Články

Vláda schválila návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním

2019-03-25T16:30:06+00:00

Vláda dnes schválila návrh zákona Ministerstva zdravotnictví, který přináší zcela novou možnost odškodnit ty osoby, kterým vznikla újma na zdraví v důsledku povinného očkování. Pokud stát s cílem předejít šíření infekčních nemocí a budovat kolektivní imunitu české populace stanovuje zákonnou povinnost očkovat se, měl by také na sebe vzít odpovědnost za případnou újmu na zdraví a poškozené odškodnit. „Napravujeme dluh z minulosti. Tento zákon byl mými předchůdci dlouho slibován, ale nikdy nebyl dotažen do konce. Dnes se nám to podařilo. Věřím, že pomůže "otupit hrany" a přinést záruky těm, kteří se obávají očkování, a také přispět k větší míře proočkovanosti, která v tuto chvíli klesá,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Zákon nyní zamíří do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Podmínkou odškodnění je žádost, kterou poškozený, nebo jeho zákonný zástupce, podá spolu s dalšími podklady na Ministerstvo zdravotnictví do tří let od doby, kdy vznikla újma. „Každý případ bude posuzován jednotlivě, bude se využívat odborných znaleckých posudků, nahlížet do zdravotnické dokumentace a bude-li potřeba multioborového posouzení, svolá se odborná komise,“ přiblížil nové možnosti ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že podle odhadů odborníků se bude jednat o jednotky případů ročně. Poškozený, který nebude spokojen se závěrem ministerstva, má právo obrátit se na soud.

„Výše případného odškodnění bude individuální a bude se odvíjet od míry zdravotní újmy. Zákon odkazuje na stejná pravidla, jaká se používají již dnes podle občanského zákoníku, kde je nejvyšší částka u ztížení společenského uplatnění přibližně 10 milionů korun. Považujeme za správné stejnou újmu na zdraví odškodnit stejně, ať je způsobena povinným očkováním, chybou lékaře, dopravní nehodou nebo násilným přepadením. Proto odkazujeme na občanský zákoník,“ doplnil ministr Vojtěch. Soudci s některými zdravotnickými odborníky – lékaři i právníky – připravili metodiku odškodňování, kterou doporučil používat i Nejvyšší soud. Fakticky jde o to, že se konkrétně u každého poškozeného posuzuje jeho zdravotní stav a jeho omezení jednotlivých funkcí, činností nebo uplatnění ve společnosti.

Újma na zdraví musí být pravděpodobným důsledkem povinného očkování, ale nemusí být prokázána příčinná souvislost mezi očkováním a újmou na zdraví. Ministerstvo zdravotnictví vydá k zákonu prováděcí vyhlášku, ve které bude definovat k jednotlivým druhům očkování typickou újmu a dobu, ve kterém nastává, a to na základě odborného medicínského posouzení. Jde o standardní model užívaný v ostatních zemích a ministerstvo se na něm shodlo s odbornými společnostmi i občanskými sdruženími.

Ing. Gabriela Štěpanyová

ředitelka Odboru komunikace s veřejností
tisková mluvčí

Nemocných s TBC ubylo za čtyři roky o pětinu

2019-03-21T14:12:18+00:00

Téměř o pětinu se za poslední čtyři roky snížil počet nemocných, u nichž zdravotnická zařízení vykázala Všeobecné zdravotní pojišťovně tuberkulózu. Celkem tuto diagnózu v roce 2018 lékaři zaregistrovali u 4 018 klientů nejsilnější tuzemské zdravotní pojišťovny. Ještě v roce 2015 to bylo téměř pět tisíc nemocných. Náklady na péči o klienty s TBC přesáhly v uplynulém roce 63,5 milionu korun.

Zdaleka ne všude ve světě je však situace taková. Organizace Lékaři bez hranic uvádí, že ročně onemocní ve světě tuberkulózou kolem 9 milionů lidí a téměř 2 miliony na ni zemřou. VZP upozorňuje na rizika spojená s TBC v souvislosti se Světovým dnem boje proti tuberkulóze, který připadá na neděli 24. března.

Počty klientů VZP, u nichž lékaři vykázali diagnózu TBC

*Jde o kumulativní počet, tzn. nejen o nové případy zjištěné v uvedeném roce

**Jde jen o přímé náklady; celkově je péče o nemocné s TBC výrazně dražší kvůli přidruženým diagnózám

Pokles počtu nemocných se mezi klienty VZP projevuje i přesto, že povinné očkování proti tuberkulóze bylo v roce 2010 ukončeno a nyní jsou očkovány jen děti z rizikových skupin. Tedy například děti ze zemí, kde je výskyt TBC vyšší než 40 nemocných na 100 tisíc obyvatel, nebo žijí společně s tím, komu byla TBC diagnostikována. Více zde.

Počty klientů VZP v krajích, u nichž lékaři v roce 2018 vykázali diagnózu TBC

Nemocní Náklady v Kč

Praha 445 15 473 000

Středočeský kraj 294 4 302 000

Jihočeský kraj 142 3 178 000

Plzeňský kraj 462 3 234 000

Karlovarský kraj 116 1 562 000

Ústecký kraj 316 7 572 000

Liberecký kraj 140 2 645 000

Královéhradecký kraj 241 3 804 000

Pardubický kraj 587 2 455 000

Vysočina 289 2 487 000

Jihomoravský kraj 243 7 601 000

Olomoucký kraj 324 3 780 000

Moravskoslezský kraj 250 3 951 000

Zlínský kraj 169 1 512 000

Celkem 4 018 63 556 000

Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017 Rok 2018 Srovnání 2015/2018

Nemocní* 4 970 4 570 4 394 4 018 -19,15 %

Náklady v Kč** 65 519 000 61 534 000 57 572 000 63 556 000 -3,00 %

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka. Pro nemoc je typický dlouhodobý kašel s vykašláváním hlenů, špatné dýchání, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve. Nemoc může následně postihnout i klouby, kosti nebo nervový systém.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Očkování proti klíšťovce lidi ještě nedávno moc nebralo, teď patří k nejžádanějším benefitům

2019-03-21T15:05:47+00:00

Na nadcházející jaro se sice většina lidí už těší, zároveň je ale třeba myslet i na méně příjemné stránky toho, co s sebou rostoucí venkovní teploty a probouzející se příroda přinesou. K aktivitě se po zimě probudí také klíšťata. Opět se tak stane aktuální hrozba nákazy klíšťovou encefalitidou. Všeobecná zdravotní pojišťovna se právem pyšní tím, že se díky ní v posledních letech nechává stále více lidí proti této nebezpečné nemoci očkovat. A také v letošním roce připravila pro své klienty benefit, který jim to může významně zpříjemnit.

Na očkování nabízí VZP příspěvek 500 korun. Zájem o něj mají v posledních letech stovky tisíc lidí. Ukazuje se, že dobře zacílená prevence a její přiměřená finanční podpora skutečně může dramaticky zvýšit počet těch, kdo očkování podstoupí. Jasně to je vidět na následující tabulce – od roku 2013, kdy VZP podmínky pro získání příspěvku na vakcínu proti klíšťové encefalitidě zjednodušila, každoročně ho zařadila do nabídky benefitů a věnovala pozornost i důkladné osvětě, se zájem o něj zvýšil více než osminásobně. A významný, více než 10% nárůst je vidět i při srovnání let 2017 a 2018.

Jak se vyvíjel zájem klientů VZP o příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě

Počet klientů Celkem vyplaceno v Kč

Rok 2018 114 066 57 018 322

Rok 2017 103 242 51 583 702

Rok 2013 13 751 9 215 000

Srovnání 2017/2018 +10,48 % +10,54 %

Srovnání 2013/2018 +729,51 % +518,76 %

Při pohledu do minulosti ještě o málo hlubší je patrné, že v porovnání s loňskem byl na začátku dekády zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě téměř zanedbatelný. Například v roce 2011 využilo nabízený příspěvek na nákup vakcíny pouhých 3 378 klientů největší tuzemské zdravotní pojišťovny. Teď je to druhý nejžádanější benefit (po příspěvku na pohybové aktivity).

Z pohledu celého zdravotního systému je podpora boje proti klíšťové encefalitidě mimořádně významná. Česká republika patří dlouhodobě v rámci Evropy na špici v počtu nakažených. Přesto se očkovat nechává jen zhruba 20 % obyvatel, zatímco například v sousedním Rakousku je to až 90 %.

Počty lidí infikovaných v ČR klíšťovou encefalitidou

Počet infikovaných

Rok 2014 410

Rok 2015 355

Rok 2016 565

Rok 2017 687

Rok 2018 712

Zdroj: SZÚ

Náklady na léčbu jednoho nemocného s klíšťovou encefalitidou se u VZP pohybují kolem 17 tisíc korun ročně, zdaleka ne vždy se však podaří pacienta vyléčit tak, aby byl zcela bez zdravotních problémů. Jde o infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Nemoc se může projevovat lehkými bolestmi hlavy a zvýšenou teplotou, ale také prudkými bolestmi, vysokými horečkami, dezorientací, ztuhnutím šíje, atd. Vyloučit nelze ani trvalé následky – ochrnutí, poruchy soustředění, snížení intelektuálního výkonu a v krajním případě smrt.

