvýhodňovány jsou i lékárny v oblastech se špatnou dostupností. Nelze však požadovat, aby i v nejmenší obci byl dostupný praktik a stomatolog nebo aby i v malém městě byla plnohodnotná nemocnice, když o pár kilometrů dál je jiná. Něco takového neodpovídá situaci na trhu práce, ekonomickým podmínkám systému veřejného zdravotního pojištění a (zejména u lůžkové péče) ani zájmům samotných pacientů s ohledem na zajištění kvality a bezpečí zdravotních služeb.

Nařízení vlády specifikuje dojezdovou dobu u ambulantní péče takto: do 35 minut musí být dostupná základní, tzv. primární péče, tj. všeobecný praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost, gynekolog, zubní lékař a lékárna. Pro diabetologii, chirurgii, vnitřní lékařství, neurologii, oftalmologii, otorinolaryngologii, ortopedii, radiologii a zobrazovací metody (ultrazvukové, rentgenové a skiagrafické vyšetření), rehabilitační a fyzikální medicínu, fyzioterapii, urologii platí 45 minut. Do 60 minut jízdy musí mít pacient dostupnou gastroenterologii, kardiologii, pneumologii a ftizeologii, hematologii a transfúzní lékařství, revmatologii, dermatovenerologii, hemodialýzu, psychiatrii, psychologii a logopedii. Pro alergologii a klinickou imunologii, angiologii, endokrinologii, nefrologii, klinickou onkologii, dětskou chirurgii, dětskou a dorostovou psychiatrii, dětskou neurologii, ortodoncii a počítačová tomografie je stanovena dostupnost do 90 minut, 120 minut pak pro dětskou gynekologii, foniatrii a audiologii, radiační onkologii, magnetickou rezonanci, nukleární medicínu, kardiochirurgii, neurochirurgii, cévní chirurgii, infekční lékařství, plastickou chirurgii, geriatrii, lékařskou genetiku a sexuologii.

U oborů nebo služeb poskytovaných v rámci lůžkové péče platí nejkratší dojezdová doba – 60 minut – pro chirurgii, anesteziologii a intenzivní medicínu, vnitřní lékařství, gynekologii a porodnictví, neonatologii, dětské lékařství a dlouhodobou (ošetřovatelskou) péči. O 15 minut víc má neurologie, ortopedie, urologie, pneumologie a ftizeologie, rehabilitační a fyzikální medicína (akutní lůžková péče). Dvě hodiny je jako limit u traumatologie, klinické onkologie, dermatovenerologie, infekčního lékařství, oftalmologie, otorinolaryngologie, psychiatrie a následné lůžková péče (léčebně rehabilitační péče). Pro kardiochirurgii, neurochirurgii, cévní chirurgii, radiační onkologii a geriatrii je stanovena dojezdová doba do 180 minut.

Vlastimil Sršeň
tiskový mluvčí

Rada vlády pro duševní zdraví dnes po svém prvním zasedání schválila Národní akční plán do roku 2030 a podpořila tak vznik dalších Center duševního zdraví

2019-12-19T11:23:02+00:00

Na prvním jednání Rady vlády pro duševní zdraví probrali odborníci i zástupci resortů současný stav projektů Reformy psychiatrické péče, zejména vznik Center duševního zdraví, a schválili Národní akční plán pro duševní zdraví 2020 - 2030, jehož nosnou myšlenkou je podpora komplexních kvalitních služeb péče o duševní zdraví, které jsou orientované na zotavení a jsou dostupné v přirozeném prostředí lidí s duševním onemocněním. Ministr zdravotnictví uvedl, že pětina lidí v České republice má potíže s duševním zdravím, což je dvakrát více než s diabetem. Díky možnostem komunitních center budou mít pacienti lepší přístup k léčbě.

Rada vlády pro duševní zdraví byla zřízena v říjnu 2019 za účelem koordinace politiky duševního zdraví a implementace strategických dokumentů pro tuto oblast. Je poradním orgánem vlády a má tudíž nadresortní funkci. „Jsme přesvědčeni o tom, že do budoucna bude péče o duševní zdraví stále důležitější a získá větší rozměry. V současné době již 21 % lidí v ČR trpí nějakou formou duševního onemocnění, ať už lehčí či závažnější. Netýká se to jen oblasti zdravotnictví, jde také o zátěž pro sociální systém a obecně národní hospodářství. Proto je třeba řešit tuto oblast na nadresortní úrovni a zapojit sociální oblast či oblast školství, z hlediska prevence a intervenčních aktivit v rámci škol, financí apod. Jak účast jednotlivých resortů, tak i dalších zástupců odborných společností, zdravotních služeb a pacientů vnímám jako vysoce potřebnou,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

V roce 2018 a 2019 bylo spuštěno za podpory EU fondů 17 Center duševního zdraví, tj. multidisciplinárních zdravotně-sociálních terénních týmů pro lidi se závažným duševním onemocněním. V listopadu 2019 byla v rámci dodatečné výzvy vybrána další 4 centra, která měla začít fungovat do února 2019. Posledních 9 do celkového počtu 30 bude vybráno na jaře 2020.

