Články

Jak je to s čerpáním příspěvku pro maminky?

2019-06-05T10:59:42+00:00

Jak je to s čerpáním příspěvku pro maminky? Loni jsem dostala 1 000 Kč na těhotenské cvičení a teď po porodu jsem chtěla uplatnit účtenky za pomůcky ke kojení a také ještě loňský doklad za dentální hygienu v těhotenství, ale na tento příspěvek prý nemám už nárok. Žádost ale přece mohu podat v době těhotenství a pak až do 12 měsíců po porodu.

Maminky mohou sice podat žádost o příspěvek až do 12 měsíců po porodu, ale základní podmínkou pro zcela všechny příspěvky z fondu prevence VZP v roce 2019 je, že platební doklad bude vystaven od 1. 10. 2018 (viz Podmínky čerpání příspěvku na preventivní programy hrazené z fondu prevence 2019). Starší doklady není možné přijmout.

Druhou podmínkou čerpání příspěvků je, že platební doklad nesmí být při podání žádosti starší než 3 měsíce. Tato podmínka koresponduje s potřebou, aby bylo čerpání příspěvků pokud možno rovnoměrně rozloženo v daném kalendářním roce. V opačném případě bychom se na konci roku mohli dostat do problémů, a to jak organizačních (návaly na pobočkách), tak i finančních (fond prevence má stanovené finanční limity a případné navýšení by musela schválit správní rada). Podmínku max. tří měsíců stáří dokladu nevyžadujeme u příspěvků pro maminky (před porodem i po porodu) a pro nedonošené děti, dále u dárců krve či orgánů a samozřejmě u příspěvku na bezlepkovou dietu, který má své specifické termíny i pro podání žádosti.

Výjimka je také u termínu pro podání žádosti o příspěvek na prvotrimestrální screening a na kurzy přípravy k porodu – ačkoli je obecně stanovena lhůta pro podání žádostí o příspěvky na 30. 11. 2019, žádost o příspěvek na prvotrimestrální screening a na kurzy přípravy k porodu je možno podat do 31. 12. 2019 (korespondenční cestou do 15. 12.), aby tyto dvě aktivity nezůstávaly na konci roku „nepokryté“. Žádosti o všechny ostatní příspěvky v programu Maminka ale musí být podány do 30. 11. 2019.

U příspěvků pro těhotné ženy a maminky pak zároveň s ostatními podmínkami platí, že v rámci jednoho těhotenství, které spadá do dvou kalendářních let, je možné jen případné dočerpání částky stanovené v programu Maminka. Nelze požadovat plnou částku v obou kalendářních letech. V roce 2018 (a v letech předchozích) byl celkový možný příspěvek 1 000 Kč, v roce 2019 je nově navýšen na 2 000 Kč. A protože na 2 000 Kč byl z původní letos avizované částky 1 500 Kč navýšen k 1. 3. 2019, je v rámci jednoho těhotenství možné dočerpání do maximální výše 2 000 Kč i v případě, že už žena získala příspěvek 1 500 Kč.

Pokud jste tedy loni dostala 1 000 Kč na cvičení v těhotenství, můžete letos ještě (v rámci jednoho těhotenství) dočerpat částku do celkové letošní výše 2 000 Kč. To znamená, že můžete ještě získat až 1 000 Kč, jestliže předložíte doklad o zaplacení některé ze stanovených aktivit, který bude vystavený po 1. 10. 2018. Pokud byl ale váš loňský doklad o zaplacení dentální hygieny starší, bylo proplacení odmítnuto. Stejně tak by nemohly být vyplaceny částky převyšující „rozdílovou částku“, což je zde 1 000 Kč.

Informace o dalších příspěvcích, které můžete z fondu prevence čerpat, najdete na www.vzp.cz/vyhody. Připomínáme např. letošní novinku – příspěvek pro děti ve věku do 1 roku na plavání kojenců a vaničkování organizované v kroužcích, spolcích, klubech apod. A nezapomeňte, že jako členka našeho Klubu pevného zdraví získáte i další slevy a výhody pro sebe i své dítě.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Chtěla bych mít na průkazu pojištěnce VZP uvedený svůj titul. Jak a kde to vyřídím? Budu muset za

2019-06-05T12:50:25+00:00

Pro tento účel má Všeobecná zdravotní pojišťovna speciální formulář Žádost o uvedení titulu na průkaz pojištěnce. Můžete si ho stáhnout z našich webových stránek (v části Pojištěnci – Formuláře), nebo ho dostanete na kterémkoli klientském pracovišti VZP. Získání titulu budete muset samozřejmě doložit, např. diplomem, případně potvrzením vysoké školy, nebo občanským průkazem, kde už máte titul uvedený.

Musíme však upozornit, že formulář je určen pouze pro účely uvedení titulu na průkazu pojištěnce. Změna se nepromítne do registru pojištěnců veřejného zdravotního pojištění, takže případná korespondence, kdy se adresa pojištěnce přebírá z registru, bude mít v adrese stále jen jméno a příjmení bez titulu. Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, který upravuje obsah tohoto registru, titul jako údaj vedený v registru neuvádí, a tituly se tedy nezaznamenávají.

Na průkazu pojištěnce bude podle platné technické specifikace průkazů EHIC celý titul uveden velkými písmeny (bez ohledu na to, jak se jinak píše, tedy např. MGR. místo Mgr. apod.). Umístěn bude v kolonce "Příjmení", a to za příjmením (bez ohledu na to, že některé tituly patří před a jiné za jméno) a od příjmení bude oddělen čárkou. V zahraničí s tím může být problém – i když má průkaz pojištěnce v celé EU jednotný vzhled a strukturu údajů, mohlo by se stát, že při předložení takového průkazu v cizině dojde ke zkomolení příjmení. Uvedení titulu na průkazu je i proto jen na vlastním uvážení pojištěnce.

Průkazy nebo náhradní doklady se vystavují bezplatně, a to i pokud se jedná o vystavení nového průkazu kvůli tomu, že na něm pojištěnec chce mít titul.

O vydání průkazu s titulem můžete na základě vyplněného formuláře a předložených dokladů požádat na libovolném klientském pracovišti VZP. Pojišťovna vám nový průkaz vystaví přibližně do tří týdnů. Z technických důvodů není možné ho vystavit na počkání. Průkaz je obvykle zasílán poštou na adresu trvalého bydliště, můžete si ho ale přijít vyzvednout osobně.

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Komise vybrala další hůře dostupné lékárny které dostanou bonifikaci

2019-04-17T08:40:21+00:00

Dalších třináct lékáren v hůře dostupných lokalitách získá pro letošní rok bonifikaci až 600 tisíc korun. V tomto týdnu je vybrala Komise pro bonifikaci lékárenské péče v nedostupných oblastech, jejímž předsedou je náměstek ředitele VZP David Šmehlík. Už v únoru přitom tatáž komise přiznala finanční podporu bezmála šedesáti lékárnám. Nyní se rozhodovalo o námitkách těch, které v únorovém výběru neuspěly.

V prvním kole podalo žádost o bonifikaci 113 lékáren a komise z nich vybrala 58, které splňovaly stanovená kritéria. Z těch, které neuspěly, jich 40 v řádném termínu využilo možnosti podat proti zamítavému stanovisku námitku. U 13 teď byla námitka posouzena jako opodstatněná a nárok na peníze navíc byl přiznán i jim.

„Jde o další krok, který usnadní lidem přístup ke zdravotní péči. Jsem velmi rád, že jsme našli funkční nástroj, jak podpořit dostupnost lékárenské péče i v hůře dostupných oblastech,“ uvedl již dříve předseda komise David Šmehlík. Kromě něj se na výběru podíleli i zástupci dalších zdravotních pojišťoven.

Kritéria pro přiznání bonifikace byla dohodnuta již v polovině prosince na jednání, jehož se kromě zástupců pojišťoven zúčastnili i zástupci lékárníků. Bonifikována může být jen lékárna, která je jediná v obci, dojezdová doba k nejbližší další lékárně je více než 10 minut, lékárna vydala za rok 2018 méně než 28 tisíc balení léčiv na recept hrazených z veřejného zdravotního pojištění a má smlouvu s alespoň jednou zdravotní pojišťovnou.

Bonifikace bude lékárnám vyplácena dvousložkově. Jedna složka je paušální a představuje 12 tisíc korun měsíčně. Druhá složka je výkonová, její výše se odvíjí od počtu vydaný léků. Lékárnám, které se žádostí uspěly, budou peníze vyplaceny zpětně od začátku letošního roku. Maximální výše vyplacené částky může činit 600 tisíc korun za celý rok 2019 a složí se na ni vždy jednotlivé zdravotní pojišťovny dle toho, jaký je poměr jejich klientů v daném kraji.

Lékárny, u nichž komise vyhověla podaným námitkám a doporučila jejich bonifikaci

Název poskytovatele Místo provozování

Lékárna Dukovany, PharmDr. Mikolášová Eva Kojetice

Trevin Pharm s.r.o. Mšeno

Sanovia a.s. Nové Město pod Smrkem

Nemocnice Český Krumlov Horní Planá

Nemocnice Český Krumlov Frymburk

Mgr. Irena Šálková, Lékárna Slavonice Slavonice

Mgr. Martin Šťourač Nová Bystřice

Lékárna U Matky Boží Benešov nad Ploučnicí

Farmcare s.r.o. Jince

Mgr. Vlasta Pavelková Horní Suchá

PharmaCom CZ s.r.o. Loket

Lékárna v Hnojníku Hnojník

Mgr. Jitka Birasová Brodek u Prostějova

Mgr. Oldřich Tichý
vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Péče o hemofilika z Jižní Moravy přišla loni VZP na 74 milionů korun

2019-04-17T08:58:47+00:00

V průměru zaplatí pojišťovna za jednoho pacienta s hemofilií 151 tisíc ročně

Za posledních pět let stouply celkové náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny na léčbu hemofilie o 42 %. V roce 2014 nedosahovaly ani 510 milionů korun, loni už ale přesáhly 724 milionů. Ještě rychleji rostou průměrné náklady na jednoho klienta s touto nemocí – z necelých 99 tisíc před pěti lety se vyšplhaly na loňských více než 151 tisíc. Pro srovnání: v průměru vydává VZP za péči o jednoho klienta zhruba 31 tisíc korun ročně.

Z řad hemofiliků se také každoročně rekrutuje vůbec nejdražší klient VZP. Za loňský rok jde o muže z Jihomoravského kraje. Za péči o něj loni pojišťovna dala 74 084 680 korun. Více než 95 % této částky si vyžádaly speciální léčivé přípravky.

VZP uvedená data zveřejňuje při příležitosti Světového dne hemofilie, který připadá na středu 17. dubna. Zároveň pojišťovna považuje za vhodné ukázat, že výše částky, kterou je za své klienty připravena zaplatit, nehraje při rozhodování o poskytnutí péče roli. To, co lze uhradit z veřejného zdravotního pojištění, je dáno platnou legislativou, nikoliv tím, kolik to stojí.

Počty pacientů s hemofilií a náklady na péči o ně

Klient, za kterého VZP dala loni 74 milionů, je historicky nejdražším pojištěncem v Česku vůbec. Doposud nejvíce dala VZP v roce 2015 za pacienta z Plzeňského kraje, kdy péče o něj si vyžádala 56 milionů. I v tom případě šlo o hemofilika. O tom, že hemofilie je jednou z nejdražších diagnóz, ale vypovídá i následující tabulka. Z té vyplývá, že více než jeden milion korun zaplatila loni nejsilnější tuzemská pojišťovna za péči u 206 hemofiliků.