Zájem klientů VZP o příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě podle krajů

Počet příspěvků Částka v Kč

Praha 14 707 7 352 785

Středočeský kraj 10 228 5 112 761

Jihočeský kraj 15 572 7 783 400

Plzeňský kraj 6 363 3 180 700

Karlovarský kraj 2 507 1 252 845

Ústecký kraj 7 985 3 990 621

Liberecký kraj 4 977 2 487 948

Královéhradecký kraj 4 142 2 069 667

Pardubický kraj 4 996 2 497 970

Kraj Vysočina 11 908 5 952 407

Jihomoravský kraj 11 368 5 682 700

Olomoucký kraj 3 878 1 938 900

Moravskoslezský kraj 5 805 2 901 919

Zlínský kraj 5 517 2 758 150

CELKEM 114 066 57 018 322

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Ministerstvo zdravotnictví zpřístupňuje pacientům se vzácným onemocněním specializovanou péči a inovativní léky

2019-03-04T15:13:39+00:00

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch převzal záštitu nad Dnem vzácných onemocnění, který letos připadá na čtvrtek 28. února. Cílem související osvětové kampaně je rozšířit všeobecné povědomí o těchto málo běžných chorobách a poukázat na potřebu jejich výzkumu. Ministerstvo zdravotnictví od nového roku spustilo šestiměsíční pilotní projekt tří specializovaných pracovišť pro léčbu vzácných onemocnění, jejichž cílem je na třech typech vzácných onemocnění zmapovat současnou ekonomickou náročnost péče. „Pilotní specializovaná pracoviště jsou prvním krokem k zpřístupnění péče pacientům se vzácným onemocněním, kteří ji potřebují,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci ministr Adam Vojtěch.

Komplexní a vysoce specializovanou péči, kterou pacienti se vzácným onemocněním potřebují, je možné efektivně poskytovat jen ve specializovaných pracovištích. Jak napovídá samotný název těchto onemocnění, jde opravdu o řídce se vyskytující diagnózy, se kterými lékaři v běžných ambulancích nemohou mít dostatek zkušeností. „Přínos specializovaných pracovišť je především v soustředění pacientů s jednotlivými skupinami vzácných onemocnění do jednoho místa, kde jim je věnována péče špičkového týmu lékařů,“ vysvětlil ministr. „Být vzácný neznamená, že jsou vzácní pouze pacienti, ale také odborníci. Proto je potřeba soustředit špičkovou péči do specializovaných pracovišť, která poskytují péči komplexní. A ta v naprosté většině zahrnuje multidisciplinární tým odborníků, kteří nejenom léčí, ale také poskytují péči podpůrnou a paliativní. Vytvoření sítě těchto pracovišť, jež jsou napojeny na mezinárodní spolupráci v rámci Evropských referenčních sítí (ERN) je pro zajištění té nejlepší péče naprosto klíčové,“ dodala Anna Arellanesová, předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO).

Přínosem pilotních pracovišť je stanovení ekonomické náročnosti jednotlivých diagnóz vzácných onemocnění v českých podmínkách a také možnost statistického sledování. „Nyní máme příležitost dobře nastavit náš systém a díky pilotnímu projektu jsme udělali první krok, který povede ke zmapování situace a navržení ideálního scénáře pro tři taková pracoviště,“ dodala Anna Arellanesová, předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO).

Již dnes je péče o pacienty se vzácnými onemocněními koncentrována do osmi zdravotnických zařízení, která jsou od března 2017 zapojena do Evropských referenčních sítí (ERN), která usnadňují získávání zkušeností ze zahraničí. „Lékaři tak mohou například zadávat jednotlivé případy do systému a svolat mezinárodní tým ke konzultaci. Na počet obyvatel máme nadstandardní počet poskytovatelů zapojených do ERN,“uvedl náměstek pro zdravotní péči Roman Prymula.

Ministerstvo zdravotnictví aktuálně dokončuje novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která přinese pacientům se vzácným onemocněním vyšší dostupnost vysoce inovativních a drahých léků. „Nebylo by správné, aby se u vzácných onemocnění z důvodu nákladové neefektivity nedostaly k pacientům léky, které jim mohou zachránit život. Novela tak zajistí větší dostupnost a rychlejší vstup inovací a současně zaručí jejich udržitelné financování,“ uvedl náměstek ministra Filip Vrubel. Jejím cílem je také v oblasti standardních úhrad motivovat, aby širší spektrum léčiv žádalo o standardní úhrady a neobcházelo tento model rovnou skrz žádosti o § 16. Novela odbřemení Státní ústav pro kontrolu léčiv od některých administrativních úkonů a zbytečných řízení a zkrátí proces správních řízení. Vysoce inovativní léčivé přípravky (VILP) budou 3+2 roky dočasně hrazeny výrobcem a v případě, že po dočasné úhradě nebude stanovena trvalá úhrada, bude mít výrobce závazek k doléčení pacienta na vlastní náklady. U léků na vzácná onemocnění navrhujeme, aby byly posuzovány podle měkkých kritérií, jako je závažnost onemocnění, zlepšení kvality života a reálně očekávaný přínos léčby. Novela se připravuje v široké pracovní skupině pro revizi systému cen a úhrad léčiv, jejíž členy jsou kromě zástupců ministerstva a SÚKL, zástupci odborných lékařských společností, pacientů, pojišťoven, výrobců a dodavatelů léčiv a profesních komor. Novela zákona by mohla být platná v průběhu prvního kvartálu roku 2020.

Vzácná onemocnění jsou různá, převážně dědičná či vrozená multisystémová onemocnění s velmi nízkým výskytem v populaci, která mají dopad na kvalitu života a sociální začlenění pacienta, popř. ohrožují jeho život. Jako vzácné se označuje onemocnění, které se vyskytuje u méně než 5 osob z každých 10 tisíc. Existuje více než 8 tisíc různých vzácných onemocnění, což znamená, že souhrnný počet pacientů není zanedbatelný. Vzácná onemocnění se nejčastěji projevují brzy po narození a postihují 4–5 % novorozenců a kojenců, mohou se však projevit i později v průběhu dětství či v dospělosti. Asi 80 % vzácných onemocnění má genetický původ, nicméně u většiny pacientů zůstává příčina jejich choroby neodhalena.

Den vzácných onemocnění se koná každoročně poslední únorový den. Smyslem této akce je ukázat široké veřejnosti i těm, kdo se podílejí na rozhodování o otázkách zdravotní a sociální péče, co vzácná onemocnění jsou a co znamenají pro život pacientů.

Při této příležitosti byla na Ministerstvu zdravotnictví zahájena výstava černobílých fotografií „Váš pohled, náš svět“, která má za cíl změnit přístup veřejnosti k rodinám, které nezapadají do obecně přijímaných šablon. Fotograf Lukáš Trčka zachytil desítky nevyléčitelně nemocných dětí v jejich domácím prostředí, na ulici, v metru, v parku, ale třeba i na procházce po hřbitově. Každý velkoformátový snímek doprovázejí výroky, které jejich rodiče vyslechli od známých i neznámých lidí často ještě v době, kdy se smiřovali se závažnou diagnózou. Výstava je projektem Centra provázení. Expozice ve foyer Ministerstva zdravotnictví bude volně přístupná veřejnosti do konce března.

Česká asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO) provozuje konzultační mail help@vzacna-onemocneni.cz. Sem se mohou obracet ve složitých případech lékaři i samotní pacienti. Smyslem této služby, je nasměrovat pacienty na odpovídající specialisty, kteří jim budou schopni pomoci. Více informací o vzácných onemocněních najdete na webu ČAVO. Přehled poskytovatelů zdravotních služeb v ČR zapojených do ERN je uveřejněn na stránkách Ministerstva zdravotnictví zde.

Ing. Gabriela Štěpanyová

ředitelka Odboru komunikace s veřejností

U pětiletých dětí je nově hrazena v pěti letech prohlídka sluchu na ORL

2019-03-04T15:15:57+00:00

Zdravotní pojišťovny nově hradí odborné vyšetření sluchu ušního lékaře (otorinolaryngologa) u pětiletých dětí. Dítě by k němu měl poslat jeho praktický lékař při pětileté prohlídce, případně může své dítě na tuto bezplatnou prohlídku objednat i rodič. Předejde tím případnému riziku, že se dítě bude špatně učit, protože učitelům nebude dobře rozumět.

„Screening sluchu prováděný neonatology a otorinolaryngology se dosud dělal a dělá u novorozenců. Těžkou sluchovou vadu přitom má podle statistik jedno až dvě z tisíce narozených dětí, tedy sto až dvě stě dětí ročně v České republice. Středně těžkou vadu odhalí lékaři u 600 až 1200 dětí za rok,“ řekl na úvod Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči.

Před několika lety lékaři ORL (ušní, nosní a krční) kliniky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové vyšetřili sluch všem prvňáčkům v sedmnácti hradeckých školách. Děti, u nichž měli podezření na nedoslýchavost, putovali na ORL do nemocnice. Tam odborníci zjistili, že téměř 10 procent dětí trpí nedoslýchavostí, přičemž u dvou procent šlo o poruchu trvalou.

„U mnoha z nich o vadě či poruše sluchu nevěděli rodiče ani učitelé. Nevědomky prostě při komunikaci s dítětem zvýší hlas. A ve škole si dítě sedne na místo, kde lépe slyší, takže si učitelé ničeho divného nevšimnou,“ podotýká profesor Viktor Chrobok, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN a LF UK Hradec Králové a předseda České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP.

Vadu sluchu nerozpoznali ani pediatři při prohlídce dítěte v pěti letech. „To neznamená, že by něco dělali špatně, jen vyšetření sluchu šepotem prostě nemusí zachytit všechny potíže. Zažil jsem děti, které šepot slyšely normálně, odborné audiometrické vyšetření u nich ale odhalilo nedoslýchavost. Záleží také na tom, jak dítě spolupracuje, zda se snaží, nebo prohlídku víceméně ignoruje. Při audiometrickém vyšetření na ORL se jedná o pečlivější a dokonalejší vyšetření, než je šepot,“ upozorňuje profesor Chrobok.

Velká část vad sluchu není vrozených, ale vzniká později. Výzkum FN HK ukázal, že jich v pěti letech není málo a je proto potřeba zkontrolovat jejich sluch před vstupem do školy, aby se vědělo, zda dítě slyší dobře. Většinu problémů se sluchem lze přitom vyřešit. Nejčastější je nedoslýchavost způsobená zvětšenou nosní mandlí, která tlačí na sluchovou trubici a vytváří ve středním uchu výpotek. Tento problém je příčinou 90 procent vad sluchu objevených u dětí, přitom ho lze jednoduše vyřešit odstraněním mandle a odsátím výpotku.