Komunitní péče a multidisciplinární týmy

Současné probíhající projekty v rámci Reformy psychiatrické péče staví především na tzv. deinstitucionalizaci, tzn. budování komunitní péče a multidisciplinárních týmů v provázané zdravotní a sociální oblasti. „Aktuálně bylo propuštěno z dlouhodobé hospitalizace 1663 pacientů, kteří přešli do komunitních služeb duševního zdraví a pečuje o ně terénní tým zdravotníků a sociálních pracovníků. Za poslední dva roky je to dobrý výsledek,“ podotkl ministr zdravotnictví.

V rámci ambulantní péče se vytváří Ambulance s rozšířenou péčí, které budou poskytovat služby psychiatra, psychologa, terénní psychiatrické sestry, budou přijímat pacienty celého spektra duševních obtíží a budou intenzivně spolupracovat s praktickými lékaři. Nyní byla Ministerstvem zdravotnictví schválena výzva na podporu 3 multidisciplinárních týmů pro děti a další výzvy budou následovat.

Nový Národní akční plán pro duševní zdraví do roku 2030

Rada vlády schválila také Národní akční plán, který reflektuje potřeby uživatelů, a to nejenom v oblasti zdravotní péče, ale zejména někdy opomíjené, ale klíčové potřeby jako zaměstnání, bydlení a omezování stigmatu.

Podle zástupců odborné veřejnosti, předsedy Výkonného výboru pro implementaci reformy psychiatrické péče Ivana Duškova, místopředsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP Martina Anderse a zástupkyně uživatelů péče Marie Salomonové akční plán mění reformu jednoho segmentu péče na skutečně komplexní přístup k duševnímu zdraví a rozvíjí zejména oblast prevence a péče o dětské duševní zdraví, což je zcela zásadní posun vzhledem k evidenci, že až 50% chronicky duševně nemocných onemocní před 14 tým rokem života.

„Všechny změny, které v rámci reformy aplikujeme, vychází z ověřených dat. Už nyní můžeme potvrdit, že se zvyšuje výrazným způsobem kvalita života lidí. Pacienti nyní mají například možnost asistence, nejsou tedy tolik závislí na sociální a zdravotní pomoci jako například při hospitalizaci v nemocnici,“ řekl garant reformy duševního zdraví Ivan Duškov.

Plán byl konzultován s odborníky ze Světové zdravotnické organizace (WHO) a má jejich plnou podporu. „Odborná veřejnost i přes těžkosti spojené s tak komplexním procesem, jako je reforma péče o duševní zdraví vnímá, že tyto aktivity jdou správným směrem a již mají hmatatelné pozitivní dopady. Máme také pozitivní reflexi od zahraničních organizací a odborníků. V tomto kontextu je důležité říct, že intenzivně spolupracujeme s WHO a jdeme ruku v ruce se změnami, které tato organizace prosazuje,“ uvedl místopředseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Martin Anders.

Zástupkyně uživatelů péče Marie Salomonová upozornila, že proces zotavení je pro pacienty klíčový a ocenila, že tento proces Národní akční plán komplexně podporuje: „Velmi důležitým segmentem akčního plánu je také spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, a to na systémech prevence a intervence ve školách. Podpořili jsme například i vznik poraden pro žáky vysokých škol. Pacienti jsou do celého procesu duševní péče zapojeni. Jedině sám uživatel je srozuměn s kvalitou péče a může poskytnout zpětnou tak, aby jeho zotavení mohlo proběhnout co nejlépe a s plným návratem do běžného života.“

Rada vlády se zabývala i udržitelným financováním

V Radě jsou zastoupeny zdravotní pojišťovny, což vnímá ministr zdravotnictví jako klíčové: „Často se totiž diskutuje i o udržitelnosti systému. Primárně celou reformu financujeme z evropských zdrojů, což je bezesporu důležité, jelikož jde o začátek změny systému, ale víme, že evropské zdroje jsou dočasné. Budeme je dále vyjednávat, ale nemůžeme se na ně spoléhat navěky. Proto jsme oslovili zdravotní pojišťovny, které již mají připraveny úhradové mechanismy na hrazení těchto konkrétních služeb. Jsem za to rád, že pojišťovny celý projekt jednoznačně podporují, a to jak komunitní služby, tak transformaci psychiatrických nemocnic tak, aby se péče zkvalitnila.“

Do úhradové vyhlášky pro rok 2020 byla zapracována motivační úhrada pro rozvoj akutní lůžkové péče v psychiatrii a také pro posílení a zkvalitnění lůžkové péče cílené na doléčení pacientů. „Rada vlády by se měla scházet dle agendy jednou za kvartál či pololetí s tím, že průběžně bude fungovat pracovní skupina s odbornými zástupci, kteří se budou systematicky věnovat naplňování Národního akčního plánu,“ dodal ministr.