Kolik hemofiliků stojí VZP ročně více než 1 milion Kč

Náklady na péči Počet nemocných

1 milion – 5 milionů Kč 193

5 milionů – 10 milionů Kč 6

10 milionů – 25 milionů Kč 5

Nad 25 milionů Kč 2

Rok 2014 Rok 2015 Rok 2016 Rok 2017 Rok 2018 Srovnání 2014/2018

Počet

pacientů 5 152 5 235 5 123 4 839 4 787 -7,08 %

Náklady celkem v Kč 509 608 000 582 034 000 578 709 000 633 673 000 724 281 000 +42,13 %

Průměr na pacienta v Kč 98 900 111 200 113 000 131 000 151 300 +52,98 %

Nejvíce nemocných s poruchami srážlivosti krve evidovala loni VZP na jižní Moravě, ve Zlínském kraji a v Praze. Průměrné náklady na péči se v regionech výrazně liší, což má ovšem jednoduché vysvětlení. U vážnějších případů často vede zhoršení stavu pacienta k tomu, že dočasně potřebuje výrazně větší množství drahého léčivého přípravku. Péče o takového klienta, která do té doby stála řádově stovky tisíc, se tak může obratem vyšplhat na miliony či dokonce desítky milionů. Při relativně malém počtu hemofiliků stačí, aby se takto zhoupl stav několika z nich, a celkové i průměrné náklady v regionech to viditelně rozkolísá.

Počet nemocných a náklady na péči v jednotlivých regionech

Pacienti Náklady v Kč

Praha 452 111 920 000

Středočeský kraj 417 79 024 000

Jihočeský kraj 322 41 985 000

Plzeňský kraj 160 54 456 000

Karlovarský kraj 100 13 704 000

Ústecký kraj 337 60 105 000

Liberecký kraj 252 19 238 000

Královéhradecký kraj 117 22 809 000

Pardubický kraj 253 27 840 000

Kraj Vysočina 294 59 635 000

Jihomoravský kraj 922 151 736 000

Olomoucký kraj 192 21 536 000

Moravskoslezský kraj 258 44 584 000

Zlínský kraj 711 15 710 000

CELKEM 4 787 724 281 000

Hemofilie je dědičné onemocnění. V krvi hemofiliků je nedostatek srážecího faktoru. Léčba spočívá v jeho dodávání přímo do krve. Podle závažnosti se hemofilie rozděluje do tří skupin. Lidé s lehkou hemofilií např. déle krvácejí po operacích či úrazech. U pacientů se středním stupněm nemoci může docházet ke spontánnímu krvácení a často krvácejí již po nepatrném poranění. Těžcí hemofilici pak často trpí spontánním krvácením do kloubů (zejména do kolen, loktů a kotníků) a při nedostatečné léčbě jim hrozí trvalé poškození kloubů a invalidita.

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Dostupnost léků v lékárnách se podstatně zvýší,

2019-04-17T08:48:16+00:00

Ministerstvo zdravotnictví reaguje na stále častější výpadky léčiv a připravilo novelu zákona o léčivech, která přináší sérii opatření, kterými bude možné flexibilně a pozitivně přispět k řešení nenadálých výpadků z důvodů problémů ve výrobě, nedodání plánovaných dodávek a jiných příčin vedoucích ke stahování léčiv. Stejně tak novela přináší možnost účinně a v odůvodněných případech i preventivně zabránit nežádoucímu reexportu léčiv. „Elementárním cílem navrhovaných změn je zajištění dostupnosti léčivých přípravků pro české pacienty,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ministerstvo nyní novelu odeslalo do meziresortního připomínkového řízení.

S ohledem na nedostatky současné právní úpravy přichází ministerstvo s novelou, která zaručí, že se pacient dostane k potřebnému léčivému přípravku, který mu byl předepsán. „Není týden, co bychom neřešili případy, kdy pacienti nemohou sehnat svůj lék. Aktivně proto reagujeme na aktuální problémy a přicházíme s balíkem čtyř vzájemně provázaných opatření, která tyto výpadky řeší,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Prvním opatřením jsou pozitivní zásahy do trhu podporující mimořádné cesty dodání léčiv, která jsou podstatná pro poskytování zdravotní péče v ČR, jsou nenahraditelná a je tedy ve veřejném zájmu je dodávat pro české pacienty, i když nesplňují formální podmínky pro uvedení na český trh. „Je-li shledán nedostatek některého léčivého přípravku, musí mít stát mechanismy, které zajistí možnost dovozu a použití tohoto přípravku nebo jeho adekvátní náhrady, i pokud by některé z formálních náležitostí nebyly řádně splněny,“ doplnil ministr Vojtěch. Již dnes stát řadu nástrojů využívá, jako například dovoz cizojazyčné šarže či neregistrovaného léčivého přípravku. Novela tyto možnosti rozšiřuje o používání léčivých přípravků se závadou administrativní povahy, která nemá vliv na kvalitu a bezpečnost léčivého přípravku, a mj. v souvislosti s Brexitem umožňuje dovoz léčivých přípravků z Velké Británie v době, když již nebude součástí EU a tím výrobní místa pozbydou příslušné certifikáty správné výrobní praxe, bez kterých standardně nelze dodávat léky na evropský trh. Jinými slovy, chceme rozšířit spektrum nástrojů, které má stát k dispozici, aby zajistil dovoz esenciálních léčiv ze zahraničí, i kdyby nesplňovaly všechny administrativní požadavky.

Druhým opatřením jsou negativní zásahy do trhu, jejichž účelem je zabránění nekoordinovaného vývozu léčivých přípravků, které jsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění a vydávané na recept, mimo území ČR. Vývoz léčivého přípravku do jiné země EU nebo mimo EU bude moci nově provést pouze výrobce nebo jím pověřený distributor. „Je pro nás nepřijatelné, aby docházelo k vývozu léků za účelem zisku na úkor českých pacientů, kterým pak tyto léky chybí,“ zdůraznil ministr. Tímto opatřením preventivně zabráníme

nedostatku léčiv, která jsou pro české pacienty nejdůležitější a u kterých přitom hrozba skupování z českého trhu a vývoz do zahraničí byla nejsilnější.

Třetí opatření pak zajistí, že léky, které již někde v distribučním řetězci jsou, se zaručeným způsobem dostanou do lékáren. Jedná se o situace, kdy do lékárny přijde pacient s platným receptem na lék hrazený ze zdravotního pojištění a lékárna není schopna lék objednat skrze standardní distribuční kanály. „Inspirovali jsme se slovenským modelem emergentního systému objednávání léčiv, kdy je povinnost nikoli na distributorech, ale přímo na výrobcích, kteří musí zajistit, že bude pacientovi s platným receptem lék dodán do dvou dnů do jakékoliv lékárny v ČR,“ vysvětlil ministr zdravotnictví. Výrobci pro tyto účely zřídí a budou nepřetržitě provozovat elektronický automatizovaný informační systém pro objednávání předepsaných léčivých přípravků (emergentní systém). „Emergentní systém nemůže být standardní cestou distribuce. Je to doplňkový, výjimečný kanál zajišťující dodávky do lékáren v krajních případech, selže-li standardní distribuční kanál. Ze slovenských zkušeností vyplývá, že skrze emergentní systém se dodává do lékáren měsíčně 100 až 160 druhů léčivých přípravků a v celkovém objemu dodávek do lékáren představuje méně než 1 % objednávek. Neočekáváme, že by se realita v ČR měla zásadně odlišovat od slovenských zkušeností,“ vysvětlil náměstek ministra Filip Vrubel. Cílem je poskytnout pacientovi záruku, že pokud lék je na českém trhu, je dovážen, pak musí být zajištěno, že se mu dodá do jakékoliv lékárny, kterou si pacient zvolí. Výrobci tak nově ponesou jasně definovanou a vymahatelnou zodpovědnost za zajištění dodávek pokrývající potřeby trhu, což dosud chybělo. Budou mít proto plně pod kontrolou, jaké léky na český trh dodají a jaké mu z českého trhu budou vyvezeny vlivem tzv. reexportu. Za nedodání léku do dvou dnů nebo za zneužití emergentního systému hrozí výrobci vysoké sankce.

Současně s novelou zákona o léčivech předkládá Ministerstvo zdravotnictví také novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta představuje čtvrté opatření, zaměřené na finanční dostupnost léčiv, a míří na případy, kdy došlo k výpadku esenciálního léku a je spuštěn mechanismus na zajištění jeho dostupnosti nebo jeho plnohodnotné náhrady (viz první opatření). Avšak náhradní lék někdy nemá úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Novela tak umožňuje, aby v těchto situacích Státní ústav pro kontrolu léčiv ve zkráceném řízení dočasným mimořádným opatřením stanovil nebo zvýšil maximální cenu a úhradu léku z veřejného zdravotního pojištění. „Cílem je, aby pacientovi byl v krátkém čase dostupný alternativní lék, který plnohodnotně nahradí lék ve výpadku, a to se stejným doplatkem jako byl před výpadkem,“ dodal ministr.

Novely obou zákonů jsou nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Předpokládaný termín nabytí jejich účinnosti je v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku.

Ing. Gabriela Štěpanyová
ředitelka Odboru komunikace s veřejností

Ministerstvo schválilo sedm dotací na podporu paliativní péče v nemocnicích

2019-04-13T11:51:26+00:00

Ministerstvo zdravotnictví schválilo celkem sedm žádostí o dotaci na podporu paliativní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních v celkové částce 32 milionů Kč. V průběhu 21 měsíců zde bude probíhat pilotní projekt, který ověří nákladovost této péče. Dotace bude směřovat do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Olomouc, Krajské zdravotní a. s., Nemocnice Jihlava i do Fakultní nemocnice v Motole, a to jak na paliativní péči pro dospělé, tak pro děti.

Podmínkou pro získání dotace z programu „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče“ bylo personální zajištění specializovaného paliativního týmu ve složení vedoucí lékař (0,5 úvazku) a lékař (0,5 úvazku), oba s ukončeným vzděláním v paliativní medicíně, klinický psycholog (0,5 úvazku), zdravotní sestra (plný úvazek) a sociální pracovník (0,5 úvazku). Ve stanoveném termínu bylo podáno devět žádostí o dotaci, z toho jedna žádost neprošla posouzením oprávněnosti žadatele. Odborné hodnocení projektových žádostí provedla komise pro hodnocení žádostí o dotaci, jejímiž členy byli zástupci ministerstva, Svazu zdravotních pojišťoven, Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP.

„Finanční dotací chceme podpořit a standardizovat specializovanou paliativní péči v nemocnicích. V USA má 80 % nemocnic vlastní paliativní program, u nás je to méně než 5 %, většina lidí tak umírá v nemocnicích bez přístupu k paliativní péči. Projekt zároveň ověří, zda je existence paliativních týmů efektivní a jak se odrazí v datech o nákladovosti a kvalitě péče. Kvalita dožití našich pacientů musí být pokud možno co nejvyšší,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch

Paliativní konziliární tým zajišťuje konzultace a intervence paliativních specialistů pro všechna oddělení nemocnice. Nedílnou součástí paliativní péče je tišení bolesti a dalších fyzických symptomů, stejně jako řešení problémů psychické, sociální a spirituální povahy, je poskytována pacientům se závažným, zejména život limitujícím onemocněním, dospělým i dětským, zároveň s kauzální léčbou. Dostupná literatura ukazuje, že tento model tzv. časné paliativní péče, vhodný zejména pro nemocniční prostředí, má významný pozitivní efekt na kvalitu života pacientů, kontrolu symptomů a prožívání jejich blízkých. U některých diagnostických skupin má také vliv na delší dožití pacientů a zároveň tato péče nezvyšuje náklady systému.