V případě tohoto vyšetření není třeba mít obavy z nedostatečných kapacit lékařů, neboť odborné analýzy říkají, že jde asi o pět až deset vyšetření týdně na jednom pracovišti. Kompletní seznam ordinací ORL rovnoměrně pokrývajících Českou republiku je nalezení na webových stránkách http://www.otorinolaryngologie.cz/ pod záložkou Screening sluchu.

„Jako praktický lékař vítám, že tato změna přišla. Je ovšem třeba, aby vyšetření sluchu nepodceňovali hlavně rodiče, protože oni jsou ti, kteří mohou jako první zaznamenat začínající problém a my lékaři jim pak můžeme včas pomoci vyšetřením třeba v rámci té preventivní prohlídky“ říká Petr Žáček, pediatr z EUC Kliniky Canadian Medical.

Na pediatry a rodiče apeluje také náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči David Šmehlík. „Prevence a včasné zachycení jakéhokoli onemocnění je pro pacienta a jeho zdraví vždy lepší varianta, než následné řešení problémů. I proto bude VZP hradit toto vyšetření u dětí v rámci jejich pětileté prohlídky.“

Čím dříve je porucha sluchu odhalena, tím dříve se dítěti dostane adekvátní péče a zmenšují se možné škody. Když dítě ve škole špatně slyší, mívá už třeba ve druhé třídě špatné známky z češtiny, protože nerozumí učiteli při diktátu. A horší výsledky začne mít i v dalších předmětech, což ho do budoucna handicapuje.

Jan Brodský
vedoucí tiskového oddělení

Výdaje za léčbu rakoviny rostou rychleji než počty nemocných. Za 5 let o 2 miliardy

2019-03-04T15:02:22+00:00

Náklady VZP na léčbu klientů s rakovinou stouply za posledních pět let o více než dvě miliardy korun, tj. o 16,36 %. Z jednotlivých skupin diagnóz nejvíce narostly výdaje na léčbu nádorů mužských pohlavních orgánů (48,28 %), na nádory kůže (44,09 %) a na nádory hlavy a krku (43,95 %).

Počet pacientů s rakovinou se za stejnou dobu zvyšoval pomaleji – loni jich oproti roku 2014 bylo více o 20 894 (+7,14 %). Nejrychleji i zde přibývalo nemocných s rakovinou mužských pohlavních orgánů (+16,12 %) a s nádory kůže (+13,49 %), mezi ně se ale na druhé místo vklínily nádory štítné žlázy a dalších žláz s vnitřní sekrecí (+15,92 %).

To, že náklady rostly rychleji než počty nemocných, je způsobeno neustálým zdokonalováním léčby. Moderní léky jsou většinou účinnější, avšak také výrazně dražší než do té doby běžně užívané přípravky. To ostatně platí nejen u rakoviny. Příkladem může být často zmiňovaná biologická léčba – před deseti lety ji VZP zaplatila 16 tisícům nemocných a vydala za ni pět miliard. Loni to ale bylo skoro 40 tisíc pacientů a náklady přesáhly deset miliard.

Následující dvě tabulky přesně ukazují, které orgány postihují nádory nejčastěji, kolik stojí léčba a jaký je trend v porovnání předchozích pěti let. Uvedené počty pacientů přitom představují všechny nemocné, kteří byli v daném roce s rakovinou konkrétního orgánu léčeni, tedy nejen nově odhalené případy. Náklady jsou uvedeny v tisících korun.

Kde nejčastěji útočí rakovina – počty nemocných v jednotlivých letech

	Rok 2014	Rok 2015	Rok 2016	Rok 2017	Rok 2018*	2014/2018
Hlava a krk	6 815	6 936	7 010	7 198	7 249	+6,37 %
Trávicí trakt	48 214	48 418	48 488	48 384	48 104	-0,23 %
Plíce a dýchací trakt	16 647	16 644	16 790	16 821	16 601	-0,27 %
Kosti a kloubní chrupavky	1 773	1 730	1 647	1 619	1 573	-11,29 %
Kůže	62 951	66 177	68 138	69 460	71 440	+13,49 %
Mezotelová a měkká tkáň	2 918	2 937	2 891	2 919	2 893	-0,86 %
Prsa	52 228	53 436	54 663	55 814	56 835	+8,82 %
Ženské pohlavní orgány	22 824	22 266	22 365	21 769	21 387	-6,30 %
Mužské pohlavní orgány	41 743	43 588	45 312	46 977	48 472	+16,12 %
Močový trakt	30 089	30 429	31 211	31 596	31 783	+5,63 %
Centrální nervová soustava a oči	4 906	5 009	5 089	5 007	5 035	+2,63 %
Štítná žláza a žlázy s vnitřní sekrecí	8 071	8 254	8 790	9 115	9 356	+15,92 %
Přesně neurčené lokalizace	15 113	14 787	14 612	14 524	13 394	-11,38 %
Mízní‚ krvetvorná a příbuzná tkáň	23 002	23 610	24 461	24 890	25 705	+11,75 %
Mnohočetné lokalizace	111	103	101	94	99	-10,81 %
CELKEM**	292 547	298 775	305 626	309 901	313 441	+7,14 %

Pozn.: *Jde o předběžné údaje, které se ještě mohou mírně změnit, aniž by to však ovlivnilo trend.

** Součet pacientů ve všech uvedených skupinách neodpovídá celkovému počtu pacientů s onkologickou
diagnózou – někteří jsou totiž uvedeni ve více skupinách, protože u nich nemoc postihla více orgánů.

Kolik stojí léčba u jednotlivých skupin nádorů – částky jsou v tisících Kč

	Rok 2014	Rok 2015	Rok 2016	Rok 2017	Rok 2018*	2014/2018
Hlava a krk	260 954	273 412	298 707	371 936	375 634	+43,95 %
Trávicí trakt	2 998 287	2 938 134	2 998 050	3 079 790	3 100 297	+3,40 %
Plíce a dýchací trakt	874 311	856 645	882 867	950 054	982 944	+12,42 %
Kosti a kloubní chrupavky	60 408	65 415	61 239	64 252	75 645	+25,22 %
Kůže	419 433	492 108	584 561	556 842	604 344	+44,09 %
Mezotelová a měkká tkáň	118 965	138 541	142 629	138 377	149 244	+25,45 %
Prsa	2 007 964	2 138 755	2 263 827	2 140 680	2 235 871	+11,35 %
Ženské pohlavní orgány	532 680	549 332	592 543	620 330	661 750	+24,23 %
Mužské pohlavní orgány	1 073 625	1 122 367	1 352 000	1 519 975	1 591 973	+48,28 %
Močový trakt	983 924	969 253	1 004 063	1 052 685	1 095 416	+11,33 %
Centrální nervová soustava a oči	282 166	306 331	323 439	369 391	349 222	+23,76 %
Štítná žláza a žlázy s vnitřní sekrecí	74 695	68 962	84 092	97 838	99 123	+32,70 %
Přesně neurčené lokalizace	422 876	395 568	378 167	407 868	406 996	-3,76 %
Mízní‚ krvetvorná a příbuzná tkáň	2 649 560	2 751 633	3 002 218	2 967 845	3 118 594	+17,70 %
Mnohočetné lokalizace	912	943	742	581	998	+9,43 %
CELKEM	12 760 760	13 067 399	13 969 146	14 338 446	14 848 054	+16,36 %

Pozn.: *Jde o předběžné údaje, které se ještě mohou mírně změnit, aniž by to však ovlivnilo trend.

S dalším navýšením výdajů na léčbu pacientů s onkologickými diagnózami počítá VZP i v letošním roce. Podle předběžných odhadů by za rok 2019 mohly překročit 15,24 miliardy korun.

VZP se dlouhodobě zaměřuje na prevenci rakoviny i v nabídce benefitů pro své klienty. Těm nabízí například příspěvek až 2 500 korun na odvykání kouření nebo až 500 korun na vyšetření kožních znamének na melanom. Pro ženy ve věku 30-45 je připraven příspěvek 300 korun na ultrazvukové nebo mamografické vyšetření prsou.

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

V ČR je plošná chřipková epidemie

2019-03-04T13:56:01+00:00

V pátém kalendářním týdnu tohoto roku je celková nemocnost akutními respiračními infekcemi včetně chřipky na úrovni 1715 nemocných na 100 000 obyvatel, což při porovnání s minulým týdnem představuje vzestup o 18,5 %.

„Nejnovější údaje zpracované Státním zdravotním ústavem potvrzují, že probíhá plošná chřipková epidemie na celém území ČR. Cirkuluje převážně vir chřipky typu A,“ uvedla Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.

Vzestup je evidován ve všech věkových skupinách, nejvyšší u předškolních dětí, a ve všech krajích ČR. Nejvyšší nemocnost je hlášena z krajů Plzeňského, Libereckého, Jihomoravského
a Moravskoslezského.

„Doporučujeme občanům pokud možno vyhýbat se větším uskupením lidí a zejména ve zvýšené míře dodržovat základní hygienická pravidla, jako kýchat do kapesníku či si po cestě hromadnou dopravou vždy umýt ruce. Pro posílení imunity je vhodné konzumovat dostatečné množství ovoce a zeleniny jako přirozených zdrojů vitamínů. Pokud již nemocní jste, chovejte se zodpovědně, infekci nepodceňujte a nešiřte dál – je mnohem lepší chřipku vyležet než nákazu dále šířit,“ upozorňuje Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.

Národní referenční laboratoř pro chřipku a oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu ve spolupráci s krajskými hygienickými stanicemi vývoj nemocnosti i nadále monitorují.