Členy Rady vlády pro duševní zdraví jsou, kromě premiéra a ministra zdravotnictví, také ministryně práce a sociálních věcí, ministr školství, vnitra, spravedlnosti, pro místní rozvoj, financí a zmocněnec vlády pro lidská práva, zástupce Asociace krajů, Asociace měst a obcí, zástupci Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně včetně její dětské a dorostové sekce, zástupci zdravotních pojišťoven, poskytovatelů sociálních služeb včetně komunitních služeb pro duševní zdraví, zástupce uživatelů péče a neformálních pečovatelů.

MgA. Renata POVOLNÁ
vedoucí tiskového oddělení

Ministr Adam Vojtěch a zástupci pacientských organizací zhodnotili vzájemnou spolupráci v uplynulém roce

2019-12-18T08:31:11+00:00

V pondělí 16. prosince se v krásných prostorách Kaiserštejnského paláce uskutečnilo setkání ministra Adama Vojtěcha a vedení Ministerstva zdravotnictví s pacientskými organizacemi. Cílem společného setkání bylo ohlédnutí se za uplynulým rokem a zhodnocení vzájemné spolupráce.

Pacientská rada Ministra zdravotnictví, jejímž hlavním cílem je zprostředkování hlasu pacientů na ministerstvu a jejich zastoupení jako aktérů zdravotní politiky v jednáních, která se týkají jejich práv, byla zřízena v roce 2017. „Je pro nás důležité, aby se na utváření zdravotní politiky podíleli také zástupci pacientů, kterých se přímo dotýkají. Pacienti se již dva roky naplno zapojují do připomínkování návrhů, které na ministerstvu vznikají. Díky tomu můžeme vytvářet udržitelné zákony a koncepce, které odrážejí pohled na věc očima všech dotčených stran ve zdravotnictví. Této spolupráce si nesmírně cením, děkuji za ní a věřím, že přispěje k tomu, aby nová legislativa maximálně respektovala potřeby samotných pacientů,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Za dobu svého působení se Pacientská rada vyjádřila k 71 dokumentům a návrhům právních předpisů, zřídila 5 vlastních pracovních skupin a má zástupce v 15 pracovních skupinách ministerstva. V roce 2019 vznesla Pacientská rada celkem 96 připomínek. Od září navíc pacienti vyjíždějí k navázání spolupráce se svými protějšky v Norsku, Lichtenštejnsku a Islandu v rámci fondů EHP a Norska v oblasti bilaterální spolupráce. „Snahou Pacientské rady je ovlivňovat vývoj příprav legislativních návrhů tak, aby nová opatření byla pro pacienty maximálně přínosná. V uplynulém roce jsme se zabývali širokou škálou témat od revize úhrad zdravotnických prostředků po diskuze nad procesem rozhodování revizních lékařů zdravotních pojišťoven k nárokům pacienta, přes elektronizaci ve zdravotnictví či problematiku ukotvení pacientské organizace do zákona a mnoho dalších. Být ministerstvu partnery při rozhodování je pro nás zcela zásadní.“ uvedl předseda Pacientské rady Vlastimil Milata ze sdružení Diaktiv Czech Republic.

„Pacientské organizace jsou dnes již neodmyslitelným aktérem při sestavování všech významných reforem a legislativních návrhů. Proto s nimi počítá například i nový Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030, kde je jim věnován konkrétní dílčí cíl s názvem „Posílení segmentu pacientských organizací a organizací zaměřených na pomoc pacientům,“ uvedl za Oddělení podpory práv pacientů a Sekci legislativy a práva Ministerstva zdravotnictví náměstek Radek Policar a dodal: „Pracujeme společně takřka denně a víme, kolik práce, úsilí i osobních obětí vyžaduje činnost organizací pro pacienty, kterým pomáhají a které zastupují.“

Ing. Gabriela ŠTĚPANYOVÁ
ředitelka odboru

Ministerstvo zdravotnictví podpořilo v letošním roce výzkum a vývoj částkou přesahující 1,7 miliardy korun

2019-12-18T08:27:49+00:00

Cílem podpory výzkumu a vývoje ve zdravotnictví je dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací a zajištění vysoké úrovně výzkumných činností vedoucích k získání výsledků, které jsou následně využity pro zlepšení zdraví české populace a pro zabezpečení aktuálních potřeb zdravotnictví v České republice. V roce 2019 podpořilo Ministerstvo zdravotnictví výzkum a vývoj částkou přesahující 1,7 miliardy korun.

Každoročně dochází při výročí narození jednoho z nejvýznamnějších vědců Jana Evangelisty Purkyně k předávání Cen ministra za výzkum a vývoj. Cena se uděluje za mimořádný výsledek dosažený na základě účelové nebo institucionální podpory ve výzkumu a vývoji poskytnuté Ministerstvem zdravotnictví.