Cílem programu je pilotní testování paliativních týmů v nemocničních zařízeních, ověření vytvořené metodiky implementace a standardů paliativní péče v nemocničních zařízeních v klinické praxi a využití výstupů pilotního ověření. Pilotní provoz paliativních týmů zároveň slouží ke zmapování činnosti a finanční náročnosti paliativních týmů prostřednictvím informací o zdravotních výkonech, případně k nastavení úhradových mechanismů a k jejich prověření v praxi. Výstupem ověření výčtu výkonů použitých v pilotním provozu může být nastavení finálního souboru výkonů k vykazování zdravotních služeb.

Pilotní provoz bude hrazen z projektu „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče“ (reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.00/15_039/0007277) realizovaného Ministerstvem zdravotnictví ČR v rámci Operačního programu Zaměstnanost spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu.

Ing. Gabriela Štěpanyová

ředitelka Odboru komunikace s veřejností

tisková mluvčí

Ministerstva zdravotnictví a financí zkontrolují dostupnost zdravotní péče

2019-04-17T09:12:13+00:00

Zdravotní pojišťovny mají zákonnou povinnost zajišťovat svým pojištěncům tzv. místní a časovou dostupnost hrazených služeb. Podle nařízení vlády má být praktický lékař nebo zubař dostupný do 35 minut od místa bydliště pojištěnce, na kardiochirurgii či neurochirurgii by pojištěnec neměl být nucen cestovat déle než 120 minut. Na plánované výkony vymezuje nařízení vlády nejdelší přípustné čekací lhůty, například na operaci katarakty by pacient neměl čekat déle než 30 týdnů. V současné době však existují lokality, kde je dostupnost péče nedostatečná. „Domnívám se, že zdravotní pojišťovny by měly v otázce zajištění zdravotní péče pro své klienty hrát aktivnější roli. Je to jejich elementární povinnost,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Ten opakovaně pojišťovny vyzývá k tomu, aby při plánování smluvní sítě i při jednání o úhradách zohledňovaly především kvalitu a rovnoměrnou dostupnost péče po celém území. Zdravotní pojišťovny nyní vytipovávají lokality, kde je dostupnost péče nedostatečná, a snaží se poskytování péče v těchto lokalitách finančně zvýhodnit. Samy však poukazují na to, že účinnost finanční motivace je značně omezená a stále méně účinná. „Zdravotní pojišťovny mohou nabízet lékařům v určitých lokalitách finanční zvýhodnění, ale je to jen jedna z možností. Domnívám se, že by měly lékaře kontaktovat již v průběhu specializačního vzdělávání, domlouvat se s nimi na tom, kde je a kde není potřeba zvýšit počet poskytovatelů, a aktivně jim pomáhat například i s administrativou spojenou s otevíráním nových ordinací. V tomto by zdravotní pojišťovny měly více spolupracovat i s krajskými úřady,“ upřesnil ministr Vojtěch. Na plnění povinností zdravotních pojišťoven a na úroveň služeb, které nabízejí svým pojištěncům, se obě ministerstva detailněji zaměří při průřezové kontrole, kterou právě zahájila. Kontrola se bude věnovat také hledání příkladů dobré praxe a možnostem změn, které pomohou pojištěncům dostat se ve správný čas na správném místě ke správnému typu péče. Při předběžném šetření ministerstva zdravotnictví a financí narazila na některé systémové nedostatky, na jejichž odstranění budou společně pracovat. Jedním z nich je například zákonná povinnost poskytovatele projít před uzavřením smluvního vztahu se zdravotní pojišťovnou tzv. výběrovým řízením na příslušném krajském úřadu. Tento institut kritizují nejen pojišťovny, ale i samotné krajské úřady. V šetření většina oslovených krajů označila tento institut za nefunkční. Nedostatky, které komplikují dostupnost péče pacientům, bude řešit Ministerstvo zdravotnictví po konzultaci s dotčenými subjekty a odbornou veřejností změnou legislativy. S pozdravem, Ing. Gabriela ŠTĚPANYOVÁ ředitelka Odboru komunikace s veřejností tisková mluvčí

Ministerstvo zdravotnictví připomíná Světový den Parkinsonovy nemoci

2019-04-17T09:15:33+00:00

U příležitostí výročí narození anglického chirurga Jamese Parkinsona, který poprvé popsal chorobu, jež nyní nese jeho jméno, si svět každého 11. dubna připomíná Den Parkinsonovy nemoci. Právě problematice zdravotní péče o pacienty trpící touto chorobou byla věnována společná tisková konference Ministerstva zdravotnictví a pacientské organizace Parkinson-Help, která měla za cíl upozornit veřejnost na tuto nemoc a zvýšit povědomí o možnostech její léčby. Tématům souvisejícím právě s tímto onemocněním se věnuje Pracovní skupina k problematice neuropsychiatrické péče o pacienty s Parkinsonovou nemocí a dalšími poruchami řízení pohybu zřízená na MZ ČR. Ta projednává hlavní problémy, kterým čelí pacienti trpící Parkinsonovou chorobou i jejich ošetřující lékaři, hledá a iniciuje řešení těchto problémů. Mezi nejdůležitější okruhy práce skupiny patří mezioborová spolupráce v oblasti neuropsychiatrického pomezí, zvyšování dostupnosti specializované tzv. DBS léčby (zavedení implantátu pro hlubokou mozkovou stimulaci vhodným pacientům) či hrazení jednotlivých léků. „U pacientů s Parkinsonovou chorobou jde primárně o zmírnění příznaků, které takovému člověku komplikují či téměř znemožňují pracovní i soukromý život. Nemoc přitom nezřídka postihuje lidi už v produktivním věku. I proto se společně s předními odborníky v oboru a zástupci pacientské organizace v rámci pracovní skupiny snažíme identifikovat nepalčivější potíže, které aktuálně potřebují řešit, abychom pro pacienty zvýšili dostupnost péče a pomohli zlepšovat kvalitu jejich života,“ sdělil na úvod náměstek ministra pro zdravotní péči Roman Prymula. „S radostí mohu říci, že pacienti se brzy dočkají plné úhrady tabletové formy léku obsahujícího levodopu spolu s inhibitorem dekarboxylázy, která je pro většinu z nich stěžejní léčbou. K zajištění funkční provázané neurologické i psychiatrické péče o tyto pacienty se nám podařilo prosadit finanční bonifikaci formou sdíleného výkonu. Specializovaná Extrapyramidová centra zabývající se poruchami řízení pohybu získají status superspecializovaných center, co spolu s dalšími opatřeními ze strany zdravotních pojišťoven podpoří jejich rozvoj a zvýší dostupnost hluboké mozkové stimulace, která dokáže zcela zásadně zlepšit kvalitu života lidí s Parkinsonovou nemocí,“ uvedl Roman Prymula. „Onemocnění Parkinsonovou chorobou se týká minimálně 50 tisíc pacientů v naší zemi, což rozhodně není nikterak zanedbatelné číslo. Proto jsme souhlasili s navýšením úhrady u tabletové formy léčivého přípravku Levodopa tak, že pro pacienta bude bez doplatku. Dále jsme se usnesli na podpoře prolomení limitů hluboké mozkové stimulace u pacientů s Parkinsonovou nemocí s cílem 20% nárůstu ročně,“ potvrdil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. „V České republice je základem ambulantní péče o nemocné s neurodegenerativními onemocněními síť terénních neurologů. Tato onemocnění se však netýkají pouze problémů s hybností, ale přináší naši s sebou i řadu psychických potíží, které jsou dány jak samotným narušením neuronálních okruhů a funkcí, tak i velmi závažnou stresovou zátěží a situacemi (zaměstnání, uplatnění v rodině apod.), kterou tato onemocnění svým nositelům přinášejí. Vnímáme tak jako zcela nezbytnou spolupráci mezi úzce provázanými obory – neurologií a psychiatrií. Podařilo se nám definovat a schválit sdílený zdravotní výkon pro mezioborovou spolupráci neurologie a psychiatrie, takže tato intenzivní spolupráce dvou odborností bude moct být v dohledné době finančně bonifikována. Kromě toho je pro nás důležitá spolupráce s praktickými lékaři. Potřebujeme, aby se praktici zapojili do péče o pacienty s Parkinsonovou nemocí a byli natolik kvalitně a aktuálně vzděláni, že rozpoznají potřebu poslat pacienta na specializované pracoviště, kde se mu dostane nejlepší dostupné péče,“ vysvětlil předseda České psychiatrické společnosti ČLS JEP Martin Anders. Pacienty s Parkinsonovou nemocí lze úspěšně léčit a mnohdy vrátit do pracovního procesu. Již přes 20 let je jim k dispozici hluboká mozková stimulace (Deep Brain Stimulation, zkráceně DBS), což je neurochirurgický zákrok spočívající v zavedení elektrod do mozku, který dokáže významně zmírnit projevy tohoto onemocnění. Hlubokou mozkovou stimulaci v současné době provádějí pouze tři specializovaná pracoviště – v Praze, Brně a Olomouci. „Počet implantovaných pacientů je v ČR kolem 2 %, přičemž optimálně by tuto léčbu vyžadovalo minimálně 10–15 % nemocných. Léčba Parkinsonovy nemoci moderními postupy zahrnujícími hlubokou mozkovou stimulaci nebo podávání léků pumpovými systémy je nákladná. Nemocní ovšem oceňují, že vhodným pacientům jsou tyto metody léčby plně hrazeny,“ uvedl k možnostem léčby Robert Jech, vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch při Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Pro pacienty je zde organizace Parkinson-Help, z. s., která seznamuje širokou veřejnost s obtížemi Parkinsonovy nemoci, přispívá ke zkvalitnění života lidí s touto chorobou a podporuje komunitní život nemocných v regionech, kde zakládá Parkinson-Help (P-H) kluby. Rozvíjí aktivity pro nemocné a jejich blízké, pořádá osvětové akce, vzdělávací workshopy a mnoho dalšího. Zakladatelka Parkinson-Help z. s. Romana Skála-Rosenbaum pacientům vzkazuje: „Vy a čas, to je, oč tu běží. Zajímejte se o své zdraví, o všechny možnosti léčby, které současná doba nabízí. Nebojte se ptát, jde o Vás!" Ve vstupní hale Ministerstva zdravotnictví je k dnešnímu dni otevřena výstava fotografií, která na nemoc upozorňuje. Pacientská organizace www.parkinson-help.cz Extrapyramidová sekce Neurologické společnosti ČLS JEP: www.expy.cz Ing. Gabriela Štěpanyová tisková mluvčí ředitelka Odboru komunikace s veřejností

Laserové odstranění bradavic - platba vs úhrada

2019-04-17T09:35:45+00:00

OTÁZKA TÝDNE:

Zaplatila jsem na dermatologii požadovanou částku za ošetření, které údajně není hrazené pojišťovnou. Jednalo se o odstranění bradavic laserem, což si vyžádalo opakované návštěvy. Domnívám se ale, že lékař vše vykazuje i pojišťovně, protože mi založil kartu a při jednotlivých návštěvách do ní zapisuje. Dá se jeho postup prověřit?

ODPOVĚĎ:

Odstraňování bradavic laserem opravdu není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Pokud vás lékař při první návštěvě vyšetřil, založil vám zdravotnickou dokumentaci a nabídl vám více možností řešení daného problému, postupoval správně. Zdravotní pojišťovně pak první vyšetření vykázal – zcela oprávněně – jako "cílené vyšetření" a bylo mu uhrazeno. Jestliže následně na vaši žádost provedl výkon nehrazený ze zdravotního pojištění, byl oprávněn požadovat stanovenou smluvní cenu. Lékař má pacienta vždy informovat, co všechno požadovaná smluvní cena obsahuje – měl by v ní být zahrnut jednak vlastní výkon, ev. další následné opakované výkony (třeba i s určením, kolik opakování výkonu je v ceně), cena anestetika, léčiv, materiálu, převazů a kontrol. Cenu musí pacient samozřejmě ještě před poskytnutím ošetření znát a souhlasit s ní.