Ve fázi plošné epidemie chřipky je většina evropských států včetně našich sousedů – plošnou epidemii hlásí Německo, Rakousko i Polsko. Převažuje stále virus typu chřipky A (A/H1N1), ale v řadě zemí, s různou intenzitou, zároveň cirkuluje i virus A/H3N2 (v Turecku, na Ukrajině, či v Uzbekistánu).

Veškerá aktuální data naleznete na webu Státního zdravotního ústavu:

http://www.szu.cz/tema/prevence/chripkova-sezona-2018-2019

Ing. Gabriela Štěpanyová

ředitelka Odboru komunikace s veřejností

tisková mluvčí

210 tisíc dětských úrazů stojí ročně přes půl miliardy korun

2018-08-28T09:19:50+00:00

Už za pár dní, se začátkem školního roku, vstoupí do své čtvrté sezóny preventivní projekt VZPoura úrazům. Osm hendikepovaných zaměstnanců VZP, kteří sami žijí s trvalými následky po vážném zranění, při něm navštěvuje školy a školky a varuje děti před riziky nejrůznějších nehod. Doposud navštívili 820 školních zařízení a besedy s nimi absolvovalo přes 57 tisíc dětí.

Léčení dětských úrazů si každoročně jen u klientů VZP vyžádá zhruba 550 milionů korun. Případů, kdy děti a mladí lidé ve věku do 18 let utrpí nejrůznější zranění, eviduje největší tuzemská zdravotní pojišťovna každý rok kolem 210 tisíc.

Přestože hlavní sezónu mají ambasadoři VZPoury úrazům během školního roku, nezaháleli ani o prázdninách. V uplynulých týdnech navštívili 21 dětských táborů. Právě venkovní prostory jsou ideální k tomu, aby si děti mohly vyzkoušet, jak složitý je třeba pohyb na invalidním vozíku a další podobné aktivity.

To, že na rizika upozorňují lidé, kteří na některé z nich sami doplatili, má nemalý vliv na to, jak vážně děti varování berou. Ambasadoři také s přibývajícím počtem absolvovaných besed získávají stále více zkušeností – vědí, co na děti nejvíce působí, a dokážou své přednášky přizpůsobit věkově odlišným skupinám.

VZPoura úrazům v číslech

· 3 roky fungování už má za sebou projekt zaměřený na prevenci dětských zranění.

· 8 hendikepovaných ambasadorů varuje děti před riziky úrazů.

· 820 škol a školek již využilo nabídku a pozvalo k sobě ambasadory projektu.

· Více než 57 000 dětí ambasadoři poučili, jak omezit nebezpečí zranění.

· Zhruba 210 tisíc úrazůzaznamená VZP ročně u svých dětských klientů.

· Přibližně 550 milionů korun vydá VZP ročně za jejich léčbu.

Zatímco doposud se projekt zaměřoval téměř výhradně na školy a školky, v nové sezóně by se mohl rozšířit například i do kulturních center či domů dětí a mládeže. Zájemci si mohou návštěvu ambasadorů zajistit přes on-line rezervační formulář. Projekt má také nejen vlastní internetové stránky, ale i instagramový profil @vzpoura_urazum. Děti a studenti tak mohou sdílet, komentovat a lajkovat fotky a videa přímo ze setkání s ambasadory.

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Ze čtyř příspěvků pro těhotné jdou ve VZP tři na screening Downova syndromu

2018-08-28T10:24:17+00:00

Zájem těhotných klientek VZP o příspěvek na tzv. prvotrimestrální screening stoupl za poslední čtyři roky skoro dvojnásobně. Z dat za prvních šest měsíců letošního roku vyplývá, že ze čtyř těhotných, které žádají pojišťovnu o nějaký benefit, si tři vyberou právě příspěvek na prvotrimestrální screening. Všeobecná zdravotní pojišťovna na něj jen za první pololetí vyplatila přes 13 milionů korun.

Prvotrimestrální screening se někdy nazývá také screening Downova syndromu. Jde o kombinaci vyšetření, díky nimž je možné ověřit, zda dítě nebude trpět vrozenou vadou. Příspěvek na něj začala VZP svým klientkám nabízet na jaře roku 2014. Srovnatelná data za 1. pololetí jsou proto k dispozici až od následujícího roku.

Jak rostl zájem klientek VZP o příspěvek na prvotrimestrální screening

	1. pololetí 2015	1. pololetí 2016	1. pololetí 2017	1. pololetí 2018	Srovnání 2015/2018
Počet klientek	7 001	10 965	12 613	13 502	+92,86 %
Vyplaceno v Kč	3 498 352	10 368 811	11 981 922	13 041 559	+272,79 %

Screening Downova syndromu kombinuje rozbor krve matky, podrobné ultrazvukové vyšetření plodu a věk rodičky. Je spolehlivější než jiné metody a začíná se s ním už mezi 11. a 14. týdnem těhotenství (namísto 16. týdne u předchozích postupů). Právě tyto výhody vedou k tomu, že ho nastávající matky upřednostňují před dalšími nabízenými benefity.

O některý ze všech pěti příspěvků, které VZP těhotným ženám a maminkám nabízí, projevilo od začátku roku zájem už 17 360 klientek nejsilnější tuzemské zdravotní pojišťovny. Celkem získaly 15,99 milionů korun.

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Moderní léky na hepatitidu zvedly za 5 let výdaje na léčbu o 150 %

2018-07-25T07:23:46+00:00

Náklady na léčbu klientů VZP, kteří trpí některým z druhů hepatitidy, dramaticky rostou. V loňském roce za ně pojišťovna zaplatila už tři čtvrtě miliardy korun. Za pět let tak výdaje na léčbu hepatitidy stouply o 150 %. To je způsobeno zejména tím, že pacientům jsou k dispozici stále účinnější moderní léky. Proti některým typům žloutenky je navíc možné se nechat očkovat a VZP na očkování přispívá až 500 korun. Pojišťovna na to upozorňuje při příležitosti sobotního Světového dne hepatitidy.

Zatímco počet pacientů s hepatitidou se za posledních pět let zásadně nezměnil, průměrná cena léčby ano. V roce 2013 se s některým typem žloutenky léčilo 12 209 klientů VZP a celkové náklady tehdy činily téměř 300 milionů korun. Loni se výdaje za 13 840 klientů vyšplhaly bezmála na 750 milionů. Průměrné roční náklady na jednoho klienta tak stouply více než dvojnásobně, a to z 24 tisíc na 54 tisíc korun.

Počty pacientů s hepatitidou a náklady na jejich léčbu v letech 2013–2017

	2013	2014	2015	2016	2017	2013/2017 v %
Pacienti	12 209	13 526	13 567	13 840	13 840	+13,36 %
Náklady v Kč	295 498 000	340 990 000	352 428 000	615 505 000	744 621 000	+151,99 %
Průměr na 1 pacienta	24 203	25 210	25 977	44 473	53 802	+122,29 %

Nejnákladnější je léčba pacientů s chronickými formami hepatitid, především hepatitidou typu C. Tento virus, který je přenosný zejména krví, je zákeřný tím, že u nakaženého se dlouho nemusí projevit žádnými příznaky. Chronické stadium této nemoci může přejít až v cirhózu či rakovinu jater. V současné době proti této nemoci není očkování.

Naopak proti žloutence typu A a B jsou vakcíny běžně dostupné. Děti jsou očkovány proti hepatitidě B, která způsobuje závažné záněty jater a je možné se jí infikovat krví nebo tělními tekutinami nakaženého. Očkování proti hepatitidě A se doporučuje též zejména u dětí nebo v rámci cestovního očkování do rizikových zemí. Virus vniká do těla nejčastěji ústy, a to kontaktem s infikovanou stravou, rukama nebo předměty.

Na očkování proti oběma typům hepatitid VZP svým klientům přispívá. Dětem, které mají očkování proti žloutence typu B zahrnuto od roku 2001 v očkovacím kalendáři a mají ho plně hrazené, poskytuje VZP příspěvek na vakcínu proti typu A, a to až do výše 500 korun.

Dospělí se mohou chránit proti žloutence typu B, nebo kombinovanou vakcínou proti typům A i B. Toto nepovinné očkování nemají hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, pokud nepatří do zákonem stanovených rizikových skupin. VZP jim ale na něj přidá až 500 korun.

Podrobnosti k čerpání příspěvků na očkování jsou k dispozici zde.

O tyto příspěvky je u klientů VZP stále větší zájem. Zejména u dětí stoupl za poslední dva roky skoro o polovinu.

Počet vyplacených příspěvků na očkování proti hepatitidě

	Rok 2016	Rok 2017	Srovnání 2016/2017
Dospělí	14 419	17 005	+ 18 %
Děti	9 489	13 945	+ 47 %
Celkem	23 908	30 950	+ 29 %

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

České konopí pro léčebné použití je pacientům opět dostupné

2018-06-25T09:15:03+00:00

Do lékáren míří 4,2 kilogramy konopí pro léčebné použití vypěstovaného v České republice. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ho dnes vykoupil od dodavatele, společnosti Elkoplast Slušovice s.r.o., a umístil do skladu smluvního distributora, společnosti Alliance Healthcare s.r.o. Lékárny si české konopí mohou u tohoto distributora objednat již v pondělí 25. června.

SÚKL úspěšně dokončil veřejnou zakázku a převzal od dodavatele konopí pro léčebné použití v požadované kvalitě, která zajišťuje pacientům jeho bezpečné užívání. Ze skladu smluvního distributora může být dodáváno do všech českých lékáren.

„Jsme rádi, že české konopí pro léčebné použití je opět našim pacientům k dispozici. Z podnětů, které od nich přicházejí víme, že mají o tuto léčbu velký zájem. Věřím, že jim pomůže při léčbě jejich vážných nemocí,“ uvedla Mgr. Irena Storová, pověřená vedením SÚKL.

Jedná se již o druhou úspěšně zrealizovanou dodávku konopí pro léčebné použití vypěstovaného v České republice. SÚKL předpokládá navazující kontinuální dodávky, které pokryjí zájem předepisujících lékařů a pacientů o léčbu konopím.