„Předávání cen ministra za výzkum a vývoj je jen jedním z mnoha potvrzení o špičkové úrovni výzkumu v českém zdravotnictví a vědců, kteří spolu se svými týmy vynikají dosaženými výsledky, a to nejen v domácím, ale i v mezinárodním srovnání. Jsem moc rád, že mohu ocenit vědce za jejich vynikající výsledky, kterých dosáhli při řešení výzkumných projektů financovaných účelovou podporou Ministerstva zdravotnictví“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Hlavním poskytovatelem účelové podpory v aplikovaném zdravotnickém výzkumu a vývoji je právě Ministerstvo zdravotnictví. Prvním typem podpory je tzv. institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, kterou ministerstvo každoročně rozděluje svým 19 příspěvkovým organizacím, které jsou uznanou výzkumnou organizací. Institucionální podpora slouží ke stabilizaci a rozvoji výzkumného zázemí těchto zařízení a její celková výše v roce 2019 činila 658 mil. Kč. Druhým typem podpory je tzv. účelová podpora určená na podporu řešení programových projektů ve výzkumu. Projekty jsou vybírány v rámci veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích, které ministerstvo vyhlašuje jednou ročně. V roce 2019 ministerstvo podporovalo více než 400 programových projektů, na které uvolnilo celkem 1,1 mld. Kč.

„Největší podporu mají projekty zaměřené na řešení civilizačních onemocnění jako jsou onkologická, kardiovaskulární a metabolická onemocnění. Velké zastoupení mají také biomedicínské technologie, pak též neurovědy, poruchy imunity, infekční choroby, genetické či věkově specifické skupiny chorob, ale také preventivní medicína či ošetřovatelství,“ dodal náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.

Po odborné stránce zaštiťuje projekty zdravotnického výzkumu Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky, která byla zřízena v roce 2014 jako organizační složka státu v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví. Jejím úkolem je příprava programů a dalších aktivit v oblasti aplikovaného biomedicínského výzkumu včetně veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu programových projektů. Projekty jsou zpravidla čtyřleté a jsou zaměřené na řešení celé škály zdravotnických problematik. Odborné hodnotící panely Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky navrhly na udělení Ceny ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj pro rok 2019 celkem osmnáct projektů, ze kterých Vědecká rada a předsednictvo Agentury pro zdravotnický výzkum následně vybraly deset kandidátů pro udělení ocenění. Pět řešitelských týmů obdrží za své projekty hlavní ocenění Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj a dalších pět řešitelských týmů Čestné uznání ministra zdravotnictví.

„Výběr těch nejlepších projektů nebyl vůbec jednoduchý, jelikož každý projekt přináší zásadní přínos pro pacienty. Nejvýše oceněné přinesly nové poznatky při léčbě genetických, nádorových, imunologických nebo neurologických onemocnění. Dosažené výsledky budou přínosem například pro pacienty s genetickou poruchou růstu a vývoje kostry či poruchami imunitního systému,“ uvedl předseda Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky Miroslav Ryska.

Ing. Gabriela ŠTĚPANYOVÁ
ředitelka odboru

Jaroslava Pásková právě dnes slaví stoleté narozeniny!

2019-12-18T08:24:55+00:00

Paní Jaroslavě Páskové z Prahy 8 je dnes neuvěřitelných 100 let! Je stále vitální, i když s některými pracemi a nákupy jí pomáhají sousedé. „Mám moc hodné sousedy,“ několikrát zdůraznila paní Pásková.

Jaroslava Pásková pochází z Jablonce, ale většinu života strávila v Praze 8, napřed v Kobylisích, poté v Libni. Vdávala se v roce 1945 a pracovala v Mezinárodní telefonní a telegrafické ústředně ve Fibichově ulici na Žižkově, ovládala totiž výborně němčinu.

Ze statistik České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že v Česku žilo na konci loňského roku přes 400 lidí starších sta let, jejich počet ale v posledních letech klesá. Nejvíc stoletých a starších lidí žije v Jihomoravském kraji a v Praze. Ještě před třemi lety počet lidí starších sta let rostl, teď už ale podle statistik klesá. Má jít však jen o slabší ročníky z období první světové války. Do poloviny století bude deset procent lidí nad 80 let, čili i těch stoletých bude víc a z principu jich bude přibývat, říkají odhady. Mezi nejstaršími Čechy převládají zhruba z 85 procent ženy.

Šalek Martin, Mgr

Tiskový mluvčí – vedoucí odd. komunikace, vnějších vztahů a infocentra

Administrativní pracovník uleví lékařům a sestrám od administrativy

2019-12-10T12:14:05+00:00

Ministerstvo zdravotnictví reaguje na podněty z praxe a přichází s dalším opatřením, jak zdravotníkům snížit administrativní zátěž. Ve spolupráci s Institutem pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví připravilo nový kurz Administrativní pracovník ve zdravotnictví. Díky němu bude možné ve zdravotnictví zaměstnat nezdravotnické pracovníky, kteří budou lékařům a sestrám pomáhat s administrativou. Cílem je zdravotníkům od administrativy ulevit a umožnit jim více času věnovat pacientům.