Odstranění bradavic je z veřejného zdravotního pojištění hrazeno, pokud je provedeno zmrazením tekutým dusíkem. To je možno pojišťovně vykázat podle seznamu zdravotních výkonů i opakovaně. Do výkonu bodové kryalizace, která se provádí tekutým dusíkem (kryosprayem nebo vatovým tamponem), je započtena i dezinfekce ošetřované oblasti kůže a náplasťový obvaz. Do výkonu kryodestrukce kožních lézí kryokauterem je započteno očištění a dezinfekce ošetřované plochy kůže plus lokální anestezie před výkonem a dále aplikace antibiotické masti a sterilní krytí ošetřené plochy kůže po výkonu. Jako zvlášť účtovaný materiál se vykazuje konkrétní léčivý přípravek použitý k lokální anestezii. Z veřejného zdravotního pojištění je rovněž hrazeno chirurgické odstranění bradavic, většinou se ale používají jiné metody.

Jestliže jste si na základě informací lékaře vybrala laserové ošetření bradavic, dostala se péče o vás do samopláteckého režimu, mimo systém veřejného zdravotního pojištění, kdy pacient plně hradí poskytnuté zdravotní služby, které si vyžádal a které nejsou hrazeny pojišťovnou, a lékař je nevykazuje pojišťovně.

Skutečnost, že kontrolu a další ošetření laserem zapíše lékař do vaší dokumentace, s tím nesouvisí. Zdravotní dokumentace pacienta musí být vedena i v případě, že si poskytnuté služby sám hradí. Cena za pacientem hrazené služby je stanovena lékařem jako cena smluvní, a administrativní práce v ní je zakalkulována.

To, zda byla péče o vás vykázána k úhradě zdravotní pojišťovně, si snadno ověříte i sama, pokud se zaregistrujete do naší aplikace Moje VZP. Budete si pak moci kontrolovat dokonce několik let zpětně, co bylo na vaše rodné číslo vykázáno k úhradě, i výši částek, které byly pojišťovnou uhrazeny.

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Těhotná studentka a zdravotní pojištění

2019-04-17T09:49:22+00:00

OTÁZKA TÝDNE:

Dcera studuje na středním odborném učilišti. Otěhotněla a od 1. dubna zůstává doma, termín porodu má v květnu. Požádala o přerušení studia z důvodu těhotenství, škola jí vyhověla a studium bylo přerušeno. Neměla a nemá žádné příjmy. Jak je to se zdravotním pojištěním?

ODPOVĚĎ:

Při přerušení studia obecně platí: pokud k němu dojde z důvodu nemoci nebo pro úraz, je žák či student stále zařazen mezi nezaopatřené děti a pojistné tedy platí stát. Je jen třeba předložit potvrzení lékaře, že v průběhu nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat. S těhotenstvím je to složitější – dle vyjádření MPSV, které je garantem v posuzování nezaopatřenosti dítěte, těhotenství nelze považovat za důvod pro přerušení studia z důvodu nemoci nebo pro úraz. Jiná situace by byla u rizikového těhotenství, kdy má dotyčná např. lékařem nařízený klid na lůžku nebo je dokonce hospitalizovaná, a proto studium přerušuje. S bezproblémovým těhotenstvím ale ode dne přerušení studia není nezaopatřeným dítětem a (pokud není jiný důvod pro její zařazení do kategorie státních pojištěnců) musí si uhradit pojistné sama jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).

Studentka nemá nárok na mateřskou dovolenou (náleží jen zaměstnaným ženám), a protože není osobou nemocensky pojištěnou, nemá nárok na dávky peněžité podpory v mateřství. Oba tyto "tituly" jinak zakládají nárok na platbu pojistného na zdravotní pojištění státem. Jen na VŠ se doba přerušení studia, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená, považuje podle zákona o státní sociální podpoře za soustavnou přípravu na budoucí povolání a po tuto dobu zůstává pojištěnka osobou, za kterou hradí pojistné stát.

Přerušení studia, kvůli kterému zanikl nárok na zařazení mezi státní pojištěnce, je nezbytné oznámit zdravotní pojišťovně; skutečnosti rozhodné pro vznik a zánik povinnosti státu hradit za dotyčného pojištěnce pojistné je třeba hlásit pojišťovně do 8 dnů. K ohlášení změny vyplní formulář Přihláška a evidenční list pojištěnce (v kolonce 4. – Kategorie pojištěnce zaškrtne poslední variantu, tj. Plátcem pojistného je pojištěnec – OBZP.

A jak to bude po porodu? Nárok na zařazení do kategorie státních pojištěnců mají mimo jiné dále osoby na rodičovské dovolené (podle zákoníku práce), příjemci rodičovského příspěvku (podle zákona o státní sociální podpoře) a také osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Na studentku se nevztahuje rodičovská dovolená (tu řeší zákoník práce a náleží jen zaměstnankyním). Má ale nárok na rodičovský příspěvek. Rodičovský příspěvek jí náleží při splnění podmínek daných zákonem č. 117/1995 Sb. již za měsíc, kdy se dítě narodí. To znamená, že s ohledem na předpokládaný termín porodu by od května byl plátcem pojistného stát z důvodu pobírání rodičovského příspěvku. Jedná se o dávku státní sociální podpory, kterou vyřizuje správa sociálního zabezpečení. Zdravotní pojišťovně je však nutné oznámit a doložit vyplácení této dávky, aby daná pojištěnka mohla být zařazena do kategorie státních pojištěnců.

Následně – pokud se vaše dcera nevrátí ke studiu – by připadalo v úvahu zařazení mezi státní pojištěnce u důvodu celodenní osobní a řádné péče o dítě. Je ale třeba splnit stanovené podmínky: dítě nesmí být svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny, nesmí být umístěno v jeslích (mateřské škole) na dobu, která převyšuje čtyři hodiny denně, atd. A pozor, do této kategorie se nemůže zařadit osoba, která má příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvč

SZÚ spouští projekt na podporu zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením

2019-04-17T09:43:35+00:00

Ačkoliv je úroveň zdravotní péče v České republice na špičkové úrovni, a to i ve srovnání s ostatními zeměmi evropské osmadvacítky, stále jsou zde skupiny lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, které mají nižší dostupnost zdravotní a sociální péče. Právě na to míří projekt Státního zdravotního ústavu „Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“, který byl dnes představen na národní konferenci v Nemocnici Na Homolce. „Žijí mezi námi lidé, kteří potřebují pomoci, vzdělávat se a navést tak, aby se o své zdraví sami dostatečně starali a zároveň dokázali dobře využívat péči, kterou jim náš systém zdravotnictví nabízí. To přináší projekt Státního zdravotního ústavu, v rámci kterého budou osobám ohroženým chudobou a sociálním vyloučením pomáhat terénní pracovníci,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Sociálním vyloučením a chudobou ohrožená populace disponuje omezenými zdroji v materiální, finanční, společenské a informační oblasti. Z toho vyplývají i nedostatečné znalosti o zdravém způsobu života a rizikových a protektivních faktorech zdraví. Snížená dostupnost relevantních informací vylučuje schopnosti naučit se s informacemi nakládat a vědomě rozhodovat ve prospěch zdraví. Projekt „Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením“, jehož příprava započala již v roce 2018 a potrvá do roku 2022, má za cíl vytvořit chybějící infrastrukturu pro dlouhodobé řešení snižování nerovností ve zdraví v ČR a zvyšovat zdravotní gramotnosti u populací ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Celkově je na projekt alokováno 241 312 155 korun, z toho 187 167 790 je příspěvek z evropského Operačního programu zaměstnanost 2014-2020 a zbytek je podpořen ze státního rozpočtu.

„Cílem našeho projektu je podporovat formou terénních intervencí rozhodování ve prospěch zdraví u osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Bude zřízeno 14 regionálních center podpory zdraví jako odborné základny pro realizaci nově vytvořených 66 intervenčních programů podpory. Programy budou připraveny jako interaktivní přednášky, kurzy zdravého životního stylu s praktickými ukázkami, dny zdraví v komunitě, kurzy pohybové aktivity ve vyloučených lokalitách nebo coby individuální konzultace prostřednictvím mediátorů s možností přizvat lékaře nebo jiného odborníka,“představil základní parametry projektu ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský.

V současné době v ČR žije asi 95 000 až 115 000 sociálně vyloučených osob, tedy lidí potýkajících jak s chudobou, tak nedostatečnou integrací do většinové společnosti a možností využívat standardní zdravotní a navazující sociální služby. Tyto osoby mají o více než 10 let nižší střední délku dožití, což souvisí s nedostatečnými kompetencemi v přístupu ke zdraví a jejich zdravotně rizikovým chováním. Je mezi nimi například vysoký počet kuřáků (65 % oproti 30 % u většinové populace), vysoký podíl obézních a lidí s nadváhou, nevhodnými stravovacími návyky, téměř nulovou pohybovou aktivitou a nízkou zdravotní gramotností.

Tito lidé jsou v naší zemi koncentrováni v 606 sociálně vyloučených lokalitách. Ze srovnání těchto výsledků s výsledky obdobné analýzy z roku 2006 přitom vyplývá, že se počet sociálně vyloučených osob zvýšil asi o dvě pětiny až jednu polovinu a počet sociálně vyloučených lokalit takřka o 80 %. Do sociálního vyloučení se tak vlivem socioekonomického vývoje společnosti propadá stále více obyvatel České republiky.

Chudí a nevzdělaní lidé umírají častěji na kardiovaskulární onemocnění, trpí častěji nemocemi trávicího a dýchacího traktu. V poslední době u nich stoupá, stejně jako ve většinové populaci výskyt diabetu 2. stupně a zároveň se zhoršují ukazatele, které jsou indikátory výše chronických neinfekčních onemocnění: vysoký krevní tlak, hodnoty cholesterolu v krvi a nadváha a obezita. Infekční onemocnění, např. hepatitida, průjmová onemocnění, onemocnění dýchacích cest se v nevyhovujících podmínkách bydlení ve vyloučených lokalitách, které neumožňuje dodržování protiepidemických opatření, ale často ani pravidla základní hygieny, velmi rychle šíří.

Rizikové faktory nesprávného způsobu života lze přitom poměrně dobře ovlivnit vhodnými intervenčními postupy. Soubor programů a metodik ke snižování rizik životního stylu se proto jeví efektivním nástrojem pro zvyšování zdravotní gramotnosti – a to je jeden z hlavních cílů projektu.