Konopí pro léčebné použití se v ČR používá zejména na tlumení chronické neutišitelné bolesti, při neurologických potížích, spasticitě apod. Předepsat jej mohou pouze lékaři 13 odborností například z oboru onkologie, neurologie, revmatologie, ortopedie, lékaři se specializací na léčbu bolesti nebo paliativní medicínu. V lékárně se konopí pro léčebné použití vydává na elektronický recept jako individuálně připravovaný léčivý přípravek. K dnešnímu dni se u nás k předepisování konopí zaregistrovalo 52 lékařů. Konopím pro léčebné použití se v České republice léčí v průměru 26 pacientů měsíčně, kterým lékárny za měsíc vydají průměrně 200 g konopí. Měsíční limit hmotnosti léčiva určeného pro jednoho pacienta je 180 g. České konopí mohou lékárny nakupovat od SÚKL za necelých 150 Kč za 1 g bez DPH.

Mgr. Monika Knobová
Tiskové a informační oddělení

Poprvé v České republice - nový přístup k rodičům, k porodu a k ošetřování novorozence

2018-06-25T08:56:55+00:00

Nemocnice Na Bulovce nabízí jako první unikátní systém ke splnění všech přání rodičů v souvislosti s porodem a s ošetřováním novorozence, při dodržení odborných postupů a zajištění bezpečnosti maminky a dítěte.

Předpokladem realizace projektu bylo pořízení přístrojové techniky (k monitorování novorozence a k zajištění jeho tepelného komfortu) a rekonstrukce oddělení šestinedělí.

"Na základě Dotazníku porodních přání, který dostane v těhotenské poradně, si rodina může naplánovat, jakým způsobem o ni bude v průběhu porodu a v poporodním období pečováno," vysvětluje novinku primář Neonatologického oddělení Nemocnice Na Bulovce Martin Čihař a dodává: "Jednotlivé postupy budou v dotazníku přesně popsány. Rodiče budou edukováni v rámci předporodních kurzů. Součástí bude samozřejmě diskuze s rodiči a vysvětlení jednotlivých postupů."

Celý projekt cílí na splnění všech představ rodičů o tom, jak by porod a péče o miminko měl probíhat. "Naší snahou je, aby narození dítěte bylo pro celou rodinu krásným zážitkem při zachování veškeré bezpečnosti," připomíná přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Michal Zikán. "Jsme schopni zajistit minimální separaci dítěte, od porodu miminko setrvale s matkou, dle přání i s otcem a poté společné ubytování na jednom pokoji," doplňuje primář Čihař.

V dotazníku se rodiče vyjadřují k průběhu porodu (medikace, nástřih, polohy při porodu, přítomnost doprovodu atd.), k ošetření dítěte, bonding, vyšetření novorozence u maminky, dotepání pupečníku, k poporodnímu průběhu (minimální separace, možnost být i s otcem na pokoji, což je samozřejmě limitováno počtem jednolůžkových pokojů).

Tento nový přístup nemocnice může nově nabízet i díky patronce neonatologického oddělení Lucie Borhyové a jejímu nadačnímu fondu LuckyBe. Nadační fond totiž daroval neonatologickému oddělení potřebné technické vybavení v hodnotě přesahující půl miliónu korun. Konkrétně jde o: 2 x vyhřívaný panel Sunflower + 2x pulzní oxymetr Masimo Rad-8 (přístroje nutné pro bonding) a přístroj pro podporu dýchání.

"LuckyBe se snaží přispívat k tomu, aby byl náš život šťastnější a plnější. Proto jsme se rozhodli získávat finanční prostředky pro neonatologické oddělení Nemocnice Na Bulovce a pomáhat zdejšímu skvělému a sehranému týmu lékařů a sestřiček při jejich práci a snaze novorozeným dětem poskytnout co nejkvalitnější péči," říká patronka neonatologického oddělení Lucie Borhyová.

Fotografie z dnešní tiskové konference najdete na http://www.uschovna.cz/zasilka/AKFC62HTC3X4FE5W-WCD

Martin Šalek

tiskový mluvčí

VZP dala dárcům krve skoro 22 milionů

2018-06-25T08:46:41+00:00

Za posledních pět let dramaticky přibylo klientů VZP, kteří čerpají benefity určené pro dárce krve. Zatímco v loňském roce jich bylo více než 25 tisíc, v roce 2013 se jich přihlásilo méně než 4 800. Ještě rychleji roste částka, kterou pojišťovna dárcům krve vyplatí – oproti necelým 2,4 milionu korun před pěti lety to loni bylo skoro 22 milionů. VZP tyto informace zveřejňuje při příležitosti dnešního Světového dne dárců krve.

Nejsilnější zdravotní pojišťovna podporuje dárcovství krve dlouhodobě – krev hraje v současné medicíně nezastupitelnou roli. Pomáhá zachraňovat životy, přičemž ji ovšem nelze uměle vyrobit. Dárcům proto VZP nabízí speciální příspěvek až 1 000 korun. Ten mohou použít na rehabilitační aktivity lázeňského typu, jako jsou například plavání, sauna, solná jeskyně, masáže a další, nebo na vitamínové přípravky zakoupené v lékárně.

Jak dárci krve čerpali příspěvky od VZP v letech 2013 a 2017

	Rok 2013	Rok 2017	Nárůst 2013/2017
Počet příspěvků	4 784	25 201	+426,8 %
Vyplaceno celkem Kč	2 392 456	21 743 320	+808,8 %

Z jednotlivých regionů projevilo loni o příspěvek zájem nejvíce dárců na Vysočině (2 986), ve Zlínském kraji (2 915) a v Jihomoravském kraji (2 162). Naopak nejméně dárců se o příspěvek přihlásilo v Karlovarském kraji (623). Podrobně to ukazuje následující tabulka.

Jak v roce 2017 čerpali dárci krve příspěvky od VZP v jednotlivých krajích

	Počet příspěvků	Vyplaceno celkem Kč
Praha	1 793	1 476 382
Středočeský kraj	1 871	1 602 888
Jihočeský kraj	1 611	1 369 518
Plzeňský kraj	1 121	901 057
Karlovarský kraj	623	522 765
Ústecký kraj	2 077	1 790 477
Liberecký kraj	1 124	944 605
Královéhradecký kraj	2 060	1 754 231
Pardubický kraj	1 918	1 651 627
Kraj Vysočina	2 986	2 624 951
Jihomoravský kraj	2 162	1 906 600
Olomoucký kraj	1 253	1 089 112
Moravskoslezský kraj	1 687	1 503 485
Zlínský kraj	2 915	2 605 622
CELKEM	25 201	21 743 320

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Nová regulace poukazových zdravotnických prostředků ušetří pojištěncům stamiliony

2018-06-25T08:37:26+00:00

Vláda dnes schválila návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která přináší nová pravidla pro úhradovou regulaci zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz a hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Nová úprava zajistí širokou dostupnost plně hrazených zdravotnických prostředků a zároveň minimalizuje ekonomické dopady do systému veřejného zdravotního pojištění. „Je to jedna z klíčových změn tohoto zákona ve prospěch pacientů za několik mnoho let. Cílem nové úpravy je zakotvení konkrétního nároku pacienta přímo v zákoně a dosažení nezbytné transparentnosti,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Novela přináší celou řadu pozitivních změn pro pacienty. Zpřesněním právní úpravy bude především umožněna plná úhrada většího spektra zdravotnických prostředků, tedy i těch, které byly dosud hrazeny se spoluúčastí 25 % z ceny skutečně uplatněné vůči pojištěnci.Odhadujeme, že tím klesne úhrnná spoluúčast na straně pojištěnců až o několik stovek milionů korun,“ řekl dále ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Tato částka bude nově součástí výdajů veřejného zdravotního pojištění, nicméně s ohledem na členění úhradových skupin a nastavení limitu úhrady dojde k úsporám systému v přibližně shodné výši. Prostřednictvímdohody o nejvyšší ceně a cenové soutěži bude možné u v zásadě zaměnitelných zdravotnických prostředků snížit výši úhrady ještě pod zákonem stanovený limit.

Klíčovou přílohou novely je nový a aktualizovaný seznam zdravotnických prostředků, v němž jsou pro jednotlivé úhradové skupiny stanoveny úhradové limity a další podmínky úhrady, tzv. kategorizační strom. „Významnou změnou je, že nové zdravotnické prostředky budou zařazovány do systému úhrad každý měsíc a nikoli jen jednou za půl roku, jako je tomu dnes. Pacienti se tak ke svým zdravotnickým pomůckám dostanou mnohem rychleji,“ vysvětlil ministr Vojtěch. Novela umožní pružné reakce na vstup nových produktů na trh a změny cenové hladiny na trhu tak, aby nedocházelo k navýšení nákladů pacienta ani systému zdravotního pojištění. Samotné zařazování zdravotnických prostředků do úhradových skupin bude administrativně velmi nenáročné, protože bude probíhat pouhým ohlášením do příslušné úhradové skupiny, a to bez správního řízení. Správní řízení by Státní ústav pro kontrolu léčiv zahájil až tehdy, pokud by bylo zařazení zdravotnického prostředku zpochybněno. Pro první zařazení všech dnes hrazených produktů je stanoveno přechodné období, které bude trvat cca 3/4 roku. Za účelem pravidelné každoroční aktualizace kategorizačního stromu bude příkazem ministra zakotvena trvalá agenda Komise pro kategorizaci a úhradovou regulaci zdravotnických prostředků.

Novela vznikla za nadstandardní spolupráce se všemi dotčenými subjekty – Státním ústavem pro kontrolu léčiv, zdravotními pojišťovnami, odbornými společnostmi, profesními komorami, průmyslovými asociacemi. Do celého rozhodovacího procesu byly velmi intenzivně zapojeny také pacientské organizace.