„Je velmi důležité, aby každý zdravotník dělal tu práci, ke které je kvalifikovaný. Aby fungovaly týmy od pomocného a nižšího zdravotnického personálu, přes praktické a všeobecné sestry, až po lékaře. Administrativu pak mají zajišťovat administrativní pracovníci, aby se lékaři a sestry mohli věnovat své práci naplno. Je to další krok v naší snaze snížit zdravotníkům administrativní zátěž. Jsem moc rád, že díky novému vzdělávacímu programu vznikne možnost vytvoření pracovní pozice, která bude mnohdy velmi náročnou administrativu pokrývat,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Vzdělávací program Administrativní pracovník ve zdravotnictví je určen pro osoby s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou, které mají zájem pracovat ve zdravotnictví v oblasti administrativy. Absolvent vzdělávacího programu bude připraven tak, aby mohl podporovat zdravotnické pracovníky v administrativní oblasti a vykonávat další administrativní práce související se zdravotnictvím. Díky tomu se sníží administrativní zátěž zdravotnických pracovníků.

Program se skládá z části teoretické a zahrnuje například témata týkající se práce se zdravotnickými registry, statistickými hlášeními, vedení zdravotnické dokumentace, vykazování zdravotní péče a podobně. Dále pak zahrnuje část praktickou. Aby se s novou profesí seznámili vedoucí pracovníci zdravotnických zařízení, je pro ně připravena informační prezentace, jejímž obsahem jsou základní informace o vzdělávacím programu, o profilu absolventa a o možnostech jeho uplatnění v reálném provozu zdravotnických zařízení.

Program realizuje Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a je rozložen do dvou kalendářních měsíců, kdy prezenční kurzy budou probíhat každý druhý týden v pátek a v sobotu. Celkový časový rozsah je 48 výukových hodin. Studium je zakončeno závěrečnou zkouškou ve formě písemného testu v elektronické podobě a pohovorem. První kurz bude zahájen v pátek 14. února 2020.

Další informace o vzdělávacím programu Administrativní pracovník ve zdravotnictví a přihlašovací formuláře jsou umístěny na webových stránkách Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví zde.

Ing. Gabriela ŠTĚPANYOVÁ
ředitelka odboru

Odbor komunikace s veřejností

Z dobrovolnictví těží nejen pacienti, ale také zdravotníci a medici

2019-12-10T12:11:41+00:00

Nezištně věnují vlastní čas a energii, aby ulehčili nesnadnou životní situaci pacientům hospitalizovaným na pracovištích 1. LF UK a VFN. Dlouhodobě a pravidelně jim zde nabízejí povzbuzení, dobrou náladu i prostor pro rozhovor. Dobrovolníci.

„První dobrovolníci se objevili ve VFN již v roce 2005 a v dnešní době spolupracujeme s více než 50 z nich. Jejich počet se mění, někteří s námi spolupracují pravidelně, někdy jde o nárazovou činnost, vždy ale platí, že pacientům jejich přítomnost maximálně pomáhá,“ popisuje ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D.

Podpora pro všechny
Centrum dobrovolných aktivit, které má nyní dobrovolnictví ve VFNna starost,se inspiruje zahraniční zkušeností, tedy podporou spolupráce se studenty oborů vysokých škol s lékařskou, zdravotnickou a psychosociální tématikou. Nejblíže spolupracuje s vlastními dobrovolníky nemocnice či se studenty 1. LF UK, ale i s nestátními neziskovými organizacemi. Spolupráce s mediky je prospěšná všem – pacienti vnímají lépe vlastní hospitalizaci a studenti pomáhajících profesí jsou díky odbornému typu studia vhodnou cílovou skupinou pro spolehlivé dobrovolnictví. Navíc mohou při dobrovolném pomáhání nabýt cenné zkušenosti v autentickém nemocničním prostředí a zdokonalovat své komunikační dovednosti s pacienty. „Studenti medicíny si mohou již od počátku studia vyzkoušet práci s nemocnými. V rámci takové praxe získají reálný vhled do řady aspektů budoucího povolání lékaře nebo jiného zdravotnického profesionála, pochopí zákonitosti práce jednotlivých oddělení a klinik a obecně zákonitosti práce s lidmi. Navíc mají první zpětné vazby od odborného ošetřujícího personálu, lékařů a dalších zdravotníků,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Jak dodává, velkým benefitem dobrovolnictví je pro dobrého medika a kvalitního budoucího lékaře vysoce nastavený etický a morální vhled.

Typické činnosti dobrovolníků:

• Empaticky naslouchají příběhům pacientů.
• Povídají si o pacientově životě, o tom, co mají rádi.
• S pacienty různých věkových kategorií hrají deskové či karetní hry.
• Malují a tvoří s pacienty drobné dárkové předměty.

• Hrají a zpívají pacientům pro radost.