Další informace k projektu poskytne:

MUDr. Marie Nejedlá,
vedoucí Centra podpory veřejného zdraví, hlavní řešitelka projektu
Státní zdravotní ústav

Další informace také zde: http://www.szu.cz/anotace

Ing. Gabriela ŠTĚPANYOVÁ
ředitelka Odboru komunikace s veřejností
tisková mluvčí

MZ se připojuje ke Světovému dni porozumění autismu, rozsvítí svou budovu modře

2019-04-17T09:41:19+00:00

Ministerstvo zdravotnictví se již tradičně při příležitosti Světového dne porozumění autismu zapojuje do osvětové kampaně „Česko svítí modře“ na podporu lidí s poruchou autistického spektra (PAS). V podvečer 2. dubna se v oknech budovy Ministerstva zdravotnictví na Palackého náměstí v Praze rozsvítí modrá světla. Modrá je totiž barvou komunikace a sebevyjádření, tedy oblastí, ve kterých mají lidé s autismem největší potíže. „Rozsvícením modrého světla chceme zvýšit porozumění a vyjádřit podporu lidem s autismem a jejich blízkým. Tito lidé potřebují, abychom jim dali najevo, že nám rozhodně nejsou lhostejní, že s nimi chceme společně žít a pomoci jim vyrovnat se s nelehkým osudem,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Druhý duben vyhlásila OSN Světovým dnem porozumění autismu v roce 2007 s cílem snažit se o zkvalitňování života lidí s autismem, umožnit jim vést smysluplný a důstojný život a zároveň upozornit na chybějící porozumění ze strany široké veřejnosti.

Kampaň „Česko svítí modře“ vyzývá občany k tomu, aby v noci z 2. na 3. dubna rozsvítili modrá světla ve svých domovech, kancelářích či ve významných budovách. Mottem letošního již šestého ročníku kampaně zní „Cesta pochopení“. Projekt organizuje platforma Naděje pro Autismus za účelem přitáhnout pozornost široké veřejnosti k pojmu autismus. U příležitosti světového dne se pak v průběhu celého měsíce dubna napříč republikou konají nejrůznější kulturní, společenské či sportovní akce.

S cílem pomoci lidem s PAS připravilo Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se členy odborné skupiny při Úřadu vládyspeciální průkaz, který by jim měl pomáhat v případech, kdy se dostanou například do pro ně stresujícího prostředí. Průkaz bude důležitý třeba i pro záchranáře, aby věděli, že se jedná o člověka s autistickou poruchou a jak se k němu mají chovat. Průkaz o formátu A6 obsahuje mimo jiné QR kód s obecnými informacemi ke komunikaci s osobou s PAS a místo na QR kód s daty o konkrétním pacientovi a jeho diagnóze. Průkazy budou lidem s PAS poskytovat praktičtí lékaři a praktičtí lékaři pro děti a dorost. Více informací o průkazu zde.

Více informací o autismu a souvisejících kampaních najdete na stránkách Naděje pro autismus a jejich Facebookovém profilu.

Ing. Gabriela ŠTĚPANYOVÁ

ředitelka Odboru komunikace s veřejností
tisková mluvčí

Reforma péče o duševní zdraví potřebuje nadresortní spolupráci, tu definuje nový národní akční plán

2019-04-17T09:47:21+00:00

Ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí se v pondělí 1. dubna potkala „v oblacích“. S cílem vyjádřit nutnost nadresortní spolupráce při realizaci reformy péče o duševní zdraví, která má za cíl zlepšit péči o lidi s duševním onemocněním a posílit prevenci v této oblasti, byla mezi oběma ministerstvy instalována tzv. slackline, po které se prošli profesionální provazochodci. Toto spojení symbolizuje tzv. zdravotně-sociální pomezí, pro které je právě oblast péče o duševní zdraví modelovým příkladem, a potřebu zapojení dalších resortů. „Aspekt spolupráce je v procesu komplexní změny systému péče o lidi s duševním onemocněním, jakým probíhající reforma jistě je, naprosto klíčový. Proto jsme se rozhodli na její význam poukázat touto symbolickou akcí,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Nadresortní spolupráci ztělesňuje Národní akční plán pro duševní zdraví 2020 – 2030, který posouvá reformu psychiatrie na vládní úroveň a počítá se zapojením Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva spravedlnosti. „Strategických cílů reformy psychiatrie, resp. reformy péče o duševní zdraví není možné dosáhnout pouze naplňováním opatření ze strany Ministerstva zdravotnictví, jako jejího gestora. Reforma zasahuje nejen oblast zdravotnictví, ale z velké části oblast sociální. Musíme například zajistit bydlení pro deinstitucionalizované osoby s duševním onemocněním v komunitě, rozvíjet sociální služby, legislativně a finančně ošetřit zdravotně-sociální pomezí, změnit systém poskytování péče o děti v riziku nebo s již rozvinutými duševními obtížemi, uzpůsobit trh práce a umožnit lidem s duševní nemocí se začlenit zpět do pracovního procesu a také definovat systém péče o potenciálně nebezpečné pacienty a pacienty v ochranné léčbě. Proto je bezpochyby na místě přenést zodpovědnost za plnění opatření a cílů v této oblasti na úroveň vlády, kde Ministerstvo zdravotnictví sice bude mít nadále vedoucí koordinační roli, ale musí být podpořeno rovnocenným a plnohodnotným zapojením ostatních resortů a subjektů,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Klíčovým partnerem resortu zdravotnictví v realizaci reformy je resort práce a sociálních věcí. „Cílem léčby jakéhokoliv diagnózy není izolace pacienta, ale naopak navrácení nemocného do běžného života. Toto musí platit i v léčbě duševních onemocnění. I když hlavní břímě reformy psychiatrické péče ponese ministerstvo zdravotnictví, jsme připraveni s ním úzce spolupracovat. Budoucí podobě péče o duševní zdraví v ČR je potřeba přizpůsobit sociální služby či podporovat vznik pracovních míst pro osoby s duševním onemocněním. Bude také potřeba zlepšit dostupnost sociálního bydlení a připravit systémové změny nepojistných i pojistných dávkových systémů tak, aby více reflektovaly potřeby osob s duševním onemocněním. Jsme připraveni podílet se i na aktivitách prevence a včasné intervence, které zamezí rozvoji duševních chorob či dlouhodobým následkům,“uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Národní akční plán navazuje na Strategii reformy psychiatrické péče. Vzhledem k úzké spolupráci s WHO v rámci reformy psychiatrické péče i snaze se přiblížit standardu poskytované péče a být v souladu se směřováním zbytku Evropy se akční plán inspiruje dokumentem WHO „The European Mental Health Action Plan 2013 – 2020“. Jeho nosnou myšlenkou je podpora kvalitních služeb dostupných v blízkosti domovů lidí, které respektují lidská práva, a funkčnost zajištují skrze multidisciplinární týmy v dobře vymezených regionech. Služby péče o duševní zdraví mají poskytovat přístup orientovaný na zotavení a být dostupné v komunitě. Připravený vládní dokument vychází ze sedmi strategických cílů uvedených v dokumentu WHO, které jsou rozpracovány do konkrétních cílů a opatření, které v souladu s potřebou komplexního přístupu k prevenci a péči propojuje s relevantními agendami ostatních resortů. Jedná se o tyto strategické cíle:

1.    Rovné příležitosti na duševní pohodu (well-being) jsou zaručeny u všech, zejména pak u lidí v riziku a nejvíc zranitelných.

2.    Lidská práva lidí s obtížemi v duševním zdraví jsou plně respektována, chráněna a podporována.

3.    Služby v oblasti duševního zdraví jsou dostupné v čase, místě, kapacitně i cenou a jsou k dispozici v komunitě dle potřeby.

4.    Lidé mají právo na respektující, bezpečnou a efektivní péči.

5.    Systém zdravotnictví zajišťuje dobrou péči o somatické i duševní zdraví.

6.    Systém péče o duševní zdraví funguje v dobře koordinované a partnerské spolupráci s ostatními sektory.

7.    Řízení a poskytování péče o duševní zdraví je založeno na spolehlivých informacích a vědomostech.

Kromě zapojení jednotlivých resortů reforma vyžaduje také zapojení krajů. V rámci reformy psychiatrické péče bylo proto ze strany Ministerstva zdravotnictví iniciováno vytvoření koordinační skupiny k reformě v každém kraji ČR, kde jsou zapojeni vedoucí zdravotních a sociálních odborů. Zástupci ministerstva s kraji pracují také formou workshopů a seminářů.

Národní akční plán pro duševní zdraví je v současné době dokončován a projednáván s ostatními resorty a stakeholdery. Předpokládáme, že na přelomu dubna a května bude odeslán do připomínkového řízení a do vlády bude předložen v červnu 2019.

Více informací o Národním akčním plánu pro duševní zdraví naleznete na webu Ministerstva zdravotnictví.

Zprávu z mapování kvality péče ve smyslu naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v českých psychiatrických nemocnicích naleznete zde.

Ing. Gabriela ŠTĚPANYOVÁ
ředitelka Odboru komunikace s veřejností
tisková mluvčí

Screeningem autistických poruch prošlo za dva roky 82 093 dětských klientů VZP

2019-03-29T08:05:48+00:00

Za poslední dva roky, kdy se při preventivních prohlídkách u osmnáctiměsíčních batolat provádí screening poruch autistického spektra, odhalili lékaři u klientů VZP nejméně 280 nových případů dětského autismu. Největší zdravotní pojišťovna tak eviduje už na dva tisíce nemocných s touto diagnózou. Protože jich neustále přibývá, rozhodla se VZP podpořit primární péči o děti s poruchami autistického spektra. Pediatrům, kteří se o klienty s autismem starají, umožní pojišťovna v případě potřeby pečovat o tyto pacienty přechodně i po 19. roce věku, kdy by měli běžně přejít k lékaři pro dospělé. Dětské lékaře bude VZP za tuto péči bonifikovat.

Pojišťovna na rostoucí počet dětí s autismem a na potřebu speciálního přístupu k péči o ně upozorňuje v souvislosti se Světovým dnem autismu. Ten připadá na úterý 2. dubna.

Vyšetření za účelem včasné diagnostiky poruch autistického spektra se v rámci preventivních prohlídek v roce a půl dítěte provádí od října 2016. Je plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. K diagnostice se používá jednotný dotazník, který mají praktičtí lékaři ve svých ordinacích k dispozici. V uplynulých dvou letech vykázali lékaři tento screening u 82 093 dětských pojištěnců VZP. Přitom u 2 792 z nich se vyskytlo podezření, že by mohli trpět autismem.

Následné podrobnější vyšetření potvrdilo poruchu autistického spektra v 280 případech, u 1 639 dětí ji naopak vyvrátilo. U zbývající skupiny dětí, jimž vyšel první screeningový dotazník pozitivní, lékaři ještě dále zjišťují, zda jde skutečně o nemoc, či o planý poplach. Úvodní dotazník pro screeningové vyšetření je totiž sestaven tak, aby měl co nejvyšší citlivost, tedy aby bylo odhaleno co nejvíce pacientů. Proto má vysokou míru „falešně pozitivních“ výsledků a ne u všech dětí, které v něm dosáhnou vysokého počtu bodů, je následně autismus diagnostikován. Více o tom, jak vyšetření vypadá, najdete zde.

Včasný záchyt autismu a zahájení cílené terapie zvyšuje šanci, že se u dítěte podaří nastartovat další pozitivní vývoj. A to především nácvikem sociálních dovedností, fixací žádoucího chování, logopedickou péčí apod. To vše může dítěti pomoci zařadit se v co nejširší míře do většinové společnosti.

Vzhledem k tomu, že někteří klienti s poruchami autistického spektra mají kvůli své nemoci problémy s přechodem od dětského lékaře k „cizímu“ praktikovi pro dospělé, umožní jim VZP v případě potřeby využívat péči pediatra na přechodnou dobu i po dosažení 19 let. Protože péče o takové pojištěnce bývá časově náročná, bude za ni VZP lékaře bonifikovat paušální částkou 5 000 korun ročně a částkou 100 korun za každé klinické vyšetření. Do praxe toto opatření vstoupí od 1. května letošního roku.