Ministerstvo zdravotnictví novou právní úpravou reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který v červnu 2017 zrušil dosavadní systém úhrad na základě návrhu skupiny senátorů, kteří měli výhrady ke stanovování úhrad zdravotnických prostředků. Podle nich pojišťovnám umožňoval, aby si fakticky samy určovaly, jestli a v jaké výši pomůcku uhradí. Podle soudu to bylo v rozporu s právem na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného zdravotního pojištění. Zákonodárcům dal čas na přípravu novely do 1. 1. 2019. „Dosavadní pravidla nebyla zcela transparentní a existoval zde prokorupční potenciál. V nové právní úpravě naplňujeme požadavek Ústavního soudu,aby na péči dosáhl každý pacient bez ohledu na svůj sociální status, a stanovujeme jasná transparentní pravidla. Díky tomu, že jsme je připravili v rekordním čase, věřím, že se nám podaří předejít velkému chaosu a miliardovým ztrátám, ke kterým by v opačném případě v systému veřejného zdravotního pojištění od nového roku došlo, protože předchozí vedení ministerstva přípravy naprosto podcenilo. Nyní je to v rukou parlamentu a já jsem přesvědčen, že zákonodárci neohrozí pacienty ani systém a novelu do konce roku schválí,“ dodal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ing. Gabriela Štěpanyová
Vedoucí tiskového oddělení, tisková mluvčí

Protikuřácký zákon slaví první rok účinnosti. Za tu dobu prokazatelně klesl počet kuřáků.

2018-06-25T08:26:24+00:00

Přesně před rokem, u příležitosti Světového dne bez tabáku, který každoročně připadá na 31. květen, vstoupil v účinnost tzv. protikuřácký zákon, jehož cílem je ochrana zdraví občanů před účinky tabákového kouře. Výsledky výzkumu Státního zdravotního ústavu o spotřebě tabáku v české dospělé populaci ve věku 15 let a více za rok 2017 ukazují, že počet kuřáků za poslední rok prokazatelně klesl.

V listopadu 2017, tedy po necelém půlroce účinnosti zákona, realizoval SZÚ Národní výzkum o spotřebě tabáku v dospělé populaci České republiky, který probíhá dle metodiky WHO každoročně od roku 2012. Z výsledků vyplývá, že v dospělé populaci bylo v ČR v roce 2017 celkem 25,2 % kuřáků, více kouří muži – 31 %, žen kouří pouze 20 %. Denně kouří 18,4 % dospělé populace (denní kuřák je ten, který vykouří nejméně jednu cigaretu denně), příležitostně kouří 6,8 %. V roce 2017 denně kouřilo 22,6 % mužů a 14,5 % žen. „Každá právní úprava potřebuje nějaký čas na to, aby se osvědčila v praxi. V souvislosti s protikuřáckým zákonem však nejnovější data SZÚ ukazují, že jsme se vydali správnou cestou. Oproti roku 2016 došlo k poklesu aktuálních kuřáků o 3,5 %. A to jsou teprve čísla za prvních šest měsíců účinnosti zákona,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že na validní vyhodnocení dopadů protikuřáckého zákona je potřeba počkat ještě několik let. U mužů došlo k poklesu o více než 4 %, u žen o více než 3 %. A naopak počet aktuálních nekuřáků stoupl v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016 o více než 3 %. „Z dlouhodobého hlediska je možno za období 2012–2017 konstatovat snížení prevalence kuřáctví u dospělé populace 15+,“ doplnila vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.

Výzkum také ukázal, že téměř jedna pětina (18,9 %) populace je vystavena tabákovému kouři ve svých domovech; nejvíce pak věková skupina mladých 15–24letých (26 %). Oproti roku 2016 zde nedošlo ke změně. Poměrně vysoké procento nekuřáků je nadále vystaveno tabákovému kouři na pracovišti. Celkem se to týká 10,7 % zaměstnanců – nekuřáků, s převahou mužů. Nicméně ve srovnání s rokem 2016 došlo v roce 2017 k významnému snížení expozice tabákovému kouři na pracovišti, a to o 5,2 %. Čísla SZÚ dále hovoří o tom, že přibližně třetina (33,2 %) současných kuřáků se v průběhu posledního roku pokusila přestat, v roce 2016 to bylo 28,6 %. Oproti roku 2016 byl zaznamenán v roce 2017 téměř pětiprocentní nárůst pokusů přestat kouřit. SZÚ se při svém výzkumu dotazoval i na spokojenost se zákazem kouření v restauracích, hospodách a barech, tu vyjádřilo 61,4 % respondentů – 72,2 % nekuřáků a 29,2 % kuřáků.

„Česká populace kouří převážně klasické cigarety. Muži kouří nejčastěji 15–24 cigaret denně, ženy pak nejčastěji 10–14 cigaret denně,“ řekla Marie Nejedlá. Elektronické cigarety kouří 5,2 % aktuálních kuřáků a bezdýmný tabák 2,5 % aktuálních kuřáků. V porovnání s rokem 2016 došlo ve věkové skupině 15–24 let ke zvýšení procenta uživatelů elektronických cigaret na 12,2 %.

Užívání tabáku je pokládáno za jednu z nejzávažnějších, ale dobře preventabilních příčin úmrtí na chronická neinfekční onemocnění. Jedná se zejména o kardiovaskulární, nádorová a respirační onemocnění, jejichž léčba představuje významnou ekonomickou zátěž pro systém zdravotní péče. Přibližně dvojnásobné jsou pak ekonomické ztráty nezdravotní v důsledku předčasných úmrtí, snížené produktivity práce, nákladů na pracovní neschopnosti a invalidní důchody aj. „V důsledku nemocí souvisejících s kouřením u nás každý den zemře jeden autobus plný lidí a celospolečenské náklady způsobené kouřením jsou 100 mld. korun ročně. To jsou přece natolik alarmující čísla, která nás vedou k opatřením na ochranu zdraví našich občanů. A to je naše priorita,“ řekl dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministerstvo zdravotnictví si na přelomu března a dubna nechalo agenturou STEM vypracovat sociologický průzkum, který zjišťoval názory české veřejnosti na protikuřácký zákon. Výzkum proběhl ve dnech 27. 3. – 2. 4. 2018 na reprezentativním vzorku 1 033 osob starších 18 let. Výsledky jasně ukázaly, že většina veřejnosti (53 %) vnímá protikuřácký zákon jako pozitivní opatření. Konkrétně zákaz kouření v restauracích nevadí dvoutřetinové většině dotazovaných (68 %). Průzkum také ukázal, že podle většiny lidí nemá zákaz kouření vliv na návštěvnost restauračních zařízení (odpovědělo tak 60 % respondentů). Pětina dokonce začala chodit do restaurací nebo tam začala chodit častěji. Při zkoumání názorů na přínosy zákona třípětinová většina lidí (61 %) uvedla, že protikuřácký zákon povede k vyšší ochraně zdraví občanů. Více než třetina veřejnosti (36 %) by zákon nechala beze změny a desetina lidí (11 %) by ho dokonce ještě zpřísnila.

Výslednou zprávu SZÚ k Národnímu výzkumu o spotřebě tabáku v dospělé populaci České republiky za rok 2017 naleznete na webových stránkách MZ ČR.

Ing. Gabriela ŠTĚPANYOVÁ
vedoucí tiskového oddělení
tisková mluvčí

Thomayerova nemocnice jako první v ČR uvedla novinku v léčbě mužské stresové inkontinence

2018-06-25T08:19:53+00:00

Centrum urologické péče Thomayerovy nemocnice v tomto týdnu provedlo šestici unikátních operací, při kterých pacientům implantoval novinku na poli léčby mužské stresové inkontinence – implantaci svěrače močové trubice Victo od společnosti Promedon. Toto zařízení má za cíl významně zkvalitnit život mužů s touto diagnózou. Thomayerova nemocnice byla vzhledem ke svým zkušenostem vybrána jako první nemocnice v České republice, která má možnost tyto nejmodernější přístroje implantovat.

Stresová inkontinence u mužů mnohdy vznikne jako následek operací prostaty, kdy je zasažena i část svěračového mechanismu. Jedinou možností, jak činnost svěrače nahradit, je implantace jeho náhrady, jejíž fungování si lze představit jako manžetu při měření krevního tlaku na paži. „Posledních 30 let se využíval jiný systém, který však v průběhu let ztrácí svou funkčnost, a to bez možnosti zlepšení. Nový přístroj, který jsme tento týden implantovali, je adjustabilní, tedy lze průběžně nastavovat tak, aby dosahoval i dlouhodobě co nejlepších výsledků. To je obrovský pokrok,“ říká primář Urologického oddělení Thomayerovy nemocnice doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. Implantace je podle něj otázkou zhruba hodinové operace. Veškerá další nastavení pak již probíhají neinvazivně, tedy bez nutnosti dalšího zákroku.

„Výrobce se rozhodl, že přístroje budou implantovat jen ta nejlepší urologická centra v jednotlivých zemích a jsem velmi rád, že právě Thomayerova nemocnice byla vybrána jako jedno z nich,“ říká ředitel Thomayerovy nemocnice doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc. Cena nového přístroje se pohybuje zhruba okolo 250 tisíc korun. „Očekáváme, že implantací v Thomayerově nemocnici bude asi 20 za rok. Velmi si vážíme přístupu zdravotních pojišťoven, které se rozhodly tuto náhradu močové trubice hradit z veřejného zdravotního pojištění,“ dodává primář urologie doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D.

Ondřej Macura, tiskový mluvčí Thomayerovy nemocnice

Lidé nechodí na prevenci a často nevědí, že mají vysoký tlak. Nemocných trvale přibývá

2018-05-21T09:47:07+00:00

Za uplynulé čtyři roky přibylo více než čtvrt milionu klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny, u nichž lékaři zjistili vysoký krevní tlak. Zatímco v roce 2014 vykázali pojišťovně přes 850 tisíc pacientů s tímto zdravotním problémem, v loňském roce jich bylo už přes 1,1 milionu. Ve skutečnosti má však v Česku vysoký tlak mnohem více lidí – podle České společnosti pro hypertenzi jde až o 40 % obyvatel, přičemž 25 % nemocných o své chorobě vůbec neví.