Nejpotřebnější je rozhovor
Dobrovolníci nenahrazují odborný personál, přesto musí úspěšně projít dobrovolnickým školením, které vymezuje rámec jejich činnosti a poukazuje na jejich práva a povinnosti. „Dlouhodobí dobrovolníci navštěvují pacienty na jednotlivých pracovištích pravidelně. Buď docházejí k lůžku, nebo jdou s pacienty na krátkou procházku, čtou jim, hrají s nimi hry nebo provádějí jiné aktivity, které si pacient přeje a které dovolí jeho zdravotní stav. Dobrovolníci nejčastěji naslouchají, protože nemocní často potřebují mluvit, vypovídat se ze svých obav a smutků, i z toho, co se jim v životě nepovedlo. Dobrovolník jako nestranná osoba zvenku může vyslechnout vše, čím pacient nechce zatěžovat vlastní rodinu. Díky etickému kodexu a mlčenlivosti, k nimž jsou dobrovolníci smluvně vázání, je dáno, že co vyslechnou, zůstává v prostředí nemocnice. Ale řadě pacientů stačí jen být spolu. Bez mluvení, bez programu, jen spoluprožít čas,“ vysvětluje vedoucí Centra dobrovolných aktivit Bc. Adéla Farářová.

Kde všude lze pomáhat
Jak vysvětluje Bc. Farářová, každá z klinik, kam dobrovolníci v rámci VFN a 1. LF UK docházejí, má své specifické pacienty a ti z hlediska podpory zase různé potřeby. I přestože pomáhající dobrovolníci nejsou profesionálové, měli by být na různé typy zařízení, pacientů a jejich možností dobře připraveni. „Je více než výhodné, když například na Neurologickou kliniku mohou v rámci činnosti docházet studenti psychologie, kteří se v oblasti orientují. Na Foniatrické klinice máme vždy několik velmi natěšených dětí, které svého dobrovolníka nedočkavě vyhlíží. Jsou totiž hospitalizovány v řádu týdnů, čas je dlouhý, stýská se jim a každé zpestření vítají. Zde je ale od dobrovolníka vyžadována velká trpělivost a vstřícnost, protože dětští pacienti mívají, kromě poruch hlasu, řeči a sluchu, další přidružené poruchy. Na klinikách, kde jsou hospitalizovány děti společně s rodiči, může dobrovolník nabídnout rozhovor i rodičům. A například dobrovolníci, kteří spolupracují s Centrem podpůrné a paliativní péče naší nemocnice, jsou obvykle již zralými a zkušenými osobnostmi,“ podotýká Adéla Farářová.

Kde všude ve VFN dobrovolníci působí:

•   Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN

•   Centrum podpůrné a paliativní péče ve VFN

•   Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN

•   Geriatrická klinika 1. LF UK a VFN

•   Interní oddělení Strahov

•   Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN

•   Neurologická klinika 1. LF UK a VFN

•   Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Být si vzájemně užiteční
Jednou z dobrovolnic je Anežka Dašková, medička, která na 1. LF UK studuje třetím rokem obor všeobecné lékařství. „Dobrovolnictví mě jakožto studentku medicíny učí, jak přinášet do sterilního nemocničního prostředí obyčejnou příjemnou lidskost. O pacienty je odborně postaráno, a já disponuji bonusovým časem, nasloucháním s tolerancí, o které se výměnou za cenné postřehy ze světa pacientů ráda podělím,“ poukazuje na vzájemné obohacování studentů a pacientů medička 1. LF UK.
A její slova doplňuje také ředitel VFN prof. Feltl:„Z vlastní zkušenosti onkologa vím, jak přínosný je pro pacienty kontakt se světem venku. Je potřeba poskytnout jim určité rozptýlení a podněty k jiným myšlenkám než o jejich nemoci. Pacient na onkologii, ale nejen tam, mívá během dne spoustu času, kdy se zaobírá sám sebou a mnohdy upadá do smutku. To je přesně ten moment, kdy přicházejí dobrovolníci, a snaží se pacienta rozptýlit třeba vyprávěním o tom, co se právě děje ve společnosti, zkrátka za zdmi nemocnice.“ Dobrovolnictví ale podle něj není v žádném případě jednostranná aktivita. „Pokud má být dobrovolník úspěšný, musí i příjemci svých služeb poskytnout šanci cítit se užitečným. Nechat si třeba poradit, jak pěstovat zeleninu, které číst knihy nebo jak upéct bábovku. Každý, i dlouhodobě na lůžko upoutaný pacient, chce totiž být užitečný. V tom vidím největší přínos dobrovolníků,“ uzavírá prof. Feltl.

Petra Klusáková, DiS.
Oddělení komunikace 1. LF UK
tisková mluvčí 1. LF UK, redaktorka

Mgr. Marie Heřmánková
Vedoucí marketingu a PR, tisková mluvčí VF

V závěru roku ocení klienti ČSOB a Poštovní spořitelny dostupnost poboček

2019-12-10T11:58:32+00:00

Klientům ČSOB a Poštovní spořitelny v posledních prosincových týdnech výrazně usnadní placení široká pobočková síť včetně obchodních míst České pošty. Pro výběr peněz mohou zákazníci využít bankomaty, které fungují nepřetržitě.