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Porodnictví v Čechách v době liberální demokracie

2019-03-27T11:27:58+00:00

„Porodnictví je nejdůležitější preventivní složkou lékařství. Zachovává zdraví matkám při jejich generačním úkolu a životy dětí, které vstupují do svého života. Porodnictví je tak základem pro každý národ a stát.“ prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze

„Spokojení rodiče a zdravá miminka by měli být nejdůležitějším cílem péče v porodnicích. Péče o novorozence je pro mě srdeční záležitostí.“ MUDr. Milena Dokoupilová, primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice

„I když je urgentní medicína spojována s adrenalinem a rizikem, jsem přesvědčena, že obor porodnictví v tomto ohledu nad námi vede.“ MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje

„Medicína a ošetřovatelství jsou fascinující, jde o život. Pro porodnictví a porodní asistenci to platí dvojnásob.“ porodní asistentka Nika Daňková, Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Každoročně v České republice proběhne okolo 110 000 porodů. Perinatální úmrtnost poklesla pod 5 ‰ (promile), což Českou republiku dlouhodobě řadí mezi země světa s nejnižším počtem úmrtí dětí v období před porodem a krátce po něm. Pokles hlásí perinatologové také u předčasných porodů, a to na 7,8 %. Rodí se méně dvojčat – 1,4 % ze všech dětí. V České republice také ubývá porodů císařským řezem, v roce 2017 jich bylo 24,5 % z celkového počtu porodů, což je méně než průměrný počet císařských řezů provedených v zemích Evropské unie. Za rok 2017 bylo nahlášeno odhadem 10 úmrtí žen, které zemřely v průběhu těhotenství, porodu či šestinedělí. Data porodnických statistik řadí naši zemi v oblasti porodnictví mezi nejlepší v Evropě, resp. ve světě.

„České porodnictví i v porovnání s hospodářsky rozvinutým zahraničím dosahuje impozantních výsledků, kterými se můžeme ve světě právem chlubit. Lidé jsou se službami českého porodnictví většinově velmi spokojeni. Někdy bývají vynikající výsledky porodnictví mylně přičítány samovolným, přirozeným procesům. Za těmi úspěchy však stojí tuzemský systém léčebně preventivní péče a mezioborová spolupráce. Systém péče o matku a dítě se v České republice buduje 70 let a je založen na poctivé a velmi obětavé práci primářů

porodnic a jejich týmů. Poskytované služby zdravotní péče jsou absolutně solidární. Každá těhotná žena má v ČR jistotu, že se jí v případě komplikací dostane pomoci na nejvyšší odborné úrovni. Na páteřní síť perinatologických center a center intermediární péče pro novorozence navazují všechny ostatní porodnice v zemi,“ vysvětluje vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze a krajský perinatolog Středočeského kraje prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.

Zdroj: ČGPS

Zdroj: ČGPS

Jak české porodnictví k takové úrovni došlo? „Máme k dispozici metody pro bezpečné tlumení bolestí u porodu. Kritické stavy můžeme řešit spolu se specialisty z jiných oborů. Ale především dokážeme s daleko větším předstihem a výrazně přesněji říci, které ženě hrozí těhotenské komplikace, případně zda a jak je ohroženo dítě. Můžeme tak včas předcházet řadě

problémů, nebo na ně být alespoň připraveni. Dokážeme předpovědět, zda bude mít žena vysoký tlak, jestli se u ní rozvine těhotenská cukrovka či bude-li mít dítě v pořádku genetickou výbavu. Jsme schopni přivádět na svět děti vážně nemocných maminek. Dnes rodí ženy po infarktu srdce, mozkové mrtvici, s poruchami krevní srážlivosti nebo s transplantovanými orgány. Takové ženy měly dříve problémy i s početím. A když už otěhotněly, bylo jim v řadě případů doporučováno umělé přerušení těhotenství,“ dodává prof. Pařízek s tím, že porodnictví 21. století stojí na třech pilířích – jsou jimi bezpečnost pro matku, bezpečnost pro dítě a spokojenost nebo také psychosociální prožitek matky. Pro psychosociální pohodu je nutná objektivní informovanost těhotné, resp. jejího partnera, úlohu sehrává také prostředí porodnice, empatie jejího personálu, prostor pro autonomní rozhodování ženy a v případě, že ji potřebuje, také co nejširší široká nabídka metod pro tlumení porodních bolestí, ale zejména individuální přístup ke každé ženě. V současnosti si české ženy v ČR vybírají z více než 90 porodnic, což sami porodníci považují i s ohledem na evropské podmínky za luxus.

Zdroj: prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc.

Zdroj: neonatology.cz

Posun směrem k pohodě matek

Pozitivní vývoj porodnictví vnímá také primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice MUDr. Milena Dokoupilová. „Po 25 letech v oboru si troufám říct, že jsem byla u velmi rychlého rozvoje neonatologie v České republice. V roce 1994 byla ustanovena třístupňová péče o novorozence, zavedena centralizace předčasných porodů do Perinatologických center a hranice schopnosti přežití plodu se snížila na 24. týden těhotenství. Co se zdálo v roce 1994 nemožné – aby dítě v 25. týdnu těhotenství samo dýchalo nebo bylo časně enterálně krmeno –, bylo v roce 2014 již úplnou samozřejmostí,“ popisuje primářka Dokoupilová a připomíná, že oddělení fyziologických novorozenců prakticky po zavedení

systému „rooming in“ v 80. letech minulého století běželo dlouho nastaveným režimem. Postupně však byly např. umožněny v porodnicích návštěvy a přítomnost otců u porodu.

„Měli bychom si ale uvědomit, že těhotná žena není primárně pacientem, není nemocná, je jenom těhotná. Ano, jsou i riziková těhotenství, neboť matky jsou o něco starší, je více preexistujících onemocnění, vyšší výskyt vícečetných těhotenství. Předčasně narozených dětí vyžadujících specializovanou péči se rodí v České republice do 10 %. Ale většinu tvoří zdravé ženy, které porodí v termínu. Dnešní moderní matky už nechtějí být pasivními objekty zájmu, stále častěji vyžadují po lékařích a sestrách nejrůznější alternativní přístupy, chtějí být vnímány jako partneři. Mají svá individuální přání a přicházejí i s vlastními porodními plány. Porod je pro ně událostí často jednou za život,“ podotýká Milena Dokoupilová.

Vedle poskytování odborné péče doplněné úsilím o psychosociální pohodu matky čelí ale obor také řadě laických zjednodušení či dezinformacím. „Vedle pozitiv se v našem porodnictví objevují i negativní vlivy. Není jiný lékařský obor, do kterého by tolik zasahovali nekompetentní lidé. Sociální sítě jsou dnes plné často anonymních názorů, které jejich autoři nebo uživatelé zaměňují za fakta. Do porodnictví coby vědeckého oboru lékařství vstupuje polovzdělanost, povrchnost a dokonce ideologizování,“ dodává prof. Pařízek.

Porody mimo zdravotnická zařízení

Jednu z komplikací pro zdravotníky tvoří také porody probíhající mimo zdravotnická zařízení. Prvními zdravotníky, kteří jsou s rodičkou mimo porodnici v kontaktu, jsou zdravotničtí záchranáři. „Výzva k výjezdu k porodu v chodu bývá pro zasahující tým náročná ze dvou důvodů – jednak je to malá praxe, a tudíž žádná rutina, a za druhé jsou to dva pacienti, za něž přebíráme zodpovědnost. Porod je sice fyziologickým dějem, přesto mohou nastat potenciálně smrtící komplikace ve velmi krátkém časovém horizontu, a to i při zcela bezrizikovém dosavadním průběhu těhotenství,“ vysvětluje záchranářka ze Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje MUDr. Jana Šeblová, Ph.D. Jak podotýká, problém vzniká už v diagnostice, která je opožděná, protože záchranáři nemají dostatečné zkušenosti s vaginálním vyšetřením a hodnocením nálezů, a stran stavu novorozence nemají možnost monitorovat srdeční ozvy plodu. Komplikace se projevují až zjevnými klinickými příznaky a zhoršením vitálních funkcí.

MUDr. Jana Šeblová je také dlouholetou předsedkyní Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP, která do svých doporučených postupů zahrnula i tzv. Telefonicky asistovanou první pomoc (https://www.urgmed.cz/postupy/postupy.htm). Nově obsahuje i část o telefonicky asistovaném porodu pro operátory a operátorky tísňové linky. Jde o standardizované instrukce, které operátoři poskytují, dokud na místo nepřijede tým záchranářů. Kromě odborné zdravotnické pomoci po telefonu se tím významně sníží stres a nejistota volajících. „Porod v terénu, pokud je výsledkem usmívající se rodička a zdravý novorozenec, patří k těm veselým, které navíc utkví na dlouhou dobu v paměti. Pokud však nastanou komplikace či dokonce dojde k resuscitaci a úmrtí, je to traumatizující zážitek i pro nás. Tím více, že dnes se nepředpokládá, že by během porodu mohlo k úmrtí matky nebo dítěte dojít,“ poukazuje na náročné situace záchranářů MUDr. Šeblová.

Vzdělávají se lékaři, porodní asistentky i záchranáři

V současné době mají prakticky všechny zdravotnické záchranné služby zařazené vzdělávací moduly s pediatrickou tématikou. Vzdělávací střediska školí praktické nácviky pro vedení porodu, řešení komplikací a resuscitaci novorozence, a to často přímo v podmínkách sanitního vozu. „I když je urgentní medicína spojována s adrenalinem a rizikem, jsem přesvědčena, že obor porodnictví v tomto ohledu nad námi vede. Naším úkolem je, abychom se díky nácvikům a kurzům přesunuli z role porodníků amatérů alespoň do role porodnických‚ first-responderů‘ a byli schopni zvládnout porody v terénu při zachování zdraví rodičky i dítěte a bez extrémního stresu pro nás zdravotníky,“ říká MUDr. Šeblová.

zdroj: MUDr. Petr Velebil, CSc.

Na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze, kde se ročně narodí bezmála 5000 dětí, probíhá pre- i postgraduální výuka lékařů, zároveň jsou zde organizovány výukové kurzy a workshopy jednotlivých subspecializací – a to nejen pro české, ale i zahraniční porodníky.

„Úkolem našeho státu by měla být maximální snaha o udržení dosavadních perinatologických výsledků. Je nutné prohlubovat znalosti a dovednosti lékařů a porodních asistentek, věnovat

se systematické péči vzdělávání těchto odborníků. Ruku v ruce se zajišťováním odbornosti zdravotnické obce je nutné investovat do zvelebování českých porodnic. Těhotné ženy, rodičky a čerstvé matky se pak zde budou lépe cítit a i personálu se bude lépe pracovat,“ podtrhuje prof. Pařízek.

Nově na gynekologicko-porodnické klinice v loňském roce absolvovalo prvních 17 porodních asistentek bakalářského studijního programu Porodní asistentka, který 1. LF UK otevřela v Praze jako první a jediná veřejná vysoká škola. „Nároky na vědomosti a dovednosti porodních asistentek neustále stoupají. Jsou nezastupitelným článkem týmu, který pečuje o prevenci eventuálně diagnostiku a včasný zásah v průběhu nepravidelností těhotenství, porodu a šestinedělí,“ vysvětluje prof. Pařízek, proč je bakalářské studium porodních asistentek potřebné.

Na klinice se studentky setkávají nejen s fyziologicky probíhajícími porody, ale i s patologickými stavy v těhotenství a během porodu, se kterými nemají možnost se na jiných pracovištích seznámit. Přímo v praxi se také potkávají se svými vyučujícími a snáz pak implementují teoretické znalosti do praxe. V rámci praxe si upevňují praktické návyky pod dohledem mentorek – zkušených porodních asistentek kliniky. Většina z nich na klinice zůstává i po skončení studia. Kromě porodnické praxe zde mají možnost působit jako pomocné vědecké síly do významných grantových studií v porodnictví. Jedná se zejména o predikci a prevenci předčasného porodu a o včasnou diagnostiku diabetu v těhotenství.