VZP zveřejňuje tato data v souvislosti se Světovým dnem hypertenze, který připadá na čtvrtek 17. května. Zároveň chce upozornit, že výdaje za léčbu přesáhly loni 2,84 miliardy korun. Uvedenému onemocnění mohou přitom lidé ve velké míře sami předcházet dodržováním zásad zdravého životního stylu. Přesto jak počty nemocných, tak náklady na péči o ně průběžně rostou.

Zmíněné 2,84 miliardy jsou přitom jen náklady přímo na tuto konkrétní diagnózu a nejsou v nich započteny výdaje na léčbu nemocí, které hypertenze může dále způsobovat. Neléčený vysoký krevní tlak je v přímé souvislosti například s vývojem aterosklerózy, cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční a dalších. Jen infarkty myokardu stojí pojišťovnu ročně dalších 1,2 miliardy, výdaje za péči o klienty s cévními mozkovými příhodami se pohybují kolem 2 miliard atd.

Počty klientů VZP s hypertenzí a náklady na péči o ně

	Rok 2014		Rok 2017
	Pacienti	Náklady v Kč	Pacienti	Náklady v Kč
Praha	109 039	337 128 000	134 564	399 839 000
Středočeský kraj	103 379	310 299 000	134 290	365 603 000
Jihočeský kraj	43 257	113 276 000	60 286	143 586 000
Plzeňský kraj	47 771	138 388 000	63 058	159 417 000
Karlovarský kraj	25 029	70 821 000	31 055	79 143 000
Ústecký kraj	69 091	185 639 000	97 198	233 402 000
Liberecký kraj	43 828	112 401 000	57 190	140 353 000
Královéhradecký kraj	47 075	123 089 000	58 182	146 423 000
Pardubický kraj	54 456	148 389 000	73 092	179 434 000
Vysočina	49 088	123 936 000	67 882	148 461 000
Jihomoravský kraj	100 177	279 699 000	128 175	324 537 000
Olomoucký kraj	40 939	111 972 000	54 113	140 486 000
Moravskoslezský kraj	72 416	205 551 000	84 473	222 880 000
Zlínský kraj	50 544	125 633 000	72 656	160 439 000
CELKEM	856 089	2 386 223 000	1 116 214	2 844 002 000

VZP se snaží vzniku a rozvoji hypertenze u svých klientů předcházet například tím, že podporuje klienty, kteří jednají v zájmu svého zdraví. Poskytuje jim například příspěvky na snižování nadváhy, na pohybové aktivity nebo na odvykání kouření.

Pojišťovna také opakovaně zdůrazňuje význam pravidelných preventivních prohlídek u praktických lékařů, jejichž součástí je právě i měření krevního tlaku. Na ty však pravidelně chodí jen kolem 30 % dospělých. Neléčená hypertenze totiž probíhá tak, že nemocný na sobě často nepozoruje žádné příznaky. O nemoci pak takový člověk vůbec neví, neabsolvuje žádnou léčbu a o to více hrozí, že se u něj rozvinou některé ze souvisejících velmi závažných poruch.

Fakta o vysokém tlaku*:

Zdravý člověk by měl mít krevní tlak při měření u lékaře pod 140/90 a při měření doma pod 135/85.
Pravděpodobnost hypertenze roste s věkem, ale např. i s onemocněním cukrovkou.
Některé faktory způsobující hypertenzi nelze ovlivnit: věk a rodinnou zátěž.
Jiné faktory ovlivnit lze: konzumaci nezdravých jídel, kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek pohybu, obezitu, chronický stres apod.
Pokud máte tlak nad 140/90, hrozí vám cévní mozková příhoda, infarkt myokardu, srdeční selhání, demence, poškození funkce ledvin, zhoršení zraku, poruchy erekce.

*Zdroj: Česká společnost pro hypertenzi

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Invazivní meningokoková meningitida může zabít do 24 hodin od prvních příznaků

2018-04-23T08:06:47+00:00

Meningokoková infekce je velmi rychlé, agresivní a život ohrožující onemocnění, které zpočátku působí jako běžná viróza, ovšem do několika hodin po propuknutí mu může pacient podlehnout nebo mít doživotní následky. Jedinou účinnou ochranou je očkování. O potřebě očkování na nebezpečné infekce na dnešní tiskové konferenci hovořili Mgr. Eva Gottvaldová, hlavní hygienička ČR, MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, MUDr. Zarina Karimová, lékařka očkovacího centra Nemocnice Na Bulovce a speciální host, Olga Menzelová, manželka režiséra Jiřího Menzela, kterému agresivní pneumokok převrátil život naruby.

Úspěch léčby závisí na rychlosti rozpoznání nemoci

Většinu případů bakteriální meningitidy způsobí meningokok, pneumokok a bakterie Haemophilus influenzae typu b (Hib). Onemocnění se může projevit jako bakteriální meningitida – zápal mozkových blan či infekce míchy – nebo jako septikémie – krevní infekce. „Invazivní meningokokové onemocnění má velmi rychlý průběh a může se rozvinout během několika hodin. Proto nemoc vyžaduje velmi rychlou lékařskou péči. Z toho důvodu je důležité, aby byly obecně známy projevy nemoci, které pacienta a jeho okolí upozorní, že je potřeba vyhledat a zajistit lékařskou péči,“ upozorňuje MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce a dodává: „Léčba je založena na rychlém přesunu do nemocnice a na co nejvčasnějším podání antibiotik.“ Mezi příznaky meningokokové meningitidy patří ospalost, horečka, podrážděnost, netečnost a snížená vnímavost, bolesti svalů, nohou nebo kloubů, úporná bolest hlavy, světloplachost, zvracení. Při nemoci se může objevit vyrážka nebo skvrnky na kůži, které nezblednou ani pod tlakem (například po přimáčknutí sklenice). „Příznaky na počátku ale mohou být velmi necharakteristické. Proto, pokud se objeví slabost nejasné příčiny, bolesti hlavy, celková nevůle nebo dokonce projevy krvácení, vyhledejte lékaře ihned," nabádá MUDr. Roháčová.

Následky jsou často fatální

Až sedm z deseti přeživších nemocných má doživotní následky. Patří k nim amputace končetin, ztráta sluchu, problémy se soustředěním, selhávání orgánů, tinnitus (pískání v uších), agresívní chování, problémy s rovnováhou, deprese, nemotornost, opožděný vývoj u dětí, epilepsie, bolestivost kloubů.

Přenašeči jsou mezi námi

„Bakterie meningokok je přítomna v nosohltanu 10-20% zdravých osob,“ uvádí primářka MUDr. Hana Roháčová. Infekce se šíří mezi lidmi pomocí kapének (při líbání, kašli, kýchání a prostřednictvím sdíleného jídla či nádobí). Vyššímu riziku nákazy bakteriální meningitidou jsou vystaveny děti, které chodí do družiny nebo do školky. Nejohroženější rizikovou skupinou jsou tak právě děti do 4 let a dospívající ve věku 15 až 19 let. Ti nejčastěji onemocní například po pobytu na diskotékách, kdy je jejich organizmus oslaben několikahodinovým pobytem v rušném zalidněném prostředí. V globalizovaném světě přispívají k šíření onemocnění i všichni, kteří cestují do nejvíce postižených oblastí, především třetího světa.

Čísla jsou na vzestupu

V České republice onemocnělo od roku 2011 do roku 2015 celkem 278 lidí invazivním meningokokovým onemocněním. Z nich 23 pacientů zemřelo. Za poslední roky má onemocnění stoupající trend. V roce 2015 bylo zjištěno 44 meningokokových onemocnění, v roce 2016 to bylo 47 onemocnění a v roce 2017 bylo 68 případů.

Jak se chránit před onemocněním

„Těm, kdo byl vystaven přímému a úzkému kontaktu s invazivním meningokokovým onemocněním, jsou krátkodobě ordinována antibiotika jako prevence propuknutí nemoci,“ vysvětluje MUDr. Hana Roháčová. To ovšem neznamená dlouhodobou ochranu před onemocněním. Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.

Dle výzkumů je naprostá většina meningokokových invazivních onemocnění způsobena pěti sérologickými skupinami, z nichž lze všem (A, C, Y, W a B) předejít očkováním. „Imunitní obranná reakce po očkování vyzbrojí organismus před napadením touto nemocí. V Česku jsou dostupné vakcíny proti všem séroskupinám meningokoka i proti nejčastějšímu typu u nás – séroskupině B. Očkovat se mohou děti od 2 měsíců věku a tato ochrana je považovaná za jedinou účinnou a smysluplnou. To by si měli uvědomit především rodiče malých dětí a zajistit jim bezpečné dospívání,“ zdůrazňuje primářka Roháčová.

I klíšťová encefalitida může mít dlouhodobé následky

Příroda se po zimě probouzí. A s ní se probouzí i klíšťata, která již nyní vykazují svou aktivitu. Primářka MUDr. Hana Roháčová léčí i nejtěžší případy klíšťové encefalitidy. „Klíšťová encefalitida je virové onemocnění probíhající jako nehnisavý zánět mozkových blan nebo zánět mozku. Inkubační doba je 3-30 dní. V první fázi onemocnění se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnost, bolesti v kloubech, které trvají několik dní“ říká primářka Roháčová a dodává: „Druhá fáze onemocnění se uvede nástupem krutých bolestí hlavy, které jsou provázeny horečkami. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento akutní stav trvá dva až tři týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu. Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze.“

Asi u jedné čtvrtiny nemocných dochází ke vzniku trvalých následků. Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese. K úmrtí dochází pouze ve výjimečných případech. Ochranou je očkování, které lze provádět po celý rok, nejvhodnější je ale nyní. I klíšťová encefalitida totiž vykazuje rostoucí trend. V roce 2015 bylo zjištěno 355 onemocnění, v roce 2016 to bylo už 565 onemocnění a v roce 2017 dokonce 687 případů.