„I na konci roku ocení klienti naši hustou pobočkovou síť. Pokud budou chtít vyřešit více věcí najednou, mohou díky ČSOB Živě kontaktovat na jedné pobočce ČSOB hned několik odborníků – například na bydlení, spoření či investice. Podobně klienti Poštovní spořitelny mohu využít výhod naší spolupráce s Českou poštou a zajít si své finanční záležitosti vyřídit na specializované přepážky, kterých už máme 315 na poštách po celé České republice, “ říká Patrik Madle, tiskový mluvčí ČSOB a Poštovní spořitelny.

Provozní doba poboček ČSOB, Poštovní spořitelny a Finančního centra bude v závěru roku 2019 následující:

23. 12. 2019 – standardní provozní doba
24. – 26. 12. 2019 – zavřeno
27. 12. 2019 – standardní provozní doba
28. – 29. 12. 2019 – zavřeno
30. 12. 2019 – standardní provozní doba
31. 12. 2019 – 9.00 – 13.00
1. 1. 2020 – zavřeno

Pokud budou klienti ČSOB potřebovat ke konci roku odeslat platby a mít jistotu, že do jiné banky v ČR dojdou ještě letos, je potřeba je zadat takto:
• v pobočce nejpozději 31. prosince do 13:00
• elektronicky nejpozději 31. prosince do 14:00

Platby v rámci ČSOB lze elektronicky zadávat 31. prosince až do 22:00.

Bližší informace pro klienty o platebním styku v závěru roku 2019:
· fyzické osoby, podnikatelé a firmy
· korporace a instituce

V případě dotazů se klienti mohou obracet na webové stránky www.csob.cz, část Kontakty, nebo na bezplatnou linku 800 300 300.

Patrik Madle
Tiskový mluvčí ČSOB a Poštovní spořitelny

Má zubař právo vyžadovat od svého pacienta pokutu za nedodržení smluveného termínu ošetření?

2019-12-10T09:29:49+00:00

Pokud se pacient nedostaví k plánovanému stomatologickému ošetření, může to pro daného lékaře znamenat určitou komplikaci jak z hlediska organizace práce, tak jeho příjmů. Někteří stomatologové proto požadují po pacientovi zaplacení smluvní pokuty za nedodržení sjednaného termínu ošetření. Takové řešení je sice právně přípustné, ovšem za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky.

V prvé řadě je třeba konstatovat, že v tomto případě není podstatné, zda daný lékař je smluvním partnerem pacientovy zdravotní pojišťovny či nikoliv. Pokud by smluvní lékař zdravotní pojišťovny po pacientovi požadoval zaplacení za službu, kterou má „nasmlouvanou“ se zdravotní pojišťovnou, porušoval by jak právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění, tak smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, kterou uzavřel se zdravotní pojišťovnou. K poskytnutí „nasmlouvané“ služby však za dané situace nedošlo, protože se pacient k ošetření nedostavil. Proto zdravotní pojišťovna nemůže takový postup lékaře ani kontrolovat ani postihovat.

Práva a povinnosti lékaře i pacienta se v tomto případě řídí občanským zákoníkem. Lékař může po pacientovi vyžadovat zaplacení smluvní pokuty za předpokladu, že pacient byl prokazatelně informován, za jaké situace vzniká povinnost ji lékaři zaplatit, jaká bude její výše, a s tímto postupem vyslovil souhlas. Upozorňujeme ale, že lékař nemůže ošetření pacienta podmiňovat jeho souhlasem se smluvní pokutou. Pacient má dle zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování právo na svobodnou volbu lékaře. Lékař, kterého si pacient zvolil, má právo jej odmítnout přijmout do péče pouze důvodů, které jsou uvedené v tomto zákoně. Nesouhlas se smluvní pokutou mezi těmito důvody uveden není.

Vlastimil Sršeň
tiskový mluvčí

Ministr zdravotnictví předal ocenění za podporu zdravotně postiženým občanům

2019-12-10T12:16:44+00:00

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch udělil dne 3. prosince 2019 dvě významná ocenění u příležitosti Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením. Cenu ministra zdravotnictví za práci ve prospěch osob se zdravotním postižením získala Marie Ředinová, předsedkyně pacientské organizace České ILCO, z.s. sdružující stomiky z celé České republiky. Cenu ministra zdravotnictví za rozvoj zdravotně sociální péče obdržela Šárka Slavíková, sociální pracovnice a předsedkyně spolku Amelie, z.s. Ministr během slavnostního večera, pořádaného ve spolupráci se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR ve Španělském sále Pražského hradu, vyzdvihl profesionální i osobní nasazení nominovaných a ocenil jejich zásluhy v oblasti zdravotní a sociální péče.