PRAGUE QUiPP Study – nový nástroj pro predikci předčasného porodu

Jedním z nejzávažnějších porodnických problémů v hospodářsky rozvinutém světě je předčasný porod. Čím dříve se dítě narodí před plánovaným termínem porodu, tím je u něho vyšší riziko onemocnění plic a trávicího traktu, tím častěji se vyskytuje mozková obrna, epilepsie, zhoršená kvalita zraku a sluchu, tím vyšší je riziko vzniku poruch psychického vývoje dítěte. Přes velké pokroky v porodnictví je během posledních 50 let frekvence předčasných porodů téměř neměnná. V ČR se předčasně narodí okolo 8 % dětí, tzn. okolo 9000 dětí každý rok. Proto je cílem lékařů včasná identifikace žen, u kterých předčasný porod hrozí.

Přední čeští odborníci z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze řeší nyní problematiku předčasných porodů ve spolupráci s Ústavem zdravotních informací a statistiky ČR (ÚZIS) a Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky za finanční podpory Evropské Unie. Lékaři přicházejí s pilotní studií, jejíž úspěch bude znamenat zavedení screeningového programu pro všechny těhotné ženy v ČR. „Jedná se o predikci předčasného porodu. Lékaři budou s jistou mírou pravděpodobnosti moci předpovědět, zda těhotná žena předčasně porodí, či nikoliv, a jaký bude benefit pro její miminko i jí samotnou. Jde o screeningový program pro ženy, které čekají jedno dítě a mají vysoké riziko spontánního předčasného porodu. Půjde především o ženy se zatíženou porodnickou anamnézou, které měly předchozí předčasný porod nebo potrat ve druhém trimestru těhotenství a/nebo mají zkrácené děložní hrdlo pod 25 mm (UZ cervikometrie). Do studie vstupují ženy po vyhodnocení fetálního fibronektinu cervikovaginálního sekretu (dle QUiPP Study, Watson et al. 2017). V PRAGUE QUiPP Study bude stávající predikční model

rozšířen o biochemické vyšetření steroidního metabolomu, imunologických parametrů a vaginálního mikrobiomu,“ vysvětluje prof. Pařízek s tím, že jde o celostátní projekt. Pokud má žena za sebou předčasný porod a je na začátku dalšího těhotenství, může se objednat na speciální vyšetření do Perinatologického centra porodnice „U Apolináře“ v Praze. Kontakt lze nalézt na www.predcasnyporod.eu.

Také porodníci vítají současné vládní rozhodnutí o navýšení finančních prostředků pro lékařské fakulty. „Prostředky pomohou k rozšíření počtu studentů medicíny, studia porodních asistentek a zejména k řešení současného závažného nedostatku jejich vysokoškolských učitelů. To je jediná cesta jak udržet české lékařství, resp. porodnictví v naší zemi na potřebné úrovni s nejvyšší možnou kvalitou,“ uzavírá prof. Pařízek.

Petra Klusáková, DiS.

Oddělení komunikace 1. LF UK

Ošetření u jiného než registrujícího lékaře

2019-03-25T06:40:09+00:00

OTÁZKA TÝDNE:

O dovolené, při pobytu na horách, jsem onemocněl a kvůli vysokým teplotám jsem navštívil tamního lékaře. Lékař diagnostikoval angínu a předepsal mi recept na antibiotika, ale požadoval za to hotovost s tím, že nejsem jeho registrovaný pacient. Postupoval správně?

ODPOVĚĎ:

Pokud předpokládáme nejpravděpodobnější verzi, totiž že dotyčný lékař je smluvním partnerem VZP, u níž jste pojištěn, pak je odpověď zcela jednoznačná: nikoli, nepostupoval správně. Jestliže se pacient prokáže průkazem pojištěnce VZP – a lékař má s VZP smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb – má být ošetřen na účet své zdravotní pojišťovny, stejně jako by byl u svého registrujícího lékaře. I kdybyste u sebe průkaz pojištěnce neměl, náš smluvní lékař si vaši příslušnost k VZP může ověřit v aplikaci VZP Point.

Zdravotní služby poskytované praktickými lékaři jsou hrazeny převážně formou kombinované kapitačně výkonové platby, složené z kapitace (pravidelné měsíční platby na registrovaného pojištěnce) a výkonové složky (např. za vstupní komplexní vyšetření, opakované preventivní prohlídky a výkony očkování). Výkonově je podle úhradové vyhlášky hrazena také péče o pacienty, kteří nejsou u daného lékaře registrováni. Jestliže vás lékař vyšetřil a předepsal vám antibiotika, dostane zaplacenou částku za příslušné výkony (např. cílené vyšetření, CRP, sedimentace) podle seznamu zdravotních výkonů a úhradové vyhlášky. Výkon vyšetření samozřejmě zahrnuje i související administrativní činnosti, včetně vystavení potřebných receptů.

Metodika pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR, kterou se zdravotnická zařízení musejí řídit, uvádí, že zdravotní péče o neregistrované pojištěnce se považuje za tzv. nepravidelnou péči. Lékař vykazuje provedené výkony na samostatném dokladu 05 – Vyúčtování výkonů nepravidelné péče. Tento doklad umožňuje vykázání jednorázové (obvykle akutní) péče. V metodice je výslovně uvedeno, že se jedná mj. právě o vykazování jednorázově poskytnuté péče pojištěncům pobývajícím přechodně mimo trvalé bydliště.

A jak by to bylo, pokud by lékař neměl s VZP smlouvu? Ze zákona o veřejném zdravotním pojištění vyplývá, že poskytovatel zdravotních služeb bez smlouvy s pacientovou zdravotní pojišťovnou může této pojišťovně vykázat pouze poskytnutí neodkladné zdravotní péče jejímu pojištěnci. Za neodkladnou zdravotní péči je přitom (podle zákona o zdravotních službách) považována zdravotní péče, jejímž účelem je „zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí“. I angína s vysokými teplotami však může být považována za náhlý stav, který by mohl – neléčený – vést k vážnému ohrožení zdraví. Ani v tomto případě byste tedy za vyšetření a vystavení receptu neměl platit, protože poskytnutou zdravotní péči by VZP lékaři uhradila.

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Systém eRecept je IT projektem roku

2019-03-22T11:06:07+00:00

Projekt eRecept zvítězil v 16. ročníku soutěže IT projekt roku 2018. Porota se shodla, že jde o základní stavební kámen eHealth, navíc je to podle ní zatím jediný takto komplexní IT projekt ve zdravotnictví, který má dopad prakticky na všechny občany ČR. Státní ústav pro kontrolu léčiv tak obdržel již druhou významnou cenu za tento systém.

Porotci nejprve z patnácti přihlášených projektů jak z komerční, tak státní sféry vybrali osm finalistů, mezi nimi právě i eRecept. Následně všichni z užšího výběru, tedy i zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv představili svůj projekt odborné porotě. Ta kvalitu posuzovaných projektů hodnotila i na základě odpovědí na doplňující otázky. Porotce nakonec nejvíce zaujal právě eRecept, jakkoliv výběr byl podle nich velmi těžký, konkurence byla letos silná a všechny projekty něčím výjimečné. Při svém hodnocení však ocenili i to, že systém byl dokončen v předpokládaném harmonogramu, tedy bez zpoždění a také bez navýšení plánovaného rozpočtu.

„Především musím pogratulovat kolegům z realizačního týmu a poděkovat jim za odvedenou práci. Ocenění tohoto typu jsou ale pro nás všechny nesmírnou vzpruhou, neboť i rok po zavedení povinné elektronické preskripce čelíme od části zdravotnické veřejnosti stále výtkám na její fungování. Věřím, že dennodenní praxe stále častěji ukazuje, že epreskripce má smysl a že je správné ji i nadále rozvíjet tak, aby pacientům, lékařům i lékárníkům přinášela co největší užitek,“ řekla Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Cena ve formě plakety s kopií žezla soutěže byla porotou udělena jak uživateli, tedy Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, tak dodavateli systému, kterým je společnost Solitea Business Solutions.

Vývoj systému eRecept ale rozhodně nekončí. Je průběžně modernizován a doplňován novými funkcionalitami plynoucími mimo jiné i z požadavků odborné veřejnosti.

„V letošním roce je tou největší chystanou změnou dlouho očekávaný sdílený lékový záznam. Ten je již aktuálně k dispozici samotnému pacientovi, každý může zdarma využít webovou nebo mobilní aplikaci, v níž má přehled o všech předepsaných, případně vydaných eReceptech. Tou hlavní přidanou hodnotou a novinkou bude doplnění pravidel pro sdílení lékového záznamu lékaři a lékárníky,“ doplnila Storová.

eRecept má již nyní řadu výhod. Mezi ně patří zejména vyšší míra bezpečí pacienta při výdeji léku, dále také možnost předepsání receptu bez návštěvy ordinace nebo více možností předání identifikátoru.

Loňský rok uzavřelo naše zdravotnictví s 58,5 mil. předepsanými a 56 mil. vydanými eRecepty. Nárůsty počtu předepsaných eReceptů jsou znatelné i v meziročním srovnání. Zatímco v lednu loňského roku bylo předepsáno jen něco přes 4 mil. eReceptů, letos to bylo už téměř 7 mil. eReceptů. Veškeré informace o elektronické preskripci včetně statistik najdete na stránkách www.epreskripce.cz.

Za realizaci projektu eRecept obdržel Státní ústav pro kontrolu léčiv ocenění už vloni, a to prestižní cenu Český zavináč (tisková zpráva zde). Ta je každoročně udělována v rámci konference ISSS.

Soutěž IT projekt roku organizuje Česká asociace manažerů informačních technologií (CACIO), jejíž členové reprezentují nejvyšší vedoucí a manažery v oblasti IT. I letos se soutěž uskutečnila pod záštitou vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly. Odborná porota hodnotí především splnění cílů, dodržení rozsahu projektu, ale i jedinečnost implementovaného řešení a přínos celého projektu.

