Při výzkumu se potvrdilo, že růst tohoto typu nádoru kromě vlastních nádorových buněk ovlivňují okolní nenádorové buňky – zejména buňky vazivové tkáně (fibroblasty). Navíc se podařilo objasnit, jak působí nádorové pigmentové buňky (melanocyty) na okolní povrchové buňky kůže (epitel). „Ukázalo se, že mikroprostředí melanomu je velmi složité a že je to možná i důvod, proč je melanom rezistentní vůči standardním léčebným postupům, například chemoterapii,“ vysvětlil MUDr. Kodet.

Dále se zjistilo, že fibroblasty z melanomu mají podobné vlastnosti (biologické schopnosti) jako fibroblasty z jiných nádorů a navíc jsou tyto vlastnosti obdobné jako při fázích hojení. Vědci předpokládají, že léčba založená na objevených interakcích buněk by jednou možná mohla zpomalit růst zhoubného nádoru. Vedoucí řešitelského týmu a přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc., však upozornil, že cesta od vynálezu léčiva po jeho zavedení do běžné praxe je velmi dlouhá. „Vývoj nové léčby a její následné schválení trvá minimálně 10 až 15 let,“ uvedl.

Dosavadní výzkum shrnul MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., ve své dizertační práci a obdržel za ni v říjnu 2015 mezinárodní ocenění Dimitrise N. Chorafase. „Byl bych rád, aby moje ocenění bylo považováno za úspěch celého našeho pracoviště a řešitelského kolektivu,“ říká MUDr. Kodet. Cena je udělována Nadací Dimitrise N. Chorafase ve spolupráci s izraelským Weizmannovým vědeckým institutem. Je určena nejlepším absolvujícím doktorandům v oborech inženýrských věd, přírodních věd a medicíně v daném roce. Oceněné výsledky vznikly i díky spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.