„To, že se tu scházíme, pro mě znamená mnohem víc než jen předání Cen ministra zdravotnictví. Znamená to, že jsme vůči sobě vnímaví a že dokážeme ocenit záslužnou a obětavou práci ostatních. Návrhy na udělení ocenění může podat kdokoliv z nás a mě nesmírně hřeje u srdce, že jsme obdrželi tolik podnětů. Jsem rád, že se lidé v naší zemi dívají kolem sebe a vnímají to, co se v jejich okolí děje. Každý z nominačních dopisů, který nám byl doručen na ministerstvo, v sobě ukrývá skutečný příběh. Všechny jsou inspirativní a vedou k zamyšlení. Každý z nominovaných by si zasloužil být v těchto prostorách zmíněn a oceněn,“ uvedl při předávání cen ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Cenu ministra zdravotnictví za práci ve prospěch osob se zdravotním postižením získává osobnost, která se významným a mimořádným způsobem zasloužila o pomoc zdravotně postiženým nebo chronicky nemocným občanům v České republice. Letos si tuto cenu právem převzala Marie Ředinová. Pomáhá lidem se stomií a jejich rodinám již od roku 2002, kdy se sama musela vypořádat s podobným osudem. Podporu našla v pražském spolku stomiků FIT-ILCO, jehož se později stala předsedkyní. Velmi intenzivně se pustila do propagace prevence onemocnění, prošla řadou vzdělávacích kurzů, pravidelně přednáší a píše články o prevenci rakoviny tlustého střeva a potřebách stomiků. Od roku 2010 je předsedkyní organizace České ILCO, z.s., která sdružuje spolky stomiků a zastřešuje regionální pobočky. Pod jejím vedením se také podařilo navázat užší mezinárodní spolupráci s ILCO sdruženími na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Srbsku, Německu, Rakousku, Holandsku a na Islandu. České ILCO je členem nejen evropských, ale i světových organizací stomiků. Po vzoru ze zahraničí uzavřela Marie Ředinová kooperační smlouvu s VFN Praha a s nemocnicí v Ostravě, kde proškolení stomici navštěvují pacienty v nemocnici u lůžka a jsou tak součástí komplexní léčby pacientů se stomií. Podílela se na úspěšném projektu „Život bez omezení“, jehož cílem bylo uplatnění stomiků na trhu práce. V roce 2011 Marie Ředinová založila a dodnes vede Informační centrum pro stomiky a osoby s onemocněním střev.

Marie Ředinová sama říká: „Vracím to, co jsem dostala, když jsem byla nemocná. Pomáhat potřebným a hájit jejich zájmy má pro mě smysl.“

Cena ministra zdravotnictví za rozvoj zdravotně sociální péče je udělována osobnosti k ohodnocení odborných zásluh v oblasti zdravotně sociální péče určené osobám se zdravotním postižením a osobám s chronickým onemocněním v České republice. Z rukou ministra si ocenění převzala Šárka Slavíková, která pomáhá onkologicky nemocným pacientům a jejich blízkým v organizaci Amelie, z.s. Paní Slavíková vede odborné sociální poradenství, ve kterém navazuje na své předchozí působení ve FN Motol, kde pracovala na pozici sociální pracovnice a zástupkyně vedoucího sociálního oddělení nemocnice. Také se dlouhodobě věnuje problematice posudkového lékařství. K tomuto tématu několikrát vystoupila na národních i mezinárodních fórech. Spolek Amélie, z.s. zastupuje v platformách Hlas pacientek s rakovinou prsu nebo Hlas onkologických pacientů, kde hájí práva onkologicky nemocných pacientů. V rámci těchto platforem připravuje spolek dokumenty pro oblast zdravotně sociálního pomezí pro ministerské kulaté stoly, pracovní skupiny či semináře v Senátu. Šárka Slavíková je spoluautorkou řady publikací pro laickou i odbornou zdravotnickou veřejnost. Autorsky se podílí na občasníku Novinky v sociální a zdravotní oblasti pro onkologicky i jinak dlouhodobě nemocné pacienty.

„Pomáháme každému, kdo se na nás obrátí, a zároveň se snažíme o naléhavosti takové pomoci informovat na odborných fórech i širokou veřejnost,“ říká Šárka Slavíková za spolek Amélie, z.s.

Obě oceněné ženy obdržely čestnou plaketu, květiny a finanční odměnu ve výši 40 000 korun.

Součástí slavnostního předání Cen ministra zdravotnictví za rok 2019 byl koncert pořádaný Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých České republiky. Vystoupili na něm špičkoví sólisté se zrakovým postižením z Velké Británie a České republiky v doprovodu komorního orchestru Czech Virtuosi pod vedením dirigenta Ondřeje Vrabce. Záštitu nad koncertem převzali prezident České republiky Miloš Zeman a kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský.

Mgr. JITKA NOVÁČKOVÁ
tiskové oddělení