Mgr. Barbora Peterová

tisková mluvčí

Ministerstvo zdravotnictví uspořádalo konferenci o trendech v evropském lékárenství

2019-03-21T14:46:48+00:00

Ministerstvo zdravotnictví uspořádalo v úterý 19. března v Nemocnici Na Homolce konferenci s mezinárodním přesahem k aktuálním trendům v evropském lékárenství. Konference přiblížila aktuálně diskutovaná témata v lékárenské péči, mezi která patří dostupnost léků, odměňování lékáren a Rx online. Akci, na které vystoupila více než desítka českých a zahraničních hostů, zahájil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Lékárenství je oblast, která byla mými předchůdci dlouho přehlížena. My jsme v minulém roce pozvali lékárníky k jednacímu stolu a začali se s nimi bavit o možných změnách. Podařilo se nám s pojišťovnami vyjednat peníze na podporu ohrožených lékáren na venkově, začali jsme řešit nedostupnost léků, připravovat emergentní systém objednávek léčiv a vytvořili pracovní skupinu pro lékárenství. Současně jsme si řekli, že uspořádáme velkou konferenci a nabídneme lékárníkům a odborné veřejnosti zahraniční zkušenosti. Pokud se totiž bavíme o nějakých změnách, je dobré se podívat, jak to může fungovat jinak a jinde,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Konference byla rozdělena do tří tematických bloků. První byl zaměřen na dostupnost léčiv a s tím související připravovaný emergentní systém objednávek léčiv, který pacientům nově přinese jistotu dodávky potřebného léku během dvou dnů do kterékoli lékárny v České republice. České Ministerstvo zdravotnictví se v tomto směru inspirovalo u slovenských kolegů. „Na Slovensku se tento model osvědčil. Na měsíční bázi dostáváme hlášení až na úroveň konkrétního balení léku a lékárny, která emergentní systém aktivovala. Takto detailní informace nám umožňují efektivně menežovat výpadky léků. Věřím, že systém spolehlivě zafunguje i v České republice a jsem rád, že jsem se mohl účastnit této odborné konference, která i pro mě byla přínosem,“ uvedl generální ředitel sekce farmacie a lékové politiky slovenského Ministerstva zdravotnictví Peter Musil, který přednesl jeden z prvních příspěvků. S mýty a fakty o nedostupnosti léků v ČR na něj navázala ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová: „Nejčastějšími důvody výpadků jsou v posledních letech problémy související s výrobním a dodavatelským procesem. V případě, že se jedná o potíže se surovinou – tedy s léčivou látkou pro výrobu daného léčivého přípravku, vypadnou s ní související léky nejen v České republice, ale třeba v celé Evropě. Z důvodu velmi omezeného počtu výrobců některých léčivých látek je mnohdy také dopad na větší počet výrobců. Některé substance se dokonce pro celý svět vyrábějí na jednom, maximálně dvou výrobních místech.“ Zkušenosti s nedostupností léčiv také doplnil z pohledu výrobce výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček a z pohledu distributora výkonný ředitel Asociace velkodistributorů léčiv Tomáš Votruba.

Dalším tematickým blokem bylo odměňování lékáren, ve kterém zazněl příspěvek prezidenta České lékárnické komory Lubomíra Chudoby. Předpoklady pro změny v odměňování lékáren

představil náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel: „Jsme otevřeni návrhům lékárníků na změny v odměňování lékárenské péče, ale jde o dlouhodobější diskuzi, jejímž výsledkem nesmí být zvyšování doplatků za léky pro pacienty a zvýšený finanční dopad na veřejné zdravotní pojištění.“ Téma odměňování uzavřel předseda Evropská federace síťových lékáren Daniel Horák.

Poslední tematický blok se zabýval elektronizací lékárenství a lékárenských služeb a zkušenostmi se zásilkovým výdejem léků, neboli Rx online. Otevřel ho prezident Evropské asociace zásilkových lékáren Max Müller: „Léčebná péče plně integrovaná v plošně fungující síti znamená nejen budoucnost zdravotnictví, ale také zlepšení dostupnosti a souladu s léčebnými postupy a jejich dodržování. Toto je naším hlavním záměrem – přinášet lidem zdravější život ve stále vyšší kvalitě a nabízet špičkové služby po celé zemi. Ať už ve městech či v odlehlých oblastech, všude ve stejném standardu. To je naše vize a zároveň důvod, proč nám důvěřuje již více než 6 milionů aktivních klientů,“ uvedl Max Müller. Zazněly zde i příspěvky provozovatelů lékárenských internetových obchodů s léky Vladimíra Finsterleho a Petra Kasy. Odbornou část akce zakončil předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása, který vyzdvihl výhody a prokazatelné přínosy elektronického výdeje léků pro osoby se zdravotním postižením. A na závěr proběhla zajímavá panelová diskuze.

Celou konferencí provedl lékárník a provozovatel lékárenského informačního a podcastového portálu Apatykář Martin Dočkal. „Věřím, že si publikum z konference odneslo nové inspirativní myšlenky a české lékárenství bude mít o čem přemýšlet,“ dodal ministr Vojtěch.

PROČ NENÍ V APLIKACI MOJE VZP TAKY UVEDENO, KOLIK ZA MĚ ZAMĚSTNAVATEL ODVÁDÍ NA ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ?

2019-03-21T14:48:59+00:00

OTÁZKA TÝDNE:

Proč není v aplikaci Moje VZP taky uvedeno, kolik za mě zaměstnavatel odvádí na zdravotním pojištění?

ODPOVĚĎ:

Přehled konkrétních plateb pojistného, které přímo za vás zaměstnavatel odvádí, nemůže být v aplikaci Moje VZP uveden, protože pojistné za své zaměstnance odvádějí zaměstnavatelé pojišťovně hromadnou částkou. To znamená, že VZP (ani žádná jiná zdravotní pojišťovna) neeviduje pojistné zaplacené za jednotlivé zaměstnance, ale eviduje u každého zaměstnavatele úhradu pojistného v úhrnu za všechny jeho zaměstnance, kteří jsou pojištěnci dané pojišťovny.

Jako zaměstnanec si v aplikaci Moje VZP můžete ověřit, zda vás zaměstnavatel řádně přihlásil ke zdravotnímu pojištění. Jestliže zjistíte, že váš zaměstnavatel zde není uveden jako plátce (což znamená, že vás nepřihlásil), máte povinnost pojišťovnu o svém nástupu do zaměstnání neprodleně informovat.

Pokud by se stalo, že zaměstnavatel neodvádí pojistné, nebude pojišťovna v žádném případě vymáhat nezaplacené pojistné po zaměstnanci, ale vždy jen po zaměstnavateli. Když zaměstnavatel neplní své závazky, není sám pojištěnec nikterak sankcionován. Na tyto případy se ani nevztahuje požadavek "bezdlužnosti" klienta, žádajícího o některý z příspěvků VZP (bezdlužnost se zjišťuje pouze u plátce pojistného, a je-li pojištěnec zaměstnán, není plátcem on, ale jeho zaměstnavatel).

Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z jeho vyměřovacího základu, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu. Jednu třetinu této částky srazí zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny uhradí ze svých prostředků a vše odvede na účet zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec pojištěn. Proto je tak důležité včas zaměstnavateli případnou změnu pojišťovny ohlásit.

Platby pojistného si v aplikaci Moje VZP mohou ověřit tzv. samoplátci, tedy osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). OSVČ platí pojistné ve vypočtené výši dle svých příjmů v předchozím roce, resp. nejméně částku ve výši vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, kterým je průměrná mzda. Pro OBZP stanoví výši pojistného přímo zákon, neboť jako jejich vyměřovací základ stanovil minimální mzdu. Zdravotní pojišťovna pak eviduje na konkrétní číslo pojištěnce jak informace o platbách, tak i případné penále a pokuty.

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí

Modré světlo negativně ovlivňuje kvalitu spánku

2019-03-21T14:43:17+00:00

U příležitosti Světového dne spánku, který každoročně připadá na pátek před březnovou rovnodenností – letos tedy na 15. března – upozorňuje Ministerstvo zdravotnictví na škodlivost vystavení se tzv. modrému světlu v nočních hodinách. Doporučení k tomu, jak můžeme pozitivně ovlivnit kvalitu svého spánku a prospět tak svému zdraví, odborníci shrnují do pravidel spánkové hygieny.

Tzv. modré světlo je přirozenou složkou denního světla o vlnové délce kolem 480 nm. Denní světlo jí nejvíce obsahuje po rozednění, s blížícím se západem slunce její obsah klesá a převažuje červená složka. Největší význam střídání světla a tmy spočívá v uspořádání biologických hodin do tzv. cirkadiánního rytmu kolísání aktivity (cirkadiánní = přibližně 24hodinový), který organismus savců synchronizuje s vnějším světem.

Vystavování se přirozenému dennímu světlu je pro lidské zdraví velmi důležité. Denní světlo působí zejména na psychiku člověka. Přítomnost modré složky v umělém osvětlení v době, kdy se již přirozeně nevyskytuje, tedy večer a v noci, klamně signalizuje našemu tělu, že je den, čímž dochází k posunu nočních fyziologických funkcí.

Významnou fyziologickou funkcí tohoto druhu je tvorba neurohormonu melatoninu, který se v našem organismu účastní koordinace denních rytmů a spánku, ovlivňuje oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu, metabolismus cukrů, tuků i bílkovin, produkci pohlavních hormonů, imunologické reakce organismu, průběh stárnutí, chování i psychologické reakce. Tvorba melatoninu v lidském těle začíná v přirozeném prostředí několik hodin po soumraku a s blížícím se rozedněním se postupně zastavuje. Je-li tedy člověk vystaven „modrému světlu“ ve večerních a nočních hodinách, start tvorby melatoninu v jeho organismu se oddálí, případně vůbec nemusí nastat. K nejvýznamnějšímu potlačení tvorby melatoninu dochází při expozici světelnému záření s vyšším podílem modré složky, tj. u zdrojů s vyšší teplotou chromatičnosti (5 000 K), často označovanému jako „daylight white“ nebo „studená bílá“.

Je třeba si uvědomit, že vedle těchto umělých zdrojů světla s vyšší teplotou chromatičnosti světla existují další zdroje, jako např. televizory, monitory počítačů, displeje mobilních telefonů, apod., kterými dnešní moderní člověk často nevědomky negativně ovlivňuje fyziologické procesy ve svém organismu tím, že je používá v době, která má již být určena spánku.

„Pro zajištění kvalitního spánku a dostatečné produkce potřebného hormonu melatoninu bychom se měli vyhnout působení modré složky světla v době, která má být určena spánku. Před spaním bychom tedy neměli používat mobil, tablet a podobná elektronická zařízení. Ani usínání u televize nepřináší spánek dobré kvality,“ doporučuje Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.

Chceme-li si zajistit kvalitní spánek a s ním spojené zdravé fyziologické procesy v našem organismu, měli bychom se držet pravidel tzv. spánkové hygieny, která však závisí na osobním rozhodnutí každého z nás. Dodržováním těchto pravidel si můžeme ke kvalitnímu spánku pomoci docela sami. Spánková hygiena je také základním předpokladem pro léčbu nespavosti. Co tedy pro kvalitu svého spánku dělat a co nedělat?

Odborníci doporučují: Desatero spánkové hygieny (zdroj: Pretl M., Přihodová I., Insomnie in Nevšímalová S., Šonka K. et al.: Poruchy spánku a bdění, Galen, 2007)

* Od pozdního odpoledne (4–6 hodin před usnutím) nepijte kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje a omezte jejich požívání během dne. Působí povzbudivě a ruší spánek.

* Vynechejte večer těžká jídla a poslední pokrm zařaďte 3–4 hodiny před ulehnutím.

* Lehká procházka po večeři může zlepšit Váš spánek. Naopak cvičení 3–4 hodiny před ulehnutím již může Váš spánek narušit.

* Po večeři již neřešte důležitá témata, která Vás mohou rozrušit. Naopak se snažte příjemnou činností zbavit stresu a připravit se na spánek.

* Nepijte večer alkohol, abyste lépe usnuli – alkohol kvalitu spánku zhoršuje.

* Nekuřte, zvláště ne před usnutím a v době nočního probuzení. Nikotin také organismus povzbuzuje.

* Postel i ložnici užívejte pouze ke spánku a pohlavnímu životu (odstraňte z ložnice televizi, v posteli nejezte, nečtěte si a přes den ani neodpočívejte).

* V místnosti na spaní minimalizujte hluk a světlo a zajistěte vhodnou teplotu (nejlépe 18–20º C).

* Uléhejte a vstávejte každý den (i o víkendu) ve stejnou dobu ± 15 minut.

* Omezte pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu. V posteli se zbytečně nepřevalujte, postel neslouží k přemýšlení.

U déle trvající poruchy spánku je nutno vždy navštívit lékaře. Je nezbytné totiž vyloučit jiná onemocnění, jež vedou k nespavosti. V případě vyloučení jiné choroby je důvodné podezření na primární nespavost.

Ing. Gabriela Štěpanyová
ředitelka Odboru komunikace s veřejností