Lymská borelióza je další nemoc, kterou může klíště přenést na lidi. Mezi lidmi navíc panuje fáma, že tuto nemoc přenáší i komár. „Komáři je druh hmyzu, který nepřenáší lymskou boreliózu. Lymskou boreliózu jednoznačně přenáší klíště a jeho vývojové formy,“ vysvětluje primářka Roháčová a doplňuje: „Onemocnění má časné a pozdní stadium. Časné stadium je pomalu se šířící červená skvrna zvaná erythema migrans. Objevuje se v místě, kde se klíště přisává. Vzácně tyto skvrny lidé na sobě ani nepozorují, a přesto, když se cítí špatně, se při testech ukáže, že onemocnění prodělali.“ Většinou se však uvedená červená skvrna postupně zvětšuje, uprostřed bledne, až vznikne jakýsi prstenec. Skvrna se někdy i ve formě zarudlého většího pupínku může vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Dalšími příznaky onemocnění bývá horečka, třesavka, bolesti ve svalech a celková únava. Někdy příznaky připomínají onemocnění chřipkou, a proto jim nevěnujeme tolik pozornosti. Pozdní stadium lymské boreliózy postihuje klouby, kůži a nervový systém. Proti onemocnění dosud neexistuje účinná vakcína. První pokusy však už učiněny byly. Nemoc se léčí antibiotiky.

Martin Šalek

tiskový mluvčí

Budoucí zubaři poradí jak na zdravé zuby a beze strachu

2018-04-23T07:59:37+00:00

Studenti Zubního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) budou v úterý 17. dubna na Palackého náměstí v Praze pomáhat lidem se správnou technikou čištění zubů, aby tak zamezili vzniku zubního kazu, zubního kamene a zánětu dásní. Zároveň poradí, jak bojovat se strachem z ošetření, zejména u dětí.

Sdružení studentů stomatologie České republiky i v letošním roce organizuje akci Ve zdravé Praze zdravý zub pod záštitou děkana 1. LF UK prof. MUDr. Aleksiho Šeda, DrSc., proděkana pro zubní lékařství doc. MUDr. Reného Foltána, Ph.D., a radního hlavního města Prahy pro oblast zdravotnictví Ing. Radka Lacka.

Společným jmenovatelem problémů ústní dutiny je zubní plak, který všechna uvedená onemocnění způsobuje. Studenti proto zájemcům na modelech ústní dutiny předvedou, jak plak efektivně odstranit. Procvičí správné čistící techniky a doporučí vhodné dentální pomůcky (kartáčky, dentální nit, mezizubní kartáčky se štětinkami). Studenti budou lidem vysvětlovat také rozdíl mezi zubním plakem a zubním kamenem, které bývají nesprávně zaměňovány. Zubní plak je měkká nažloutlá vrstva usazující se na povrchu zubu v místech, která se hůře čistí, a to zejména v oblasti krčku (části zubu nejblíže dásni). Oproti tomu zubní kámen vzniká mineralizací zubního plaku, ukládáním minerálů
a anorganických solí obsažených ve slinách.

„Cílem akce je ukázat lidem každého věku, jak snadno se dá dobře prováděnou ústní hygienou předejít potížím, se kterými se během života setká více než 90 procent populace – zubnímu kazu
a parodontitidě,“ říká studentka 3. ročníku Zubního lékařství na 1. LF UK Kateřina Lustigová, která za Sdružení studentů stomatologie ČR akci v Praze koordinuje. „Jsme rádi, že jako budoucí zubní lékaři můžeme lidem díky naší iniciativě pomoci předejít vzniku nepříjemných komplikací a zlepšit v této oblasti jejich zdraví,“ dodává studentka.

Dalším tématem akce Ve zdravé Praze zdravý zub bude komunikace, a to hlavně s rodiči dětí, které mají zvýšenou obavu ze zubního ošetření, odborně dentální anxiozitu. Situace, kdy pacienti nespolupracují, nechtějí se nechat ošetřit a často i fyzicky bojují, je pro všechny obtížná, ale ne nezvládnutelná. Od zubního lékaře vyžaduje laskavý přístup a hodně trpělivosti.

„Obecně platí, že při spolupráci s dětskými pacienty by měl být ošetřující zubní lékař trpělivý, empatický a na vyšetření či výkon by měl mít dostatek času. Zároveň je velmi důležité, aby pacienta pravdivě seznámil se vším, co jej čeká, volil slova vhodná jeho věku, případně použil některou z psychoprofylaktických metod, tedy přípravy na zátěž, formou modelování situace nebo postupem tell–show–do,“ říká doc. Foltán, který mezi nejčastější důvody nespolupráce dětského pacienta řadí negativní zkušenost z jiného pracoviště či s jiným lékařem, strach z bolesti a nezralost dítěte pro požadované ošetření, kdy je výkon příliš dlouhý nebo technicky náročný. Obtížné je také ošetření dětí s disabilitou, například u ADHD nebo některých handicapů.

„Podle charakteru požadovaného výkonu a míry nespolupráce pacienta můžeme využít různé formy sedací. Nejčastěji používáme inhalační sedace rajským plynem, utišení podáním léku v tabletě, zklidnění kombinací analgetika se sedativem za přítomnosti anesteziologa anebo ošetření v celkové anestezii,“ vysvětluje doc. Foltán, který je přednostou Stomatologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Úkolem rodičů je v těchto případech dítě chválit a podporovat ve správném čištění. Měli by také častěji kontrolovat dětských chrup použitím techniky „zdvižení rtu“. I když může jít o významně stresovou situaci, rodiče by se neměli záměrně vyhýbat ani pravidelným kontrolám. Dítě nemá navštěvovat zubaře pouze s otokem či bolestí. Pokud pacient absolvuje několik návštěv bez jakýchkoli nepříjemných nebo bolestivých podnětů, jeho strach z vyšetření zeslábne.

1. LF UK je jedinou pražskou lékařskou fakultou, na níž se dá obor Zubní lékařství studovat. Absolventi pětiletého studia získávají titul MDDr.

Ve stejný den budou studenti stomatologie radit s čištěním zubů v ulicích dalších čtyř univerzitních měst – Brna, Hradce Králové, Olomouce a Plzně. Podrobnosti o akci Ve zdravé ČR zdravý zub jsou
k dispozici na: http://www.ssscr.cz/ve-zdrave-cr-zdravy-zub

Petra Klusáková, DiS.
Oddělení komunikace 1. LF UK
tisková mluvčí 1. LF UK, redaktorka

Návštěvní služba praktického lékaře

2018-04-23T07:56:25+00:00

OTÁZKA TÝDNE:

Má praktický lékař povinnost vykonávat návštěvní službu? Konkrétně: má povinnost vykonat návštěvu u starého prakticky nepohyblivého pacienta v případě jeho zdravotních obtíží? Co dělat, když to lékař odmítne?

ODPOVĚĎ:

Praktický lékař má vykonat návštěvu u pacienta, který se nemůže sám dostavit a jehož zdravotní stav vyžaduje kontrolu lékařem. Druhou možností je domluvit se s lékařem na tom, že pacientovi vystaví příkaz ke zdravotnímu transportu, jestliže jeho zdravotní stav neumožňuje dopravu k lékaři běžným způsobem, bez použití dopravní zdravotní služby. Pacienta pak dopraví k lékaři a následně i od něj převozová sanitka.

Návštěvní službu jako povinnou součást práce praktických lékařů však zmiňuje přímo zákon o zdravotních službách. Dle jeho § 7 součástí primární ambulantní péče poskytované registrujícími poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost je vždy návštěvní služba. Tu zákon dále specifikuje jako poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta (tedy doma nebo např. v zařízení sociálních služeb), a to zejména v případech, kdy se pacient s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže dostavit do zdravotnického zařízení poskytovatele a poskytnutí zdravotní péče tímto způsobem je s ohledem na její charakter možné.

Na zajištění návštěvní služby je pamatováno i ve smlouvách o poskytování a úhradě hrazených služeb, uzavřených s VZP. Zde je mj. uveden celkový rozsah doby pro poskytování hrazených služeb (zpravidla min. 32 hodin týdně), z čehož je 20 hodin ordinační doby a ostatní doba má být využita pro návštěvní službu a administrativní činnost.

Můžeme také připomenout skutečnost, že nemožnost zajištění návštěvní služby je jedním z mála legálních důvodů, proč praktický lékař může odmítnout pacienta registrovat: Poskytovatel, kterého si pacient zvolil, může odmítnout jeho přijetí do péče, pokud by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala výkon návštěvní služby. Celkem logicky z toho vyplývá, že u svých registrovaných pacientů má praktický lékař povinnost návštěvní službu zajišťovat.

Výkony návštěvní služby jsou obsaženy v Seznamu zdravotních výkonů; lékař je vykazuje pojišťovně a jsou mu jednotlivě hrazeny, mimo kapitaci. Nejčastěji jde o výkon Návštěva praktického lékaře u pacienta (v době vyhrazené pro návštěvní službu praktického lékaře). V roce 2017 ho pojišťovna uhradila ve více než 417 tis. případech, a to u 121 tis. pojištěnců, což znamená více než 3 návštěvy na jednoho navštíveného pacienta. Dále existuje výkon Návštěva praktického lékaře u pacienta v době mezi 19-22 hod. a dva výkony pro neodkladnou návštěvu (jeden na dobu mezi 22-06 hod., druhý pro den pracovního volna nebo pracovního klidu). Zvlášť se vykazuje doprava lékaře v návštěvní službě.

Pokud lékař odmítá zajistit svému registrovanému pacientovi návštěvní službu, je možné zaslat stížnost na krajský úřad, okresní sdružení praktických lékařů, Českou lékařskou komoru a zdravotní pojišťovnu.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí